Dámský gambit je mistrovská partie složená z povědomých tahů
V čase, kdy se quality TV orientuje na tematicky i stylově ambiciózní tvary, může působit nový seriál Dámský gambit režiséra a scenáristy Scotta Franka jako svým způsobem prosťáček. Pod známým příběhovým schématem se však skrývá brilantní a účelné vypravěčství, které těžko hledá konkurenci.
Z Dámského gambitu se za pár týdnů stal globální fenomén. Patří k nejúspěšnějším titulům Netflixu a rozpoutal globální šachovou mánii. Zájem o tento neokázalý a tichý sport raketově vzrostl. A to všechno má na svědomí konvenčně, ale nesmírně zručně vystavěná biografie fiktivní šachové velmistryně Beth Harmonové, sirotka, který v osamělém dětství objeví obrovské nadání pro promyšlené tahy a takticky dokonale zvládnuté partie.
Pusťte si trailer seriálu Dámský gambit, foto: Netflix Dámský gambit pracuje s tím, co na sportovních dramatech funguje nejlépe – s protiklady. Beth je brilantní stratég na šachovnici, v jejím životě panuje chaos a tápání. Přesné tahy figurek kontrastují s destruktivním vystupováním, jež má kořeny v rodinné minulosti i traumatickém dětství v přísném sirotčinci. Šachy se pro hlavní hrdinku stávají prostorem bezpečí s jasně vymezenými mantinely a pravidly, praktická existence je podstatně složitějším a nebezpečnějším herním polem, v němž rostoucí hvězda opakovaně selhává.
Na způsobu, jakým je Dámský gambit vystavěný, není nic zvlášť objevného. Schéma o vzestupu a dílčích pádech nepravděpodobného hrdiny se tu naplňuje s předvídatelností, která graduje v triumfálním posledním díle. Pokud by existovala kategorie „oscarový seriál“, Dámský gambit by byl jejím dokonalým zhmotněním. V době, kdy množství kriticky ceněných sérií těžkopádně kombinuje populární žánry s výraznými společenskými přesahy, právě ujasněnost ambicí a jednoznačné podřízení všech složek vyprávění chytlavého příběhu povyšuje seriál Scotta Franka nad konkurenty.
V Dámském gambitu bez debat chybí komplexní společenské přesahy, i studená válka a motiv kolektivizovaného sovětského šachu (v opozici s americkým individualismem) jsou pouhou kulisou vzestupu (anti)hrdinky Beth Harmonové. Z péče, kterou seriál věnuje charakterům, přesto rodí vitální a uvěřitelný emancipační příběh s dojemnými momenty, z nichž jednoznačně vystupuje spiklenecký vztah Beth a její adoptivní matky Almy, vzorové americké hospodyňky, která se díky nekonvenční dívce vzbouří a najde odvahu realizovat svoje skryté touhy.
Učitel a žačka. Samotářský morous pan Shaibel (Bill Camp) ve sklepě sirotčince učí chovankyni Beth Harmonovou (Isla Johnstonová) hru v šachy. Záběr ze seriálu Dámský gambit, foto: Netflix Právě způsob, jakým seriál nakládá s vedlejšími postavami, je vedle jeho dynamiky a tahu na branku nejvýraznější předností. Kolem Beth, kterou s hypnotickou intenzitou ztvárnila Anya Taylor-Joy, se vytváří pestré a skvěle typově obsazené panoptikum podivínů přitahovaných šachem. Jedinečná energie dílčích figur vytváří důležitý emocionální podklad konvenčního dramatického oblouku. První dětské partie se samotářským morousem panem Shaibelem (famózní Bill Camp) ve sklepě sirotčince, arogantní soupeři, z nichž se stávají milenci a spojenci. Síla fiktivní kariéry Beth Harmonové nespočívá ani tolik v osvojení si funkčních tahů a vyhrávání klíčových zápasů, ale spíš v opakovaných a neúspěšných pokusech vypořádat se s vlastní samotou a bolestí. Snaha přenést mistrovství a jistotu ze šachovnice do běžného života je leitmotivem seriálu.
Jeho jedinečnou soustředěnost na každý precizní tah podporuje vizuální řešení. Režisér Scott Frank se může opřít o kameramana Stevena Meizlera, s nímž pracoval už na svém předchozím seriálu Godless (2017). Meizlerovi a jeho týmu se daří věc, ve které spousta jiných selhává – ornamenty obtěžkaný glamour šedesátých let v Dámském gambitu nefunguje coby těžkopádný a zmrtvělý fetiš. Záplava různých textur, opulentní architektura hotelů, kde se konají turnaje, kouřem zaplněné bary a kabiny letadel díky snímání podporují vnitřní naladění hlavní postavy, její zahlcenost vjemy a snahu se v nich zorientovat; dlouhé a nádherně orchestrované jízdy kamery zároveň podtrhují opojnost cesty vzhůru.
Tvůrci jednotlivé záběry stylizují subjektivně. Nepřenášejí na diváka jen hodnotu nákladné výpravy, ale především pocity protagonistky, závrať i úzkost z jejího vzestupu. Šachové partie se díky úhlům kamery, detailům a preciznímu střihu stávají dynamickou a osobitou záležitostí bez ohledu na to, zda člověk dokáže docenit několik stovek partií pedantsky vytvořených pro potřeby seriálu šachovým koučem Brucem Pandolfinim a velmistrem Garrym Kasparovem. Nejde tu tolik o samotnou hru, o skladbu tahů a strategické myšlení, nýbrž o komplexní práci s jemnými gesty postav kolem šachovnice, s jejich výrazy a mimikou. Člověk snadno zapomene, že sleduje statický a pomalý sport, adrenalin je stejně intenzivní jako v případě souboje Laudy a Hunta v kokpitu formule 1 ve filmu Rivalové, nebo zarputilé tenisové bitvy temperamentů v dramatu Borg / McEnroe.
Debata o tom, zda v éře komplexních quality TV titulů není Dámský gambit jen standardním produktem středního proudu, je v současnosti velmi hutná. Seriál Scotta Franka si nicméně vymezil jasná pravidla a jasné mantinely a zvolil takovou taktiku, která vede k drtivému vítězství energického vypravěčství, zručné filmařiny, a především diváckého zážitku. Z tohoto hlediska je Dámský gambit jedním z nejlepších a nejsuverénnějších seriálů posledních let.
Dámský gambit / The Queen’s Gambit (USA, 2020, 7 epizod, celková stopáž 6 hodin 35 minut)
Tvůrci a scénář: Scott Frank, Allan Scott, režie: Scott Frank, kamera: Steven Meizler, hudba: Carlos Rafael Rivera, střih: Michelle Tesoro, scénografie: Uli Hanisch. Hrají: Anya Taylor-Joy, Harry Melling, Moses Ingram, Bill Camp, Thomas Brodie-Sangster, Chloe Pirrie, Marielle Heller a další.
