Na rozdíl od terminátorské, se predátorská sága musela už napodruhé obejít bez Arnolda, přestože se s ním v původním scénáři bratrů Johna a Jima Thomasových počítalo. Na samotném prvopočátku jim přitom vnuknula nápad Rockyho franšíza, neboť se po bitvě s Ivanem Dragem tradovalo, že příště se bude muset Italský hřebec střetnout s mimozemským protivníkem, jelikož ti pozemští už došli. Nicméně představitel Dutche měl svůj důvod k tomu se protentokrát nevrátit. Někdo tvrdí, že se mu nelíbil scénář a že nebyl – podobně jako v případě Ničitele Conana – spokojený se změnou na režisérském postu (sequel z roku 1984 však musel kvůli smlouvě s producentem Dinem De Laurentiisem stejně natočit). Jiní jsou přesvědčení o tom, že na vině je komedie Policajt ze školky. V každém případě otěže převzal Danny Glover, jenž byl díky prvnímu a druhému dílu Smrtonosné zbraně hodně v kurzu.

Z jím představovaného detektiva LAPD Mikea Harrigana udělali scenáristé typického, lehce tuctového hrdinu, jaké tehdy byli v akčňácích k vidění poměrně často. Vždycky pochopitelně záleželo na tom, kdo ho ztvárňuje. Harrigan je drsný, nebojácný, chytrý, vůči autoritám nedůvěřivý a konflikty se záporáky raději hned řeší násilím. Jenže teď proti němu stojí vedle kolumbijské a jamajské (inspirace skutečností) mafie také věc z vnějšího vesmíru, o jejíž existenci už ví speciální jednotka vedená Peterem Keyesem. Jak známo, před deseti rokama úřadoval tenhle „emzák“ ve Střední Americe, kde jeho řádění přežil jeden major a jedna místní civilistka jménem Anna (Elpidia Carrillo), která se tady na okamžik objeví na fotce.

Úlohu hlavní ženské postavy po ní převzala Maria Conchita Alonso, která si mimochodem zahrála s Arnoldem v Běžícím muži. Její přítomnost není na první pohled nijak významná. Jenom kopne mezi nohy nového lehce vychloubačného kolegu Jerryho Lamberta (Bill Paxton) a ukáže, že se taky nebojí. Zároveň však díky ní zjistíme, že Predátor s velkou pravděpodobností dobře ví, jak to na tomhle světě chodí. Ví, že ženy a děti by se neměly zabíjet, pokud nemají skutečnou zbraň. Žít nechvává i neozbrojené muže, což z něj činí ušlechtilého lovce-zabijáka, se kterým se za určitých okolností dá na ledasčem domluvit – viz AvP, a který dokáže ocenit soupeřovy kvality. Tedy má vlastnosti, jaké lidským zločincům v naprosté většině případů scházejí.

 










 

Jinak za sebou při své honbě za trofejemi zanechává brutálně krvavou spoušť, k čemuž dopomáhají nové vychytávky jako kopí nebo (psát za slovo kopí spojku ‚či‘ se asi moc nehodí) chytrý disk. Mimochodem v závěru uvidíme, že jeho rajonem není pouze planeta Země. V každém případě do poznámek jsem si hned třikrát zapsal slovo ‚masakr‘. Poprvé po úvodní sekvenci, podruhé při pasáži ve vagonu v metru a potřetí příznačně na jatkách. Velmi pozoruhodná je rovněž scéna s králem Williem, na němž se jeho praktiky voodoo a užívání drog evidentně podepisují více, než se sám domnívá. A to ještě musel režisér Stephen Hopkins přestříhávat, protože původně dostal film od MPAA tu nejpřísnější přístupnost.

Predátor 2 sice kvalit jedničky nedosahuje, ale ve výsledku za ní současně o mnoho nezostává. I proto, že zdánlivé nelogičnosti se dají ve většině případů odůvodnit. Jenom kdyby ta řemeslná stránka byla důmyslnější. Zamrzí, že nakonec nedošlo na trojku, která se měla odehrávat v 18. století. Nebo že nebyl natočen přímý sequel, pro který si tvůrci nechali pootevřená vrátka. A samozřejmě se nabízely a nabízejí crossovery i s jinými sériemi. Třeba Terminátor versus Predátor, Godzilla versus Predátor, RoboCop versus Predátor či Avatar versus Predator by taky vzhledem k oblíbenosti těchto postav nemusely být marné, ale naopak fanouškovsky vděčné podívané. V každém případě platí, že Predátor 2, ač v něčem výrazně odlišný, jest vcelku důstojným pokračováním originálu.

FOTO: cinema.de