Prohlídka Tetína

Původní románská později přestavěná barokní stavba stojí poblíž místa, kde stával uprostřed hradiště dvorec kněžny Ludmily. Patrně někde v blízkosti nynějšího kostela byla také Ludmila po své násilné smrti pohřbena.

Zajímavostí je, že v letech 1533 – 1539 zde působil jako farář Václav Hájek z Libočan. Ten tu začal psát známou Kroniku Českou. V ní je mimo jiné napsáno: „Tétka rozkázala město Tétin postaviti a širokými i vysokými valy je osypati a vodou z jedné studnice prudkého pramene kázala až na ryňk městský s nemalým nákladem přivésti“.

Kostel má výjimečnou polohu nad příkrými skalami nad Berounkou. Z cesty za kostelem je mimořádná vyhlídka směrem na údolí Berounky a na město Beroun. 

Cesta pokračuje východním směrem k místu hradiště a Tetínským vyhlídkám.

Strategické místo na skále nad řekou využil roku 1288 král Václav II. k založení hradu. Za vlády Karla IV. hrad zanikl. Dnes jsou zde vidět zbytky čtverhranné věže, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příkop. 

Kousek dále od zříceniny se nachází odpočinkové místo odkud je okouzlující výhled do údolí řeky Berounky a na blízké vápencové skály.

Tetínské hradiště o rozloze asi 10 ha se nacházelo poblíž dnešní zříceniny hradu Tetín v místech dnešní obce. Bylo jedním z opěrných bodů soustavy hradišť přemyslovského státu a jeho počátky jsou obvykle kladeny na přelom 9. a 10. století. Zde byla v roce 921 zavražděna kněžna (svatá) Ludmila. Nachází se zde jedno z nejstarších slovanských pohřebišť v Čechách.

Pod hradem a vyhlídkou se v kaňonu řeky táhne asi 2 km dlouhý pás skal a nachází se tu přírodní rezervace Tetínské skálly. Na skalních stěnách, srázech a celkem v asi 50 jeskyních se daří vzácným druhům rostlin a živočichů. Jde i o atraktivní místo pro horolezce.

Nejmenší ze tří kostelů v obci byl postaven v románském slohu kolem roku 1200. Pravděpodobně stojí na místě kostela, jehož existence se předpokládá již v období života sv. Ludmily. Do kostela se prochází zvonicí z r. 1858 a malým hřbitůvkem. Areál kostela se zvonicí je chráněn jako kulturní památka České republiky. 

Postaven v barokním slohu v 80. letech 17. stol. Interiér kostela je jednolodní s plochou klenbou a kamenným barokním oltářem. Prosklená oltářní deska obsahuje kámen, na němž byla údajně sv. Ludmila usmrcena. 

Obdélníková patrová budova zámku byla postavena ve druhé polovině 18. století v barokním slohu. V této době byl zámek místem setkání významných osobností – J. Jungmann, J. Dobrovský nebo F. L. Čelakovský.

Za shlédnutí stojí i nově upravená náves s nádrží a pamětními deskami.

Pod vrchem Damil (396 m n.m.) se nachází několik romantických skalisek a roklí s nádhernými výhledy na obec a okolí. Určitě stojí za to si tam vyjít.

Cesta pak vede dále po náhorní plošině až k rozsáhlému Modrému lomu a lze případně dojít až ke vzdálenějšímu Bílému lomu.