Cyklostezka je v tunelu pod Vyšehradem po letech průjezdná, policie s novinkou nesouhlasí
6. prosince 2020 08:02
Poslední říjnový týden došlo u Vyšehradského tunelu k nepatrné úpravě značení, která však znamená podstatnou změnu pro tisíce cyklistů, kteří tu denně projedou. U značky Stezka pro chodce, která stojí chodníku pár metrů před oběma portály tunelů, byla odstraněna dodatková tabulka Cyklisto veď kolo a nahradila ji tabulka s nápisem Vjezd povolen. U něj je zároveň symbol jízdního kola a informace, že rychlost je omezena na pět kilometrů v hodině.
Donedávna tak cyklisté měli před tunelem sesednout z kola a vést ho, zatímco nyní to už dělat nemusí a mohou jet rychlostí chůze. Místo je poměrně dost frekventované, v zimě zde dle dostupných statistik projde až 1500 chodců denně a projede 500 cyklistů. V letním období je to až 2500 chodců denně a dva až čtyři tisíce cyklistů. Většina cyklistů z kola v tomto místě staré dopravní značení nerespektovala a z kola nesesedala.
O změně režimu rozhodoval pražský magistrát v druhé polovině letošního roku, začala platit 28. října. „Nesesedání cyklistů z kola na chodníku v tunelu lze ale považovat za logické, protože když cyklista na kole jede, zabere méně místa, než když ho tlačí. Na stezce a chodníku nedošlo dle dat Policie ČR od roku 2006 k žádné nehodě s účastí cyklisty a chodce. Oproti tomu ve vozovce, kde jezdilo cyklistů dlouhodobě méně, bylo nehod se zraněnými cyklisty za stejné období několik. Proto je rozumné, aby cyklisté mohli po chodníku opatrně projet. Ostatně i proto je zde omezena jejich rychlost,“ uvedl náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
Podle něj nové opatření umožní hladší soužití všech, kdo současný ,chodník´ využívají. „A pokud některý cyklista pojede neohleduplně, tedy někoho ohrozí nebo dokonce zraní, dostane trest, jako doposud. Poruší tím své zákonné povinnosti,“ dodal.
Pražští policisté proti záměru při jeho přípravě a posuzování podali námitku. „Nesouhlasíme s umožněním vjezdu cyklistů do prostoru chodníku ve Vyšehradském tunelu. Daný chodník šířkově nesplňuje ani požadavky pro provoz chodců dle České technické normy z hlediska jejich bezpečného míjení. Tudíž umožnění vjezdu cyklistů se jeví jako zcela nevhodné a nebezpečné,“ uvedli. Dále jim vadilo, že navrhované dopravní značení je podle nich v rozporu s vyhláškou, kterou se provádí pravidla provozu na pozemních komunikacích.
Se změnou značení souhlasila Praha 2. „Dosavadní režim nebyl většinově dodržován a ze statistiky v tomto místě nedocházelo ke kolizním situacím cyklisty s chodcem. Takže jediný, kdo měl s dosavadního režimu prospěch, byla Městská policie hl. m. Prahy, která zde vybírala pokuty za jeho nedodržování. Nový režim, podle nás, reaguje na vývoj a chování cyklistů a chodců,“ sdělil místostarosta Prahy 2 pro dopravu Jan Korseska.
„Chodci, kteří do tunelu vstupují z druhého pražského obvodu, to mají obtížnější, protože do něj dobře nevidí. V letošním specifickém roce neproběhla žádná cíleně zaměřená akce na Vyšehradský tunel, tak jak tomu bylo v předešlých letech. Kontroly dané oblasti probíhaly ze strany strážníků v rámci běžného výkonu, nebo na oznámení,“ uvedla mluvčí městské policie Irena Seifertová.
Podle místostarosty Prahy 4 pro dopravu Zdeňka Kováříka byl původní režim lepší. „Protože míra agrese byla nižší, když hrozil postih ze strany policie. Zřejmě v Česku musí hrozit postih, aby se lidé chovali alespoň přijatelně. Nyní je v nepřehledném místě pro chodce situace hodně špatná a pro méně schopného pomalého cyklistu kupodivu taky. Agresivní menšina cyklistů zvítězila a ovládla tunel," uvedl.
„Každý režim je chyba, když si účastníci provozu neváží jeden druhého. Původní úprava byla určena k ochraně chodců, nyní zvítězila cyklistická nátlaková lobby. Nejlepší je nebyrokratická slušnost a tolerance," dodal.
Vyšehradský tunel je sice na území Prahy 2, ale Praha 4 začíná pár desítek metrů od jeho jižního portálu.
Podle Korsesky se z hlediska úzkého profilu chodníku v tunelu zdá být lávka dobrým nápadem. „Pokud bychom obdrželi zdařilý návrh řešení, tak bychom tuto myšlenku rádi podpořili. Návrh by musel splňovat celou řadu podmínek. A nejsou to pouze památkáři, ale i možnost protipovodňové situace a provozu na řece Vltavě,“ sdělil.
Nicméně se zdá, že lávka, o které uvažovalo několik generací pražských politiků, je definitivně passé. Stavbu již dříve odmítli památkáři a ke stejnému názoru nakonec dospěl i magistrát kvůli finanční náročnosti záměru. Náklady byly odhadnuty na 420 až 820 milionů korun.
I když si tuto investici Praha odpustí, lávka už ji stejně něco stála. Na přípravu stavby celkově vynaložila téměř půl milionu korun. Tuto částku metropole před dvěma lety účetně odepsala jako jednu ze zmařených investice.