reklama

"Nezletilé dítě své rodiče následuje v 'dobrém i špatném'. Není přípustné, aby kdokoli (včetně prarodičů) svémocně odňal dítě rodiči, má-li jiný názor na jeho výchovu," stojí v nálezu dostupném na webu soudu.

Dcera se narodila v roce 2011, matka s ní žila v Německu. Loni v létě byla dcera v Česku na prázdninách, ovšem prarodiče ji už do Hamburku nevrátili. Podle matky se dopustili protiprávního zadržení dítěte.

Městský soud v Brně se matky v listopadu 2019 zastal a jejím rodičům nařídil, aby vnučku vrátili do místa obvyklého bydliště v Hamburku. Krajský soud ale verdikt změnil a návrh matky na navrácení dcery zamítl.

Ústavní soudci nyní spor opět zvrátili na stranu matky. Nesouhlasili například se závěrem, podle kterého návrh matky neměl mířit proti prarodičům dítěte, protože v době rozhodování krajského soudu se dcerka nacházela v krizovém centru. Byla to ale právě babička, kdo ji tam zavedl.

"Zadržení dítěte ve smyslu Haagské úmluvy má vždy svého původce či více původců, kteří jsou jeho prvotními činiteli, a jsou proto za takový akt odpovědní bez ohledu na to, jak s dítětem později zacházejí, včetně jeho případného 'svěření' jiné osobě," stojí v nálezu soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka.

ÚS také zdůraznil, že určení obvyklého bydliště nezletilého dítěte je výsadou rodiče, jemuž svědčí právo i povinnost péče o dítě a jeho výchovu. "Pokud výchova (péče) rodičů (nebo její absence) působí nezletilému dítěti nepřiměřenou újmu, lze rodiče rodičovské odpovědnosti zbavit či ji omezit. Ale toliko na základě zákona a rozhodnutím soudu," napsali ústavní soudci.

Na věci podle ÚS nic nemění ani předběžné opatření, kterým bylo dítě svěřeno do prozatímní péče prarodičů. Opatření bylo přijato na základě jejich návrhu, kterým deklarovali svůj úmysl nevrátit vnučku matce a zadržet ji v Česku a jímž také podle ÚS sledovali "určitou právní záštitu tohoto svého konání".