Soustruhy, frézy a jiné obráběcí stroje, extrudované hliníkové profily, svářečky, jádra silentbloků, automobilové nápravy… Strojírenství a automobilový průmysl je vzhledem ke svým technickým specifikům odjakživa spíše pánskou záležitostí, i přesto se v nich dokážou prosadit ženy. A to i v případě, že k technickým věcem nemají vůbec žádný vztah, ani vzdělání.
Důkazem a doslova ojedinělým českým příkladem je devětatřicetiletá Brňačka Kateřina Beránková, zakladatelka a majitelka strojírenské skupiny Awec Group se stamilionovými obraty. Původně studovala filozofickou fakultu, dnes dodává díly do náprav mnoha luxusním automobilkám od Audi, BMW přes Porsche až po Bentley.
„Jednám jenom s muži, žádné ženy jsem v byznysu nepotkala,“ začíná nad šálkem popisovat sympatická blondýnka, maminka 5,5leté dcery a také vášnivá cestovatelka, které ke štěstí stačí kus přírody, stan a fotografování, jak se od studentských brigád dostala ke strojírenské firmě, aniž by o tomto oboru vůbec něco věděla. A taky to, jak ji potkalo vyhoření.
Kateřina Beránková na první pohled působí jako křehká žena, když se ale rozpovídá, nepřestane sršet energií a dává tušit, že se s ničím nemaže. „Jsem taková střelkyně, často jdu do věcí po hlavě bez hlubší analýzy,“ vysvětluje ryzí selfmadewoman. Už na střední škole jako mnoho jejích vrstevníků začala chodit na brigády. Vzpomíná třeba na pás v drůbežárně, kam docházela už ve svých 15 letech. „Vždycky jsem vše dělala naplno,“ předesílá možný důvod toho, proč už ve svých 24 letech dostala důvěru vést lidi i projekty a nakonec se dostala do pro ni na míle vzdáleného oboru.
Během studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně začala pracovat pro rakouskou gastronomickou firmu, kde brzy dostala na starost marketing a později se stala i prokuristkou firmy. „Při jednom z jednání jsem přišla do kontaktu s českou firmou dodávající díly pro automobilky a oni mi nabídli, zda jim nechci řídit projekt přesunu výroby z Liberce do Brna,“ popisuje zlomový okamžik, který tehdy pětadvacetiletou blondýnku přivedl do mužského prostředí soustruhů, řezaček, fréz i šmíru. „Půl roku jsem bydlela v penzionu vedle fabriky a vše jsem se učila, pak jsem začala shánět lidi a organizačně vše zajišťovala,“ vrací se do minulosti podnikatelka, která se doposud mediální publicitě spíše vyhýbala.
Majitelka a výkonná ředitelka Awec Group Kateřina Beránková.
Před 12 lety přišla finanční a s ní i ekonomická krize a firma ukončila svou činnost. Kateřinu to ale nezastavilo. S kolegy měli vizi, že odletí do Vietnamu a domluví se s jednou z tamních dodavatelských firem, že do ní přenesou know-how, naučí ji všechny díly kvalitně vyrábět a pak výrobky bude dovážet přímo zákazníkům. „Stála za tím hlavně má naivita. Ale bývalý majitel mi řekl, že mě podpoří, podržel mě strojařsky a vzájemně jsme se skvěle doplňovali.“
Okamžik, který z ní udělal úspěšnou podnikatelku, ale měl teprve přijít. Tehdy ještě ani netušila, jak se jí ve Vietnamu budou hodit zkušenosti z mnoha studentských večírků, kde se hrdlem prolévá alkohol všeho druhu. Včetně piva. „Tři dny jsme potenciální dodavatele přesvědčovali, ať s námi začnou dělat. Zlomový okamžik přišel tehdy, když jsme při jednom z jednání byli v karaoke baru a tam jsem v soutěži před nimi nejrychleji vypila pivo na ex. Vietnamec poklekl a řekl, že jsem jeho královna. A od té doby mě brali jako partnera,“ vzpomíná se smíchem. „Během večera jsem tak vypila asi devět piv, bylo mi pak dost zle,“ přiznává tišeji a se stydlivým výrazem v obličeji jednu z obětí na cestě za velkým byznysem.
