KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Noční hlasování o daňovém balíčku premiéra Andreje Babiše projelo sněmovnou jako ostrý nůž, co odřízl zbytečnou maškarádu. Na jedné straně spojilo vládní ANO s opozičními ODS a SPD, zatímco vládní ČSSD a polovládní KSČM přihodilo k momentální zbytečnosti zbytku „opobloku“. ČSSD proto začala znovu „odcházet“ z vlády, může si to ale klidně odpustit: Babiš jí totiž právě sdělil, že její cena za vládní angažmá se necelý rok před sněmovními volbami rovná nule.
Stačí se podívat do sněmovny. Zapomeňte teď na klasického opozičního „antibabiše“, ostatně stejně nefunguje. A když už, tak pomáhá spíš Babišovi. ANO, ODS a SPD k sobě nemají blízko jen nízkými daněmi: všechny tři strany se perou o živnostníky i podnikatele a odmítají migraci i euro. SPD dokonce ze svého programu vymazala, že Česko vyvede z EU „po anglicku“, i jejímu kápovi Tomiu Okamurovi zřejmě stačí agónie brexitu. Místo toho proto teď slibuje „jen“ referendum o našem členství v EU.
Nebo jinak: hlasování o daních naznačilo, že ANO, ODS a SPD klidně můžou vládnout spolu, když si to situace „vyžádá“, jak se v politice občas stává. Ostatně ODS kdysi vládla i se Stranou zelených, která je obdobou SPD, jen z opačné strany. Ano, Okamura zůstává toxický, nic ale nedopřává takový detox jako moc. To ČSSD se nyní díky daním ocitla na vyloženě nepřátelském území, kam politicky nepatří. A hlavně: Babiš jí ukázal, že ji považuje za zbytečnou. Během pár let totiž sám obsadil její tradiční místo.
