Tato opatření snížila odměnu uvolněných členů zastupitelstev obcí, krajů a hlavního města Prahy, kteří souběžně zastávají funkci poslance, senátora nebo člena vlády, na 40 procent odměny, na níž by jinak jako uvolnění členové zastupitelstva měli nárok.
Argumentovali Listinou základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky. Toto pravidlo se podle senátorů vztahuje i na uvolněné obecní a krajské zastupitele.
Ústavní soud však dotčeným senátorům dobré zprávy nepřinesl a jejich stížnost včera zamítl. „Ústavní soud neshledal, že by napadená ustanovení byla v rozporu s ústavním pořádkem,“ stojí ve vyjádření soudu.
Fotogalerie: - Volba předsedy Senátu
„Přestože může dojít k souběhu funkce člena zastupitelstva i s jinou veřejnou funkcí nebo s činností v soukromé sféře, zákonodárce neporušil právo na rovné zacházení, když přistoupil ke snížení odměn jen ve vybraných případech. U souběhu funkce člena zastupitelstva s jinou veřejnou funkcí totiž není zájem na podpoře dělby moci tak intenzivní, jako je tomu u poslanců a senátorů nebo členů vlády. Činnosti v soukromé sféře pak nejsou spojeny s výkonem veřejné moci a problematika dělby moci se jich nedotýká.
I když ke snížení odměn došlo v průběhu volebního období zastupitelstev územních samosprávných celků, nedošlo ani k porušení právní jistoty a z ní plynoucích principů ochrany důvěry dotčených osob v právo a zákazu zpětné účinnosti právních norem.
Očekávání zastupitelů, že budou pro výkon funkce uvolněni a budou pobírat s tím spojenou odměnu, totiž závisí na rozhodnutí zastupitelstva příslušného územního samosprávného celku, které se může v průběhu volebního období měnit,“ prezentuje své rozhodnutí Ústavní soud v tiskové zprávě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
