Pavel Kroneisl: Zmehlo

2. prosinec 2020

Nedávno jsem v jednom svém Rozhlasovém sloupku použil větu „Takže mi parádně zmehlo.“ Kolegyně dramaturgyně sice pochopila, co tím chtěl básník říci, ale odkud přesně vítr vane, netušila. 

No, nezná film Můj dědek Josef s panem Bohušem Záhorským v hlavní roli. Zmehlo znamená, byl jsem hotový, vyřízený, nevěděl jsem co dál.

A napadá mě další pěkná průpovídka, kterou jsem slyšel kdysi rovněž v televizi. Nikoli však ve filmu, ale v Hovorech H. Pánové Horníček a režisér Svitáček byli kdysi se starou Škodou Octavia na výletě ve Francii. Auto se jim porouchalo. A Miroslav Horníček pak ve zmíněném pořadu vyprávěl:

„Auto jsme nechali odtáhnout do servisu a tam se nás ptali, co se vlastně stalo. Dlouho jsem přemýšlel a pak jsem jim řekl. No, štyft spad do trýbu. Naprosto pregnantní a jasné vyjádření poruchy! Slovník mi obohatil i můj kamarád, velký motorista, který miloval a taky rád opravoval historická auta. Když mu docházela slova na popsání nějaké součástky, říkal: „Víš a tam bylo třeba dát, no, no, takovej velkej fífuňk.“

A mně bylo naprosto jasné, co tím myslel. Prostě fífuňk.

I já tohle slovo rád používám. Pěkně zní a docela často přivádí do rozpaků, protože posluchač leckdy vůbec netuší, o čem je řeč. A ještě jeden výraz mám rád.

Můj známý, redaktor bánskobystrického rádia, byl vynikající vypravěč. Když mu docházela slova, často jsme od něj slýchávali: „No, veď vieš, bol to hen taký oný bazmek.“

Kdo byl na vojně s Maďary z jižního Slovenska, tak jistě naprosto přesně ví, oč jde.

Přeju dobré jitro.

Spustit audio