Jan Macháček: Nord Stream 2 se probudil
Ruská loď Akademik Čerskij specializovaná na pokládání trubek na mořské dno podle souřadnic GPS opustila v sobotu přístav Neu Mukran na baltském ostrově Rujana a zahájila dostavbu zbývajících 72 kilometrů rusko-německého plynovodu Nord Stream 2.
Německé námořní úřady varují podle deníku Handelsblatt kapitány všech plavidel, aby se vyhnuli oblasti mezi Rujanou a dánským ostrovem Bornholm.
Čtěte také
Co je na tom zajímavého? V červnu se práce na posledním úseku plynovodu zastavily v důsledku amerického zákona, který se jmenuje Ochrana evropské energetické bezpečnosti. Podle skupiny amerických senátorů s podporou obou politických stran rusko-německý plynovod ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, protože zvyšuje její závislost na Rusku.
Krom toho by nový plynovod zvýšil závislost na Rusku u zemí na okraji EU – jde tedy především o Ukrajinu –, které byly až dosud hlavními tranzitními zeměmi, skrze které proudí ruský plyn do Evropy.
Co je Američanům do evropského plynovodu? USA jsou garantem evropské bezpečnosti – a to především před Ruskem –, takže nechápou, proč by si kontinent měl na Rusku vytvářet závislost a platit mu miliardy. Američané také reflektují, že část spojenců v NATO – třeba pobaltské země a Polsko – jsou plynovodem velmi znepokojeni.
Hra o čas
Čtěte také
Stavba se zastavila proto, že sankce postihnou například každou firmu, která obchoduje s přístavem na Rujaně, i každou firmu, která v rámci dostavby posledního úseku něco dodává nebo financuje. Vzhledem k tomu, že Amerika de facto ovládá světové platební systémy, nechce žádná firma riskovat.
Norská certifikační firma Det Norske Veritas prohlásila, že nebude s ruskou lodí spolupracovat na certifikaci posledního úseku plynovodu. Ještě v červnu firma řekla, že dodrží stávající kontrakty, ale pak to zabalila a prohlásila, že musí respektovat americký zákon. Dánské úřady ale netrvají na tom, že musí certifikovat zrovna norská firma, takže certifikovat může podle Handelsblattu třeba nějaká ruská firma.
Do toho američtí senátoři ve zrychleném řízení schvalují zpřísněný dodatek sankčního zákona, který se už nebude týkat dostavby posledního úseku, ale rovnou celého plynovodu. Je vcelku jisté, že dodatek stihne ještě podepsat prezident Trump.
Čtěte také
Hraje se tedy o čas. Dostavbu plynovodu podporuje celá německá politická scéna kromě Zelených. Sociální demokraté tvrdí, že nelze přece skončit s nevyužitým potrubím na dně moře. Německo má i podporu celé západní Evropy.
Němci asi doufají v podporu budoucího amerického prezidenta Joea Bidena, ale možná podceňují to, že nejde o prezidentský akt, ale o zákon s nadstranickou podporou.
V kuloárech se proslýchá, že Němci chtějí navrhnout Američanům obchod. Němci zakáží čínský Huawei v sítích 5G a USA zase dají zelenou Nord Streamu. Za prvé je ale otázka, zda na to USA přistoupí, když asi mohou nakonec získat obojí. A za druhé je i Joe Biden silným kritikem Ruska a závislosti na něm.
Že by zrovna kvůli Nord Stream 2 a Německu chtěl válčit s Kongresem, to je nejisté. Mezitím ale víme, že Německo na ruský plyn ve svém energetickém mixu zcela vsadilo. Vypíná jaderné elektrárny a chce opustit i uhlí.
To, že se znovu kladou trubky na dně Baltského moře, ale je spojeno s výsledkem amerických voleb. Německo i Rusko Ameriku v tuto chvíli testují.
Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
