Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

BIS v kauze ruského ovlivňování voleb ukázala na Bystroně z německé AfD.

Špatná architektura mě nezajímá, rozvržení ulic nových čtvrtí je tak tristní, že se tam nedá radostně žít, říká David Vávra

David Vávra si pro cenu ČKA za popularizaci architektury odskočil z lázní v Třeboni, kde je na rekonvalescenci. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
David Vávra si pro cenu ČKA za popularizaci architektury odskočil z lázní v Třeboni, kde je na rekonvalescenci. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Architekt David Vávra s režisérem Radovanem Lipusem minulý týden převzali cenu České komory architektů za popularizaci architektury. Zatímco seriál Šumná města se zaměřil hlavně na architektonickou tvář českých měst, Šumné stopy sledovaly osudy vybraných architektů v zahraničí. O obou pořadech, (ne)kvalitní současné architektuře, urbanistických paskvilech, ale i osobním životě mluví v rozhovoru pro Deník N průvodce historií architektury David Vávra.

My si voláme na trase Praha–Třeboň, kde jste v lázních. Předpokládám, že se zotavujete po ochrnutí způsobeném boreliózou. Jak vám je?

Nezotavuji se po borelióze, ale po operaci příčného kolenního vazu, který jsem si přetrhl při fotbale. A je mi bezvadně a cítím se fantasticky. Jenom návštěva Prahy mi narušila rytmus, na který jsem tu zvyklý a který mi naprosto vyhovuje. I když je všechno zavřené, nemám tu ani stopu nudy.

Čím se tam tak bavíte?

V první řadě podstupuji procedury, pak chodím pravidelně na jídlo, což je nesmírně důležité. Jezdím na kolečkových lyžích, někdy ráno na kole, chodím na procházky, během kterých diktuji do diktafonu básně, a večer si kreslím. Nikdo mě neruší. Nemůže to být ideálnější. Je to skvělý.

Vy jste s kolegy dostali ocenění České komory architektů (ČKA) za popularizaci architektury v pořadech Šumná města a Šumné stopy.

Dostali jsme to s Radovanem Lipusem a Renatou Vlčkovou jako zástupkyní České televize, která měla tu nesmírnou trpělivost s námi čtvrt století natáčet pořady. Myslím, že se řadíme k takovým držákům, jako byl Receptář Přemka Podlahy nebo Kalendárium Saskie Burešové. Když Radovan napsal první díl Šumná Ostrava, vůbec nepočítal, že by někdy existoval druhý díl, natož 66 dílů, a už vůbec ne 54 zahraničních Šumných stop. To je šťastná, požehnaná náhoda.

Plánujete další díly?

My bychom rádi dodělali

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Architektura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější