Chystaný daňový balíček vyvolává bouřlivé diskuse. Ve stínu debat o zrušení superhrubé mzdy nebo zvýšení daňové slevy na poplatníka zůstává ještě jedno sporné téma – nové zdanění příjmů z prodeje cenných papírů a podílů v akciových společnostech. To do daňového balíčku, který schválila Poslanecká sněmovna, dostali Piráti formou pozměňovacích návrhů.
V Česku nyní platí pro prodej cenných papírů daňová výjimka. Od zdanění jsou osvobozené příjmy z prodeje akcií, dluhopisů či podílových listů, pokud mezi jejich nabytím a prodejem uběhla delší doba než tři roky.
Návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka tuhle výjimku ruší a zavádí progresivní zdanění kapitálových příjmů v rozmezí mezi 15 až 23 procenty. Nevztahuje se pouze na roční příjem do 20 milionů korun pro jednoho poplatníka.
Novinku ale kritizují investoři i ekonomové. Obávají se menšího zájmu o zakládání akciových společností, odlivu investic a zbrzdění inovací. S novou úpravou zdanění ostatně nesouhlasí ani ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček. Daňový balíček ještě čeká projednání v Senátu a Havlíček hodlá senátory přesvědčit, aby změny ve zdanění cenných papírů vyškrtli.
„Jde to zcela proti podpoře zdravého podnikání, zakládání a prodávání firem. To jsou všechno kapitalistické nástroje, které umožňují tvořit nové hodnoty a inovace. Pirátský návrh tak pokládám za nepřijatelný. Věřím ale, že se to ještě podaří opravit,“ řekl Havlíček na konferenci Forbesu Lepší Česko.
Peníze to spíš odčerpá než přinese
Také podle investora Ondřeje Tomka nové zdanění peníze z Česka spíše odčerpá namísto slibovaného navýšení příjmů do státního rozpočtu.
„Výnos má být dvě miliardy korun. Ale moc tomu nevěřím. Díru v rozpočtu na úrovni stovek miliard (kterou způsobí přijetí daňového balíčku jako celku, pozn. redakce) to nezalátá. A navíc to podvazuje inovační ekonomiku, jejímž motorem je právě akciový kapitál. Škody budou výrazně vyšší než přínos,“ tvrdí Tomek.
Podnikatele to podle něj odradí od zakládání akciových společností, tedy vyspělejších forem podniků, které mohou časem jít na burzu. „Pokud má stát velký podíl úspěšných firem na burze, výrazně to zvyšuje jeho přístup k inovačnímu kapitálu. Nové zdanění tak ještě více zpomalí už tak skomírající kapitálový trh v Česku,“ říká Tomek.
Vadí mu také, že Piráti téma protlačili do daňového balíčku bez širší celospolečenské diskuse. Argumentují přitom daňovou spravedlností. Ferjenčík k tomu dodal, že nechápe, proč by běžně pracující lidé měli odvádět vysoké daně ze mzdy, zatímco nejbohatší investoři z kapitálových příjmů nic.
Podle spolumajitele finanční skupiny RSJ Václava Dejčmara ale nelze vnímat zdanění investic stejně jako zdanění práce.
„Je obecně lepší nechat co nejvíc peněz schopným podnikatelům a investorům, kteří už něco vybudovali, aby dál investovali a tvořili hodnoty. Není to stát nebo politici, ale tito ‚Baťové‘, kteří jdou do rizik, inovují a zajišťují prosperitu země. Už jednou své peníze zdanili ve svých firmách a není chytré je znovu daňově trestat za to, když úspěšně svůj podnik prodají,“ říká Dejčmar.
Novým zdaněním fyzických osob se podle něj navíc dosáhne jen toho, že nikdo nebude držet velké podíly ve firmách přímo, ale vždy přes společnost.
„Na korporátní úrovni je totiž i v Česku osvobozený od daně z příjmu jak prodej podílů, tak příjem z dividend. V jiných zemích jsou podmínky ještě lepší, osvobozením od daně z příjmu se obecně motivují firmy k investicím. Dodatečný daňový výběr z nového opatření proto bude mizivý,“ upozorňuje Dejčmar.
Vadí mu i vysoká navrhovaná sazba daně. V praxi by třeba podnikatelé, kteří vybudovali firmu od nuly a rozhodli se ji prodat, museli z většiny získané částky odvést státu 23 procent.
Jednou na to muselo přijít
S touto výší nesouhlasí ani zakladatel Jet Investment Igor Fait. „Pokud by nějaké zdanění mělo být, tak na úrovni dividendy, tedy 15 procent, a ne 23 procent,“ říká Fait.
Nelíbí se mu také, že návrh se týká pouze akciových společností, a ne společnosti s ručením omezením, a že postihuje akcionáře zpětně. „Když si děláte osobní cash flow, tak nepočítáte, že dojde po třech letech ke zdanění příjmů z akcií. Dle mého názoru by se to mělo týkat jen akcií, které teprve nabudete,“ podotýká Fait.
Doufá, že se ještě podaří návrh v Senátu stopnout či změnit. Dodává však, že ke zrušení daňové výjimky – takzvaného časového testu – jednou dojít muselo, přestože se mu nelíbí forma zdanění. „V zahraničí žádný časový test není běžný. Pokud se chceme přiblížit světovému standardu, budeme se muset daňové výjimky vzdát,“ říká Fajt.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je ale mezi Českem a zahraničím velký rozdíl. „Zdanění cenných papírů je v západní Evropě relativně běžné. Tyhle země, z nichž si Piráti berou vzor, mají ale naakumulovaný kapitál a mohou si dovolit trochu jinou skladbu celkového zdanění než Česko. My bohužel tak silný kapitál nemáme a nejsme tak rozvinutí,“ upozorňuje Kovanda.
Česko podle něj proto není ve fázi, kdy by si podobné opatření mohlo dovolit. Místo přibližování se nejvyspělejším ekonomikám by tím naopak spíše brzdilo svůj růst. „Není to rozumný krok. Střílíme se tím do nohy. Potřebujeme podporovat investice a akumulovat kapitál. A tohle je v rozporu s naším cílem přestat být jen montovnou a posunout se na vyšší úroveň,“ uvádí Kovanda.
Daňová spravedlnost je dobrý cíl, ale ne teď
Za riskantní považuje v tuto chvíli nové zdanění cenných papírů i ekonom Filip Matějka z CERGE-EI.
„Určitě bych to nezaváděl právě nyní, v době krize a chaosu. Je to dobře míněná snaha o větší spravedlnost, ale mohlo by nás to vyjít draho v nejhorší možnou dobu. Nevíme, kolik kapitálu by investoři vmžiku poslali jinam. A tím nemyslím jen do jiných zemí nebo zamotaných firem. Místo kupování nově zdaněných startupů mohou například o to více šponovat ceny nemovitostí, na které se změna nevztahuje,“ říká Matějka.
Dva z největších problémů současné krize jsou podle něj nejistota a to, že nevznikají žádné nové firmy. Pirátský návrh by podle něj nejistotu ještě zvýšil a začínající podnikatelé by hůře sháněli peníze. „Nevznikání nových firem je stejný průšvih jako bankrot starých, ne-li větší. Například v USA jsou nejmladší firmy, které zaměstnávající jen sedminu všech lidí, zodpovědné za tři čtvrtiny všeho růstu,“ popisuje Matějka.
Dodává, že nastavit daňový systém férověji je velmi důležité, ale je potřeba nad tím více přemýšlet. Změna by podle něj navíc musela být komplexnější a přijít v klidnější době.
