Vláda se od čtvrtka rozhodla rozvolňovat platná omezení, otevírají se například kadeřnictví, restaurace a posilovny. Je to správný krok, nebo riskujeme opětovné zhoršení epidemické situace?
Vláda je vystavena velkému tlaku na rozvolňování. Je skutečností, že velké skupiny podnikatelů a zaměstnanců jsou existenčně ohroženy. Problémem je i zhoršení kvality vzdělávání, distanční výuka není dlouhodobým řešením. Lidé jsou už také unaveni a vyčerpáni omezeními, která koronavirová pandemie vyžaduje. Přesto by kabinet měl ve svých krocích respektovat odborná doporučení epidemiologů a těch, kdo na rozdíl od politiků a různých populistů mají odbornou kvalifikaci, hlubší znalost situace a rizik, která ohrožují vážně životy tisíců a zdraví desetitisíců a možná statisíců našich občanů.
Chybělo jen málo, aby podzimní vlna nákazy zcela vyčerpala kapacity systému zdravotní péče. Kdyby vláda nezatáhla důrazněji za brzdu, mohlo dojít k obecnému ohrožení systému zdravotnictví a významnému omezení a zhoršení dostupnosti zdravotní péče. Stát by nyní měl postupovat velmi obezřetně do doby než bude dostupné účinné očkování, splní-li se naděje do něj vkládané, umožní minimalizovat nebezpečí nekontrolovaného šíření nákazy a zajistit spolu s dalšími opatřeními ochranu života a zdraví nejohroženějších skupin, lékařů, zdravotníků a dalších exponovaných profesí.
Fotogalerie: - Fantomas se zlobí
Co podle vás způsobilo podzimní krizovou situaci? Může za to vláda? A co někteří její kritici, kteří ji nejdříve peskovali za to, že omezuje lidské svobody, aby pak – když se situace zhoršila – ji zase vyčítali, že příliš uvolňovala?
Bohužel to jejich fixlování tehdy využívalo toho, že ztráty lidských životů byly v jarní vlně po přijetí tvrdých omezení nízké a systém zdravotní péče vše zvládl s přehledem. Návrat lidí z dovolených na konci léta a začátek školního roku si vyžadovaly včasná preventivní opatření. Premiér a s ním mnozí další se ale zalekli toho, že předseda ODS a jemu podobní se svým odporem proti rouškám a proti nezbytným rázným opatřením na své hloupé politikářské kampani vydělají v říjnových volbách do krajů a Senátu. V důsledku tedy podzimní vlna koronavirové nákazy si vyžádala mnoho životů a materiální i lidské kapacity zdravotnictví vystavila neuvěřitelné zátěži.
Ve svém textu Politikařit nebo jít k budoucnosti upozorňujete, jak se na konci června konala na Karlově mostě dosti podivná akce, kdy k podvečerní hostině usedlo dva tisíce hostů a dalších turistů a kolemjdoucích. Čeho byla tato událost symbolem?
Neinformovaní a lidé bez širšího povědomí o vážnosti problémů s virem, který pochopitelně začátkem léta nikam nezmizel, mohli snad propadat euforii a po mimořádných omezeních jarních měsíců se chtěli bavit, slavit vítězství nad nákazou. Starosta Prahy 1 a pražský primátor či někteří poslanci a radní by ale mezi neinformované a nevědomé patřit neměli. Z jejich strany to bylo papalášství. Primátor přece dokonce vystudoval medicínu, a i když ji nedělal, měl mít rozum. Jenže touha demonstrativně se radovat s nevědomými a sbírat body politické popularity vítězství nad koronavirem byla pro mnohé odpovědné silnou motivací, aby rizika ignorovali.
Fotogalerie: - Prostřený most
Netroufl bych si tvrdit, že za podzimní explozi nákazy může právě ta pověstná akce Karlův most, na níž si chtěly některé politické figury pozvednout sebevědomí nebo vylepšit pošramocený profil. Faktem ale je, že na vzestupu podzimní vlny měla Praha velmi výrazný podíl. Až když neodpovědní vystřízlivěli z opojení a pochopili rozsah problému, ukázalo se v konci listopadu, že Pražané, když jim v tom politikáři nepřekážejí, jsou schopni se s riziky vyrovnávat velmi dobře, v lecčem lépe než většina ostatních krajů.
Psali jsme:
Mluvilo se o ochraně důchodců, ale v domovech seniorů nákaza covidem řádí. Objevují se hlasy, že testování důchodců a personálu pomocí antigenních testů mělo přijít daleko dříve. Jaký je váš názor?
Obecně lze konstatovat, že to, co vedlo ke ztrátě obezřetnosti na počátku léta a co vyvrcholilo podzimní krizí, zvlášť citelně postihlo nejohroženější skupiny. Ne vše, co nyní víme, se vědělo na počátku, a ne všechny prostředky, které jsou nyní dostupné a umíme je využít, byly tehdy k dispozici. Testování, které vyhledá nakažené a šiřitele infekce dříve, než nakazí širší okruh lidí, s nimiž se dostávají do kontaktu, může být jednou z účinných cest. Domovy seniorů jsou prostředím, které si zaslouží mimořádnou pozornost. Nechci se ale stavět do role pozdního experta, je věcí specialistů, aby dali nezbytná doporučení a nastolili jednoznačné požadavky. Testování je jen jedno z opatření, jak čelit tak těžkým a často smrtícím důsledkům, které postihují ty, kdo žijí v domovech seniorů. A jejich izolace není a nemůže být dlouhodobým řešením toho, s čím jsme dnes konfrontováni. Testování personálu, obyvatel domovů, účinné očkování, odpovědnost všech, zaměstnanců, seniorů i jejich blízkých je cestou k omezení rizik.
Co tuto zemi do konce volebního období ještě čeká? V jakém stavu bude Česko do voleb?
Kolem České televize to zase vře. Rada ČT odvolala členy Dozorčí komise Rady ČT a někteří to chápou tak, že mohlo jít jen o test síly, zda by podobně mohl být odstaven i dlouholetý ředitel ČT Petr Dvořák. Právě toho se obávají například signatáři otevřeného dopisu, který adresovali premiérovi Andreji Babišovi. Jak to vidíte vy? Existuje podle vás reálné ohrožení nezávislosti ČT? A v čem se skrývá?
Problém není v principu nezávislosti České televize. Problém je v lidech, kteří ten princip vykládají jako nezávislost televize a některých jejích lidí na zákonných povinnostech a na etice takzvané veřejné služby. Stranickost České televize, jejího vysílání mnohým vadí a mnohým naopak vyhovuje. Preferovaní bojují za úplnou nezávislost a ignorovaní, neoblíbení či skandalizovaní se brání. To je jedna stránka věci. Jak řešit stav, kdy kvalitu veřejné služby ohrožují konkrétní skupiny vedoucích zaměstnanců samotné České televize? Jak řešit poměry, kdy formálně nezávislá veřejná kontrola volená Sněmovnou, tedy Rada České televize, je závislá na kontrolovaném, na České televizi a jejím řediteli? A to ekonomicky, personálními vazbami, servisem.
Ještě před svým zvolením jsou kandidáti do Rady ČT obdařeni přízní či nepřízní České televize a po zvolení se stávají terčem. Dokonce i odvolání členů Dozorčí komise Rady ČT, tedy vlastního poradního orgánu rady, nemůžou, jak se zdá, radní provést bez toho, aby se z toho nestala aféra a aby kontrolovaný, tedy ČT a její generální ředitel, a různé zájmové lobby nezvedly prapor boje za údajně ohroženou svobodu České televize. Svoboda tajit před veřejností, jak se v ČT hospodaří a kdo, za co získává zakázky a kdo a jak je tam placen, svoboda tajit, jak se dělá „vyvážená“ informovanost o názorové pluralitě, to je poněkud komická verze veřejnoprávního média, které zákon ukládá občanům platit.
