KOMENTÁŘ MARTINA MALÉHO | Do jedné řady k restauratérům, hercům, kadeřníkům a vlekařům si můžou stoupnout ti, co dělají politickou satiru. Dneska snad už ani nejde vymyslet politický fór, u kterého by všem bylo jasné, že jde opravdu o fór, protože realita je divočejší, než si kdo dovedl před rokem představit.
Jeden den ministryně financí oznámí, že ji pes ministra zdravotnictví uspokojil, druhý den ochraňují e-shopy před přetížením, další den se zopakuje únik do Bečvy, Ilona Csáková točí protestsongy proti rouškám, vakcínám a možná i něčemu dalšímu, to zatím nevíme, protože u třetí sloky už nikdo nedokáže vnímat nic jiného než rým „láska-páska“, a takhle tady žijeme...
Přiznám se, že i já jsem tak trochu ve víru čerstvých událostí zapomněl na ambice Mikuláše Mináře, takže jsem ho v pondělní glose o zrůdném politickém kýči jménem „neokoukaný nový lídr“ úplně opomněl. Na svoji omluvu uvádím, že jeho poslední politické prohlášení znělo, a to si nevymýšlím, že „už téměř dospěl k rozhodnutí, že bude potřeba pokusit se vytvořit nové hnutí“, takže pokud je něco ve fázi „téměř jsem se rozhodl, že bude potřeba se pokusit“, máte času dost.
