Systém PES, podle něhož se řídí vláda při rozvolňování protiepidemických opatření, kombinuje různá čísla, z nichž pak vychází číslo výsledné. Vláda se tak má o co opřít!

Zásluhou nového ministra zdravotnictví Jana Blatného má Česko systém PES – rizikové skóre protiepidemického systému (PES). “Index nebude využíván jako robotický systém, vyhodnocení epidemické situace a nastavení opatření budou vždy provádět lidé – experti,” řekl ministr. Tento tým pak podle Blatného bude vládě navrhovat doporučení pro zpřísnění nebo uvolnění opatření.

Jak Blatný řekl, tak i udělal. I když se podle PES Česko pohybuje již týden ve třetím stupni rizika, vláda rozhodla o přechodu na tento třetí stupeň až od čtvrtka 3. 12. 2020. Vláda tak prokázala, že robotem není. Nicméně za to si ministr Blatný pochvalu nezasluhuje. Zasluhuje si ji za jinou, a to velmi důležitou věc. Jeho předchůdce Roman Prymula dotáhl denní počet testů na covid-19 až na 45 000, z toho pak vycházelo přibližně 30 % testů pozitivních. Česko tak bylo s 15 000 nakaženými denně na špici světa, byli jsme náhle z „premiantů“ naprostí břídilové. Psalo se o nás i v The New York Times (!?).

Pomiňme diskusi o tom, že počet pozitivních testů neznamená počet nemocných – to je již obecně známý fakt. Nicméně česká média, a veřejnoprávní ČT zvláště, se na prezentaci tohoto čísla „specializují“ a dle něj o pandemii i referují. Blatný naopak prohlásil, že počet testů kolem 25 000 denně pro Česko vyhovuje a že ho z celkového počtu testů zajímá zejména procento infikovaných. A jen tak mimochodem, pokud test – ten takzvaně spolehlivý – stojí zdravotní pojišťovny asi 1600 Kč, reprezentovala čísla počtu testů na úrovni 45 000 denně denní náklad zdravotních pojišťoven 72 milionů korun! Protože již Česko provedlo přes tři miliony testů, stálo to naše zdravotnictví neuvěřitelných bezmála pět miliard korun! Zadarmo prostě není vůbec nic.

Blatný sice prohlásil i to, že jeho cílem je snížit procento pozitivních testů až na 10 %, což je cíl, který měl již Prymula a je ve svém principu nesmyslný. Svědčilo by to totiž o tom, že se testování řídí spíše náhodným výběrem než trasováním, ale to jsem již také v minulosti kritizoval. Nicméně Blatného politika velmi „uspokojuje“ ČT, která tak může referovat o tom, že se čísla pozitivních výsledků snižují, a pomáhá tak situaci „zlepšovat“. Že se jedná o hru s čísly, ale nesmíme zapomínat. Pokud by počet testů zůstal na prymulovské úrovni, stále bychom se pohybovali na úrovni přes 10 000 pozitivních testů denně. Blatný tak dosáhl dvou efektů: Zdravotní pojišťovny platí poloviční částky na testy a ČT referuje o vývoji pandemie příznivě. Blatný tak zabil dvě mouchy jednou ranou.

Samozřejmě, situace se v Česku fakticky zlepšila hlavně proto, že klesl počet hospitalizovaných i počet pacientů s těžkým průběhem nemoci. Z tohoto pohledu je proto rozvolňování zcela jistě v pořádku. Znovu však musím upozornit na mediální manipulaci se statistikami kolem virové pandemie. Pokud se „progresivní“ síly tolik ohánějí vědou, je paradoxní, že existuje systémové inženýrství, které dokáže analyzovat vztahy nejen mezi částmi výroby, ale obecně kvalitu podkladů, tj. dat. Z tohoto pohledu je referování o covidu mixem údajů s bezcennými informacemi a informacemi podstatnými. Ke škodě věci se nejvíce referuje právě o těch zcela nepodstatných.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz