Pro jihočeské zemědělce a potravináře to byl náročný rok. „Jedním z důvodů byly i uzavřené gastro provozy. Protože nebyl odbyt smažených hranolků, dražších sýrů, steaků a podobně, klesla cena brambor, mléka i hovězího masa,“ vyjmenovává Hana Šťastná, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje. Dodává, že momentálně vázne odbyt živých zvířat.
Zemědělská družstva napříč krajem to potvrzují. Třeba to v Popelíně na Jindřichohradecku má nyní v bramborárně mnohem více uskladněných brambor, než bylo zvykem v minulých letech.
„S nižším odbytem se potýkáme hlavně u konzumních brambor a sladovnického ječmene. Ještě to nemáme přesně spočítané, ale odhaduji, že odbyt klesl oproti předchozím rokům asi na 40 procent,“ přemýšlí Ladislav Ohrazda, předseda družstva.
Právě při druhé vlně koronaviru se tam problémy projevily více. Zatímco na jaře pracovníci řešili i sadbové brambory, na podzim je hlavní obchod s konzumními. Proto je teď bramborárna méně vytížená.
A co s bramborami, když se je nepodaří udat? „Jsme schopní je tu držet maximálně do května, záleží na počasí. U nás jsme závislí na chladných nocích. Pokud se přes noc oteplí, brambory naklíčí, což jim bere živiny a scvrkávají se. To pak jde jejich kvalita i hodnota dolů. Něco se zkrmí, zbytek se musí zlikvidovat,“ vysvětluje Ohrazda.
Podle něj jsou nyní ceny brambor na polovičce toho, kolik stály minulý rok. Důležitou roli v tom hraje i dovoz. I proto budou za letošek počítat v Popelíně finanční ztráty.
Předseda Ohrazda zmiňuje, že se zpomalil i odbyt masa. Právě chovatelé vepřů či skotu také zaznamenávají menší tržby. Sledují to i v Zemědělském družstvu Skalka v Jankově na Českobudějovicku.
„Těch faktorů je více, ale uzavření restaurací a jídelen se na tom určitě podepisuje. Před uzávěrou byla výkupní cena vepřového na 40 korunách, pak klesla na 34 korun za kilogram. Do toho vstupuje i riziko prasečího moru, který se šíří v Německu,“ tuší ředitel družstva Martin Dvořák.
Africký mor prasat v Německu způsobil zastavení exportu vepřového masa do Číny a jeho přebytky v Evropě, což se negativně projevilo na cenách.
Kvůli nižší ceně vepřového nyní na Skalce měsíčně tratí 150 tisíc až 200 tisíc korun. Co se týče odbytu, zvládají zatím prasata udávat. „Naštěstí se nám zatím nestalo, že bychom museli výkrmné turnusy prasat přidržovat déle, než je jejich porážková hmotnost. Jakmile přibere prase přes 120 kilo, jeho cena klesá o třetinu,“ vypočítává Dvořák.
Klesají i výkupní ceny
Předseda Zemědělského družstva Podkleťan Křemže na Českokrumlovsku Tomáš Bártl pak popisuje, jak se odbyt letos vyvíjel.
„Rychle to klesne, pak se to postupně zvedá. Jenže pak přišla ta rána podruhé. Zájem o vepřové i hovězí zaznamenáváme nižší. K tomu klesají výkupní ceny, takže finanční ztráty budou. Zkrátka potřebujeme, aby jídelny a gastro celkově fungovalo. Ale co bude dál, nehodlám předpovídat,“ odmítá Bártl spekulovat, kdy se situace srovná.
Jindřich Kořínek ze Zemědělského obchodního družstva Borovany na Budějovicku ještě dodává, že začátkem roku to vypadalo na zlepšení cen. Pak však nabraly opačný trend. „K moru prasat u německých hranic se přidalo zavřené gastro, což má vliv nejen na ceny vepřového a hovězího, ale i drůbežího,“ potvrzuje předseda představenstva Kořínek.
Jihočeští zemědělci a potravináři se letos navíc potýkali s chybějícími pracovníky. Agrárnímu odvětví doba nepřeje o to více, že se v něm vše odvíjí od biologických procesů, které se nedají zastavit a odložit.
„Izolace směn, zajišťování a užívání ochranných pomůcek, lepení výpadku pracovníků či problémy s odbytem produktů zejména živočišné výroby. To je stručný výčet současných problémů agropodnikatelů,“ shrnuje Šťastná.
Není si jistá, nakolik odvětví povzbudí dotační program Agricovid, který má podnikatelům kompenzovat finanční ztráty. Zatím se podle ředitelky zdá být administrativně náročný, zejména chovatelům hospodářských zvířat by prý pomohlo spíše odpuštění plateb sociálního pojištění alespoň pro prvních 50 zaměstnanců po dobu tří měsíců. Agrární komora o to žádala ministerstvo financí.
Za krušným rokem se ohlížejí i majitelé pivovarů. Třeba pivovaru Hulvát z Truskovic na Strakonicku klesl po druhé uzavírce hospod prodej piva na deset procent. Aby odbyt zase zvedli, museli hledat nové možnosti. Oslovovali nové pivotéky a drobné odběratele.
„Jarní vlnu nakonec zachránilo léto, kdy se zájem o pivo zvedl. Teď to bylo horší, už je chladno a chuť není taková, lidé pivo tolik nekupují. O Vánocích doufáme ve zlepšení, jenže pak leden a únor jsou pro pivovarnictví mrtvé měsíce, které musíme přežít a doufat v rychlé oteplení na jaře,“ je si vědom sládek Petr Záhorka.
