Aleje u cest mizí, upozorňují ekologové. Pomoci by mohla centrální evidence

  19:04
Za tři vykácené stromy jen dvě nové sazenice. Ekologové v Moravskoslezském kraji bijí na poplach kvůli úbytku stromořadí v okolí krajských silnic i skutečnosti, že na původní místo po vykácených stromech se vrátí jen zhruba třetina výsadby. Hejtmanství snižování počtu dřevin potvrzuje, na vině jsou předpisy i vlastnictví pozemků.

Obnovit alej v Radkově na Opavsku se v roce 2018 podařilo i díky projektu Sázíme budoucnost. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

„Tři vykácené stromy v Moravskoslezském kraji loni nahradily jen dvě sazenice. Na území celé republiky stromů podél cest dlouhodobě ubývá. Mizí tak levná a účinná ochrana před extrémními teplotami, suchem a prachem i naše historické dědictví,“ popsal Jiří Kaňa ze sdružení Arnika.

Doplnil, že správa silnic v Moravskoslezském kraji loni pokácela 791 stromů, vysadila jich ale podstatně méně, a to 578, navíc ne vždy na stejném místě. Podle zjištění Arniky silničáři na místo kácení v průměru vrátí jen 37 procent výsadby.

„Vzrostlé a pravidelně udržované stromy podél silnic přitom potřebujeme. Vozovky i krajinu chrání před horkem, silnými poryvy větru, sněhovými jazyky, snižují prašnost, během přívalových dešťů zadržují vodu a zpevňují zem,“ upozornil Kaňa.

Správa silnic Moravskoslezského kraje (SSMSK) správnost čísel uváděných Arnikou potvrdila s tím, že loni padlo více stromů, za které státní správa nežádala náhradní výsadbu ve stejném rozsahu. „Jednalo se o netypický rok, podstatnou roli sehrála rozsáhlá kůrovcová a větrná kalamita. Byly pokáceny napadené a poškozené stromy v ochranném pásmu komunikací, které ohrožovaly bezpečnost provozu,“ vysvětlil technický náměstek SSMSK Milan Novák.

Nové stromy se často vrátit na místo původních alejí nesmějí. Podle zákona o pozemních komunikacích silniční vegetace nesmí ohrozit bezpečnost provozu ani ztížit údržbu silnic nebo obhospodařování sousedních pozemků. Novela občanského zákoníku zase dovoluje vysadit strom, který v budoucnu přesáhne třímetrovou výšku, maximálně do vzdálenosti tří metrů od hranice se sousedním pozemkem.

„V mnohých případech toto bývá zásadní problém a novou výsadbu již nelze na silniční pozemek umístit,“ konstatoval Novák.

Kraj: Většina alejí podél silnic je přestárlá

Hejtmanství úbytek stromořadí od silnic přiznává. „Důvodem je, že většina alejí podél silnic je přestárlá, mnohdy v havarijním stavu. Snahou je zeleň podél cest co nejdéle zachovávat vhodným způsobem ošetřování,“ řekla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.

Dodala, že v případě kácení se stromy nahrazují novými všude, kde je to možné. „Komplikace ale přinášejí zejména vlastnické vztahy a také podmínky vyplývající ze silničního zákona,“ poukázala s tím, že problematiku udržení stávajících alejí v maximální možné míře obsahuje i krajská Strategie adaptace na změnu klimatu.

Radkovská alej na Opavsku nově poroste o kus dál od silnice

Řešením je podle kraje spolupráce. Birklenová zmínila projekt Sázíme budoucnost, jehož cílem je propojit obce, spolky, státní instituce, firmy, školy i jednotlivce. „Moravskoslezský kraj se k iniciativě zapojil obnovou aleje v Radkově, kde je za spolupráce vlastníků sousedních pozemků výsadba možná, a dále bude projekt podporovat prostřednictvím svých příspěvkových organizací,“ poznamenala.

Mezi ostatními kraji v republice si za loňský rok i přes deficit výsadby severní Morava a Slezsko nestojí nejhůře, spolu s Olomouckým krajem se dělí o čtvrté a páté místo. Jinde totiž stromů u krajských cest ubývá ještě rychleji. Nejhorší je situace ve Zlínském kraji, kde jedna nová sazenice nahradila rekordních sedm vykácených stromů.

Ekologické organizace by přivítaly centrální evidenci. „Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují,“ uvedl Jiří Kaňa. Arnika dle něj své statistiky už patnáct let zpracovává dotazováním u jednotlivých krajských správ silnic. Chybí ale například informace, jak jsou nové výsadby úspěšné.