Nesouhlasí však s tím, aby byl Radecký označován za Němce. „Pozoruhodná je jedna věc. Zavilí odpůrci tohoto pomníku jméno maršála Radeckého píšou většinou německy, Josef Wenzel Radetzky von Radetz. Ovšem Radecký byl Čech jako poleno, narodil se u Sedlčan a ke svému národu se taky vždy hlásil, o čemž svědčí například jeho dopis Berounským, když ho jmenovali čestným občanem a samozřejmě se jmenoval Josef Václav Radecký z Radče. Radečtí byli stará česká rodina, ostatně jedna z nejkrásnějších bust ve Svatovítském chrámu z doby Petra Parléře je právě podobizna tehdejšího kanovníka Radeckého z Radče,“ píše ve svém komentáři.
A kritizuje snahu, která se podle něj snaží z Radeckého „udělat Němce“ a tím zabránit návratu sochy: „Jak říkám, můžeme diskutovat o navrácení pomníku na Malostranské náměstí, ale postupovat podle vzoru ‚uděláme z něj Němce, abychom obnovu pomníku znemožnili‘, je poněkud ubohé.“
Pomník maršála Radeckého se má na Malostranské náměstí v Praze navrátit po více než sto letech. Návrh na obnovení sochy významného vojevůdce již podpořili radní městské části Prahy 1 v rámci rozsáhlé rekonstrukce náměstí, která má začít už letos.
Schwarzenberg již dříve kritizoval, že podle jeho názoru mají Češi „poněkud podivný vztah k našim slavným vojevůdcům“ a maršála Radeckého za největšího českého vojevůdce označil již v polovině srpna v komentáři pro Lidové noviny.
Za největší české vojevůdce považuje trojici osobností. Jedním z nich je Jan Žižka. „Z vojenského hlediska bych řekl, že byl nejnadanější partyzánský vůdce svého věku a lze ho snad srovnat jen s maršálem Titem ve dvacátém století. Neměl možnost vést velká vojska a také nikdy nepůsobil mimo země Království českého. Ale zajisté to ve své době byl nejvýznamnější vojevůdce a svojí taktikou opravdu poznamenal vývoj vojenství na dlouhou dobu,“ poznamenal Schwarzenberg.
Za druhého velkého vojevůdce považuje Albrechta z Valdštejna. A jako třetího zmiňuje právě Josefa Václava Radeckého z Radče pocházejícího od Sedlčan.
„Z vojenského hlediska byl zřejmě právě on největším českým vojevůdcem. Nejenže navrhl plány pro bitvu u Lipska pod vedením Karla Schwarzenberga, který měl dost práce se sladěním vojsk různých evropských mocnářů, takže právem přenechal čistě vojenskou činnost právě svému velmi nadanému šéfovi generálního štábu, svému sousedovi od Sedlčan. Bitva u Lipska, zvaná též Bitva národů, byla největší své doby a znamenala porážku Napoleona, což zcela změnilo situaci v Evropě. Poté, dávno po smrti Karla Schwarzenberga, se vyznamenal v Itálii mnoha vítěznými bitvami," uvedl Schwarzenberg s tím, že Radeckému je dnes jeho služba císaři vyčítána, ale v té době to byla samozřejmost bez alternativ.
Posuzujeme-li osobnosti dané doby, musíme je, podle Schwarzenberga, vidět očima jejich generací, jak se tehdy identifikovaly. „Podle tohoto pohledu je Radecký nejenom vynikající voják, ale také věrný a loajální služebník svého císaře a velký vlastenec své doby,“ sdělil Schwarzenberg. Připomněl, že v roce 1918 byl pomník Radeckého odstraněn jako symbol služby Habsburkům.
„My Češi jsme opravdu trochu divný národ. Angličané, Francouzi, Nizozemci, ale i Poláci, Maďaři a další své velké vojevůdce oslavují a právem si je připomínají. Lze si jen těžko představit, že by Rusové odstraňovali sochy generála Suvorova, protože sloužil carovi, nebo že by Francouzi odstraňovali sochy Napoleonových generálů. U nás se našich bojovníků poněkud straníme. To ale neznamená, že nebyli významní Češi velkými vojevůdci. Myslím, že dnes, když už je monarchie více než sto let za námi a pomalu nacházíme střízlivý pohled na české dějiny, se můžeme také zamyslet, jestli by i Radecký, zajisté největší český vojenský velitel, nezasloužil, aby byl jeho pomník opět navrácen na Malostranské náměstí," uzavřel tehdy Schwarzenberg.
Psali jsme:
autor: rak