Jeho kola se od té doby mohla rozjet naplno. Kateřina strávila několik týdnů v Ho Či Minu, pomáhala nastavit podmínky spolupráce, systém fungování a sledování kvality, i sehnat kvalitní tým, který pak s kolegy vzala na zkušenou do několika evropských zemí včetně Česka. Následně založila firmu a pro účely objednání prvního kontejneru si vzala první půjčku, částečně krytou i hypotékou.
„Celé to bylo úsměvné. Nic jsem neuměla, přišla jsem v riflové sukni do banky a chtěla jsem v době krize otevřít účet pro eseróčko z krachujícího segmentu automotive.“ Jenže to, že svůj byznys nastartovala v době krize, jí paradoxně pomohlo. Dodavatelský segment se pročistil a na trhu tak vznikly nové příležitosti. Vypůjčené miliony Kateřina mohla splatit už během několika prvních let. „Po krizi přišla konjunktura, a tak jsme i bez vybudovaného obchodního oddělení nestačili dodávat. První rok jsme měli obrat 20 milionů korun, hned další 80 milionů, pak 160 milionů a v době vrcholu před třemi lety 350 milionů korun,“ ilustruje rychlý růst.
Firma byla nejdříve obchodní, kdy dovážela výrobky, i kvůli negativní zkušenosti s výkyvem kurzu, který jí osekal zisk, časem přesunula výrobu do Česka, navíc stále spolupracuje s mnoha s partnerskými firmami, s kterými sdílí i know-how. Awec Aluminium Products, patřící do Awec Group, má dnes závody po celé republice. V Hostimi u Znojma zpracovává plechy (Awec Prenas), závody pro zakázkovou a malosériovou výrobu sídlí v Brně (Awec Industrial) a hlavní fabrika na výrobu přesných strojírenských dílů a jader do silentbloků pro automobilové nápravy stojí ve Stráži pod Ralskem (Awec North). Odsud například pocházejí i nárazníky pro SUV VW Touareg. Letos skupina také rozjela divizi na produkci dezinfekčních stojanů AC Stand (Awec Healthcare).
Kateřina přiznává, že by se s firmou nedostala tam, kde je, bez svých kolegů. Vybírá si je pečlivě, potřebuje jim totiž důvěřovat. Sama se orientuje hlavně na strategii, obchod a komunikaci, výrobu a vývoj nechává na zkušených strojařích, se kterými spolupracuje. Proto i nyní buduje novou holdingovou strukturu, v které bude lépe delegovat odpovědnost.
Ne vždy šlo ale vše jako po másle. Kateřina se před třemi lety dostala do bodu stagnace a těžko hledala motivaci pokračovat dál. „Už pro mě nebylo zajímavé jen posouvat finanční výhledy. Nejsem ani strojař, neměla jsem tak vztah k produktu z technického pohledu, netlačím na jeho vývoj,“ vysvětluje, proč se z řízení firmy načas stáhla a většinu svého času věnovala spíše neziskovému sektoru a charitě. Letos se ale naplno vrátila do byznysu a pracuje na nové strategii výroby pro dalších pět let.
Letošní krize, kdy poptávka od automobilek z důvodu uzavření výroby v dubnu klesla až o 90 procent, ji ani firmu nezaskočila, Kateřina se totiž už před lety začala připravovat na hubenější časy, uvědomovala si, že ochladnutí ekonomiky jí může nechat ležet zboží na skladu, které ve finančním vyjádření dosahuje až na 40 milionů korun. Neobvykle v době konjunktury tak osekala náklady, snížila počet zaměstnanců a zefektivnila výrobu. Ztratila sice část odběratelů, ale i když tím obrat Awecu klesl o třetinu na 200 milionů korun, firma do krize vstoupila v dobré kondici.
„Díky tomu jsme šli do krize finančně stabilní, což nyní může být naše plus. Nerada bych prošvihla příležitosti. Začínáme zkoumat technologie, nové trhy, jsou vidět velké změny strategií zákazníků. Teď se otevírají dveře, které se vám mimo krizi běžně neotevírají,“ dodává na samý závěr podnikatelka.
