Obec Býchory Foto: Wikipedia

I extrémistům může být zasaženo do jejich cti, konstatoval Nejvyšší soud

Snižuje špatná pověst člověka jeho šance na finanční odškodnění v případě, že byl veřejně spojován s trestným činem, který nespáchal? Nejvyšší soud (NS) v nedávném rozhodnutí, kdy posuzoval odškodnění televizní stanice pro tři příznivce pravicového extremismu, konstatoval, že nikoliv, „neboť je rozdíl mezi špatnou pověstí pro politické názory a špatnou pověstí pro kriminální činnost“.

NS rozhodoval o dovolání společnosti Barrandov Televizní studio a.s., která se domáhala zrušení rozhodnutí soudů ve prospěch nároků tří žalobců, mužů, jejichž fotografie byla v televizním vysílání spojena se žhářskými útoky s tragickým následkem.

Televize v roce 2015 referovala o dvou žhářských útocích: ve Vítkově v roce 2009, kdy došlo k popálení malé Natálky a o pozdější události v Býchorech na Kolínsku, kde k tragickým následkům nedošlo.

Ačkoliv televize své pochybení uznala, omluvila se a reportáže stáhla, Obvodní soud pro Prahu 1 (OS) zčásti vyhověl podané žalobě a přiznal každému z mužů odškodnění ve výši 250 tisíc Kč. Podle soudu je totiž spojení žalobců se žhářstvím podstatným zásahem do jejich cti, přičemž není důležité, zda některý z nich je sympatizantem ultrapravicové ideologie. To navíc neměl soud za prokázané.

Opravnou reportáž nepřijali

Podle soudu nebylo významné, v jakém konkrétním případu v reportáži byla fotografie zveřejněna, ani to, že žalobce v reportáži televize přímo nejmenovala. Uveřejněním fotografie totiž televize vystavila širokou veřejnost domněnce, že existuje souvislost mezi žalobci a v reportáži uváděným rasově motivovaným žhářstvím. Tedy jednáním, jež je veřejností vnímáno jako zavrženíhodné a s nímž by nikdo nechtěl být spojován.

Soud nepřihlédl ani k tomu, že žalobci neprojevili zájem o opravnou reportáž, kterou jim televize nabídla: nemohli totiž tušit, jaké následky bude reportáž mít, a je pochopitelné, že nechtěli na věc dále upozorňovat. S ohledem na vstřícný a aktivní přístup televize však soud částku snížil na polovinu oproti žalovanému nároku.

Odvolací Městský soud v Praze (MS) částku ještě snížil, a to na 100 tisíc Kč. Podle soudu totiž fotografie žalobců nebyly použity v souvislosti se žhářským útokem ve Vítkově, tudíž zásah do jejich cti byl méně intenzivní. Odvolací soud dále shledal, že všechny tři žalobce lze označit za osoby veřejně vnímané jako inklinující k pravicovému extremismu, přičemž právě tato okolnost byla příčinou, proč měli omyl televize pocítit o to více. Ani to však podle odvolacího soudu nelze klást k tíži televizní stanice, která se navíc po upozornění na svou chybu chovala příkladně a snažila se následky odčinit. Nebylo tudíž podle soudu třeba stanovovat výši zadostiučinění tak, aby mělo preventivně sankční funkci.

Pověst žalobců

Televize podala dovolání k NS, v němž mj. namítala, že odvolací soud nedostatečně přihlédl k tomu, že žalobci projevovali sympatie k pravicovému extremismu. NS má tedy posoudit, do jaké míry předchozí špatná pověst žalobců vylučuje, aby do ní mohlo být negativně zasaženo.

NS shledal dovolání jako nedůvodné a potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu.

Podle NS má jistě vliv na obraz osoby ve veřejném prostoru, zastávala-li v minulosti morálně pochybné názory, avšak nelze generalizovat a je nutné hodnotit dopady v kontextu skutkových okolností každého případu.

Podle NS v posuzovaném případě k zásahu do cti mužů došlo, neboť byli neprávem spojeni s rasově motivovaným žhářským útokem v celoplošném televizním zpravodajství. Tedy se závažnou násilnou trestnou činností, nikoliv pouze s náklonností k politickému extremismu, a nejednalo se tak o pouhé zopakování veřejně známých informací. Nebylo tudíž namístě uvažovat o tom, že by byl zásah špatnou pověstí v podstatě zkonzumován. „Došlo tedy k zásahu nad rámec toho, jak byli doposud žalobci ve svém okolí vnímáni, neboť je rozdíl mezi špatnou pověstí pro politické názory a špatnou pověstí pro kriminální činnost,“ konstatoval NS.

Razantní zásah

Podle soudců je zřejmé, že se jedná o „razantní zásah srovnatelný s porušením principu presumpce neviny“, neboť žalobci nebyli ani osobami obviněnými. Tento princip je přitom velmi významnou hodnotou, chráněnou nastavením dosti přísných podmínek, za jakých může být poskytována informace o něčí vině v trestněprávní rovině.

„K porušení tedy dochází, jestliže veřejně sdělená informace ohledně osoby obviněné z trestného činu (či jen podezřelé) odráží názor, že je vinná, předtím, než jí vina byla prokázána zákonným způsobem. I když vina není formálně konstatována, postačí existence určité úvahy naznačující, že je na obviněného nahlíženo již jako na vinného,“ vysvětlují dále soudci v odůvodnění.

Proto reportáž, která navozuje dojem, že označená osoba se dopustila trestného činu, ač ve skutečnosti pro něj není ani stíhána, je velmi významným zásahem do osobnostních práv, k jehož odčinění zpravidla nepostačí jiné formy zadostiučinění než peněžitá náhrada.

„Lze tak uzavřít, že příklon dotčené osoby k radikálním politickým směrům není okolností, která by bez dalšího vylučovala přiznání peněžité náhrady za zásah do její cti způsobený podáním zavádějící či nepravdivé informace o zapojení této osoby do závažné násilné trestné činnosti,“ uvádí se v rozhodnutí NS.

Petr Dimun