Tuzemská ekonomika na tom byla ve třetím čtvrtletí lépe, než předpovídaly první prozatímní odhady Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně HDP klesl jen o pět, a nikoliv o 5,8 procenta. Mezičtvrtletně naopak ekonomika rostla rychleji, než se předpokládalo, a to o 6,9 procenta namísto 6,2. Vyplývá z aktualizované zprávy ČSÚ.
Analytici nicméně upozorňují, že nová čísla nezahrnují dopady druhé vlny koronaviru. „Ta se promítne až v posledním čtvrtletí. Pokles by ale neměl být tak hluboký jako na jaře. Na rozdíl od první vlny totiž nebyla zastavena výroba drtivé většiny průmyslových podniků,“ připomíná analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Meziročně by se tak podle něho měl pokles ekonomiky v posledním kvartálu znovu přiblížit až k desesti procentům. „Za celý letošní rok tuzemský HDP klesne o 7,6 procenta a v příštím roce by už mělo mírně růst o tři procenta,“ doplnil Gürtler.
Klíčová pro další vývoj přitom bude rychlost zpřístupnění funkční vakcíny. „Efektivní proočkovanost výrazně snižuje riziko dalšího lockdownu a zároveň umožňuje odbavit nezrealizované zakázky z tohoto roku,“ říká hlavní analytik Deloitte David Marek. Deloitte zatím pro příští rok počítá s růstem o čtyři procenta, pokud ale očkování bude probíhat bez problémů, mohla by se ekonomika zotavit ještě rychleji. „Klíčové je snížení nejistoty, aby mohly firmy znovu investovat a plánovat do budoucna,“ doplnil Marek.
Zlepšená čísla hlásí i další evropské země. Německá ekonomika například mezičtvrtletně rostla o 8,5 procenta, byť původní data hovořila o 8,2 procentech. Naopak Itálie data upravila směrem dolů, a to z 16,1 na 15,9 procenta.
Předběžná data také ukazují, že průměrný mezičtvrtletní růst zemí Evropské unie činil 11,6 procenta. Na rozdíl od Česka ale většina zemí vykázala prudší pokles ve druhém čtvrtletí.
