„Četl jsem v Metru váš článek o strašidlech. Píšete o strašidlech starých, víceméně známých. Já ale i díky jednomu mému kolegovi vím o jednom novém,“ napsal nám do redakce deníku Metro čtenář Pavel Haščyn. Když se později představil jako strojvedoucí metra, stoupla naše zvědavost. Strašidla z podzemní dráhy jsme tu ještě neměli.
Takže: ten bubák se prý jmenuje Zuzuduchzus. Je to podle řidiče Pavla zjev známý zhruba od doby, kdy byla postavena stanice metra Háje, tedy krátce po roce 1980. Kdy o sobě dal poprvé znát, se podle něj přesně neví. „Já ho poprvé zaregistroval v roce 2009. Do té doby jsem jezdil jinde. Nikdy se neukáže, projevuje se zvuky a škodí strojvedoucím metra. Činný do nedávna byl jen v nočních hodinách, tedy asi od půlnoci do šesté hodiny ranní. Poté se stahoval do ústraní. Prý už pak bylo na něj moc lidí. Nejvíce se projevuje na odstavných kolejích. Mně například na záložní soupravě, brzy ráno, opakovaně zapínal vlakový rozhlas a zavíral otevřené dveře vagonů,“ říká Pavel Haščyn. Zda je strašidlo jenom výplodem jeho fantazie, se asi nikdy nedozvíme. Vtip tomuto strojvedoucímu rozhodně nechybí.
O Zuzuduchzusovi ale nemluví pouze Pavel. Podobně údajně škodí i jeho kolegům. „Přidám-li k tomu občasné podivné zvuky, je jasné, že ráno na odstavných kolejích Hájů není moc příjemné. Ale asi před dvěma lety nastal zlom. Nejspíš se začal přes den nudit, nebo se už cítil po letech osamocený, a tak se začal projevovat i přes den a v místech, kde dosud nikdy nebyl. Jednou byl například v automatu na kávu. Pokud jste si nějakou koupili, duch vzal z automatu kelímek a dvířky jej po vás hodil nebo vychrstl kávu bez kelímku až na podlahu. Z ledničky začaly mizet uložené obědy, někdy zamotá strojvůdci nohy, až upadne. Opraváři se opakovaně vracejí k rozbitému vybavení místností, které den před tím opravili. Je pravdou, že ho nikdo nikdy neviděl a je pravda, že podobné věci se dějí i na jiných stanicích,“ dodává Pavel.
Opravdu? Je v metru více strašidel, nebo jsou pouze v pohádkách? Třeba jako v knize Strašidelnická, kterou napsala Lucia Magašvári a která vyšla tento rok u Albatrosu. Poprosili jsme řidiče Pavla, aby pátral u kolegů a přinesl nám seznam dalších strašidel. A on to udělal! „O většině z nich jsem zjistil jen jména. Snad proto, že jsou klidná a nijak zvlášť neškodí. A je možné, že v klidném podzemí si v klidu jen bydlí a škodí jinde,“ říká Pavel. Ve stanici Letňany podle jeho seznamu sídlí Astharot. Na Ládví je Muriel. To je duch zabetonovaného ukrajinského dělníka, tzv. bílého koně. Dlužil prý peníze a byl za to probodnut rapírem a zazděn do zdi s vodovodními trubkami. Odtud bude pramenit nejčastější druh jeho činnosti. Na Nádraží Holešovice škodí Zagan, na I. P. Pavlova zase Ahriman. Pražského povstání patří Asmodeovi. „Tak ten je považován za démona a za jednoho z nejhorších. Má na svědomí těžká zranění ve stanici a další neplechy,“ říká náš řidič. A Opatov? Tak tam jsou hejna Helioforů. Mají žluté oči a v noci přelétají do stanice Háje k již zmiňovanému Zuzuduchzusovi, na večeře a i na občasnou výpomoc ve škození.
A co vy? Znáte strašidlo z metra? Z podzemky, nikoli našeho deníku? Pište nám na petr.holecek@metro.cz!