Fotogalerie: - Autodemonstrace před ČT
Vláda do dalšího čtení posunula zákon o stavbě Dukovan, opozice křičí, ať se k tomu nepouští Rusko a Čína. Co si o tom myslíte?
Rozhodující by měl být zájem českého státu, občanů. A ten je možné definovat různě. Nepochybně v zájmu občanů je co nejvyšší kvalita technologie a bezpečnost provozu, slučitelnost provozu s prostředím. Významný je výkon, cena výstavby a pak náklady spojené s provozem i výrobou energie a řešením odpadu a v závěru životnosti s demontáží. Jde o takové náklady, že soutěž uchazečů o zakázku by neměla být omezena na nějaké vyvolené nebo skončit jako malá domů nějaké korupční či nátlakové partě. A když mluvím o partě, tak mám na mysli i partu propojenou se státem. O dodavateli by podle mého přesvědčení neměly rozhodovat ekonomické zájmy supů, kteří sázejí na všemožné způsoby vyřazení konkurence, aby se pak slétli na kořist. Dodavateli technologií, s nimiž máme, pokud jde o Dukovany a Temelín, zkušenost, jsou naše podniky, podniky z někdejšího Sovětského svazu a pak i Westinghouse.
Česká republika po devastaci svých průmyslových kapacit schopných kvalifikované účasti na výstavbě jaderné energetiky je odkázána na ty, kdo to dnes umí. Nevidím ale žádný důvod pro to, aby tak gigantické zakázky byly výrazem charitativní pomoci českého státu a českých občanů komukoli. Nevidím důvod platit monopolní ceny nějakým korupčně politicky vybíraným firmám nebo státům, které nejsou schopny a ochotny nabídnout špičkovou kvalitu za odpovídající cenu a které se bojí férové soutěže a hledají způsoby, jak se jí vyhnout.
Na závěr ještě k pandemii koronaviru. Co nám ukázala obecně i vzhledem k budoucnosti?
Lidská pospolitost i při vší technické a technologické vyspělosti zůstává velmi zranitelná. A koronavirová pandemie důrazně připomněla, že se to týká nejen těch nejchudších zemí a společností, ale i těch, které se až dosud cítily nadřazeny a relativně bezpečné před riziky infekcí postihujících země slabé a chudé. Svět globálně propojený, založený na maximalizaci výroby a konzumu, ve kterém se pohybují masy surovin, zboží, stamiliony pracovních sil a stamiliony turistů napříč kontinenty, je nyní konfrontován s pandemickou hrozbou, která ignoruje výsady vyspělých a bohatých států. Ekologická rizika, dopad klimatických změn, omezenost některých zdrojů se zdánlivě dosud více týkaly těch slabších. Nekontrolované zbrojení, které v mnohém připomíná narůstající infekci, vývoj nových ničivých zbraňových systémů a nejrůznější agrese vyvolení nepovažovali až dosud za reálnou hrozbu, jejíž důsledky dopadnou na ně samé.
Až koronavirová pandemie připomněla, jak rizikové mohou být některé způsoby života a výroby v globálně závislém a propojeném, ale bohatstvím i chudobou rozděleném světě. V době koronaviru najednou vidíme, jak se obvykle sobecká a arogantní pravice, která razila heslo, že každý se má postarat o sebe sám, dovolává zvýšení veřejných výdajů a státní pomoci podnikatelům. Až společnost krizi koronavirové pandemie zvládne, nebude cesty zpět k úplné bezstarostnosti, sobeckosti a neodpovědnosti majetkových a mocenských elit. Společnost se musí změnit tak, aby dokázala zvládat další podobné krize, a to vyžaduje řešit i ty dosavadní, které dopadaly na slabé a kterými se majetní a vlivní necítili příliš ohroženi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
