Komunisté před 50 lety přijali Poučení z krizového vývoje. Ospravedlnili jím sovětskou okupaci i čistky
Okupaci v srpnu 1968 i následné čistky posvětilo takzavné Poučení z krizového vývoje. Dokument, který před 50 lety přijala Komunistická strana Československa, znamenal definitivní tečku za událostmi Pražského jara. Materiál ovlivnil životy statisíců lidí a na dalších dvacet let se stal jedním z pilířů tehdejšího totalitního režimu.
„Mělo to hluboké následky, že se zase situace po určitém odlehčení ztvrdila. A bylo spoustu lidí, kteří byli zavření a měli obrovské potíže. Takže dny normalizace potom dál a dál – ty byly velice smutné,“ vzpomínal pro projekt Paměť národa Gustav Černý.
Okupaci v srpnu 1968 i následné čistky posvětilo takzavné Poučení z krizového vývoje. Dokument, který před 50 lety přijala Komunistická strana, znamenal definitivní tečku za událostmi Pražského jara
V srpnu 1968 byl funkcionářem odborů v plzeňské Škodovce. Spolu s dalšími spolupracovníky organizoval veřejné akce, aby vyjádřili nesouhlas se srpnovou okupací.
Nedlouho poté byl vyloučen ze strany a dostal výpověď z práce. „Stáli o to, abych odvolal to, co jsem tenkrát hlásal. Nikdy jsem to neodvolal. A dělali se mnou asi čtyřikrát pětkrát prověrku. Tenkrát byl takový termín, který byl zavedený od soudruha Husáka, že jsme byli pomýlení. Já jsem pomýlený nebyl.“
Ostravští historici našli dlouho ztracené dokumenty ze srpnové okupace. Součástí jsou i zvukové nahrávky
Číst článek
V rámci čistek přišlo o své funkce zhruba 700 tisíc členů strany. Často šlo o lidi, kteří v 50. letech komunistický režim budovali – absolventy politických škol i ty, kteří po roce 1948 studovali v Sovětském svazu.
„Čistky byly skutečně monstrózní. V okresech typu třeba Jindřichův Hradec bylo padesát procent členské základny obměněno. A všichni, kdo ve straně měli nějaký kritičtější názor, skončili. Mimochodem je to důsledek i toho, jak potom ta strana vypadala v roce 1989 a jak její nástupkyně vypadá dnes,“ přibližuje pro Radiožurnál historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
V prosinci 1970 přijalo vedení KSČ takzvané Poučení z krizového vývoje. Dokument předkládal události jara 1968 jako akci kontrarevolučních živlů a vysvětloval nutnost následných represí.
Příloha novin i debaty v rozhlasu
„Součástí toho poučení bylo i vysvětlení role Sovětského svazu a vojsk Varšavské smlouvy. Proč došlo k vpádu vojsk, k okupaci, proč je nutné, aby tu sovětská vojska i nadále zůstávala, proč je to vlastně správné,“ dodává Libor Svoboda.
Co americký prezident Johnson dělal v srpnu 1968? CIA považovala okupaci ‚za nepravděpodobnou‘
Číst článek
Text poučení byl masově šířen. Vyšel jako příloha deníku Rudé právo nebo jako samostatná brožura ve vysokém nákladu.
Několik debat s nejvyššími členy rady odvysílal také Československý rozhlas, na začátku roku 1971 s tehdejším předsedou ústřední kontrolní a revizní komise Milošem Jakešem: „I bezpartijní, kdyby takto špatně postupoval, pomáhal rozkládat místo upevňovat, tak by musel nést důsledky svých činů.“
Prověrky se nevyhnuly ani nekomunistům. Bývalí političtí vězni usilující o rehabilitaci, pedagogové a mnozí další museli podepsat, že souhlasí se vstupem vojsk Varšavské smlouvy. Ti, kteří odmítli, přišli o zaměstnání nebo byli vyhozeni ze škol.
Z veřejného života tak bylo vyloučeno více než 300 tisíc lidí.
