Havlíček, jemuž hrozí trest v rozmezí od 12 do 20 let, se před senátem k činu doznal. Zároveň ale uvedl, že otčíma nechtěl zabít, ale jen vystrašit.
„Udělal jsem strašnou kravinu, lituji toho. Zabít jsem ho ale opravdu nechtěl. Vím, co jsem provedl, zmrzačil jsem člověka, je to neomluvitelné. Bylo to ale vygradování situace, která byla v poslední době neúnosná,“ sdělil před soudem.
Podle něj se otčím odmítal starat o jeho těžce nemocnou matku, doma údajně s ničím nepomáhal a jen popíjel alkohol. „Žil s námi od mého dětství, ale od doby, kdy byl v invalidním důchodu, jen pil a doma nepomáhal. Přes rok se nemyl, nečistil si zuby. Chtěl jsem po něm, aby se více staral o mámu, která čekala na transplantaci ledviny a nakonec zemřela,“ podotkl obžalovaný.
Jateční pistoli si prý pořídil asi měsíc před činem na internetu za 2 200 korun. Paralyzér měl u sebe již delší dobu, pro svou ochranu. „Bydleli jsme v nebezpečné čtvrti,“ vysvětloval muž, který se do té doby živil jako operátor výroby na druhém konci republiky. Domů prý jezdil jen občas.
Naposledy se z práce vrátil v neděli 22. prosince 2019. O dva dny později pomáhal s vánočním úklidem, a když ometal pavučiny za domem, šel vrátit koště do garáže, kde narazil na otčíma.
„Pohádal se s mámou, tak jsem se ho ptal, jak si představuje své chování dál. On odpověděl, že se na všechno může vys…, že ho zdraví mámy nezajímá. Pohádali jsme se. Vzal jsem jateční pistoli, která ležela na zemi u stolu a dostal jsem šílený nápad, že ho s ní vyděsím,“ vyprávěl před senátem.
Pojistka pistole ale byla podle něj citlivější, než čekal. „Mířil jsem před něj, nepřiložil jsem mu ji k hlavě. Ani jsem si nevšiml, že jsem ho střelil, nebyla vidět žádná krev. Měl jsem vztek, tak jsem ho shodil ze židle a řval na něj, že matka umírá a on se o ní má starat, když já jsem na druhé straně republiky. Pak jsem mu nechtěně přejel po zápěstí nožem, který byl v garáži. Najednou mi z kapsy vypadl paralyzér, asi jsem o něj nějak zavadil, tak jsem ho přiložil k jeho zádům a zmáčkl,“ popsal další události osudného dne.
V tu chvíli se podle jeho slov všude objevila krev. „Tu odmala nesnáším, zatočila se mi hlava a odešel jsem před garáž. Že bych ji zamkl, o tom nevím. Možná jsem to udělal automaticky, odmala mi říkali, ať všechno zamykám,“ hájil se u soudu.
Tak už to prasklo
Následně prý šel do kuchyně domu, kde se omylem řízl o nůž a jeho matka mu ránu ošetřila. Nemohl najít svůj mobil, kterým chtěl otčímovi přivolat pomoc. „Máma se mě ptala, co se stalo a než jsem telefon našel, přinesla lékárničku a ošetřovala mě. Pak u domu zazvonily dvě ženy, že v garáži někdo křičí o pomoc,“ uzavřel svou výpověď.
Podle svědkyně události, která byla jednou ze zmíněných kolemjdoucích, bylo vše trochu jinak. „Šly jsme s matkou po hlavní silnici a u rodinných domků jsem zaslechla volání o pomoc. Přešly jsme na druhou stranu ulice, na zahradě jsme nikoho neviděly, ale z garáže volal jakýsi pán, ať zavoláme policii. Pak vykoukla nějaká paní z okna a ptala se, o co jde. Když jsme jí to vysvětlily, řekla, že je to asi manžel a oba se synem přišli po schodech dolů,“ vyprávěla.
Matka se synem údajně hned zamířili ke garáži, svědkyně si ale stihla všimnout, že muž má poraněný a obvázaný prst. „Když garáž odemykali, ten muž řekl „tak už to prasklo“. Pán uvnitř začal volat o pomoc s tím, že ho právě oni pořezali. Dostala jsem strach, tak jsme se vrátily na druhou stranu ulice a požádali procházející manželský pár, aby s námi počkal na příjezd policie,“ řekla soudu svědkyně. Její verzi následně potvrdila i její matka.
Před senátem vypovídal i poškozený, který kvůli štědrovečernímu incidentu skončil na invalidním vozíku. „Dříve jsem mohl chodit alespoň o berlích, od toho útoku jsem na tom ale mnohem hůř. V osudný den jsem vstával pozdě, až kolem poledne. Uvařil jsem a šel si dát do garáže pivo a zakouřit si. Pak přišel syn, ale nebyla mezi námi žádná hádka, jak tvrdí,“ uvedl.
„Najednou ke mně přistoupil zezadu a pak už jsem viděl jen tmu. Myslel jsem si, že mě praštil nějakým obuškem. Byla to šílená bolest, nevěděl jsem, co se děje. Pak mě řezal do jedné ruky a následně do druhé. Cítil jsem i štípání na zádech. Když mě pořezal, utekl a garáž zamkl,“ sdělil poškozený.
Myslím, že se mě chtěli zbavit
Poté, co se probral z prvotního šoku, začal prý volat o pomoc. „Jsem přesvědčený, že to museli slyšet i v domě. Začal jsem vrata páčit rýčem, ale nešlo to. Pak jsem zaslechl dvě ženy, tak jsem jim řekl, ať zavolají pomoc.“
Proč na něj jeho syn zaútočil si prý nedokáže vysvětlit. „S klukem jsem měl vždycky dobrý vztah, vychovával jsem ho od tří let, miloval jsem ho. Před tím jsme nikdy žádný konflikt neměli, bral jsem ho jako vlastního,“ řekl dojatě muž před senátem a pokračoval: „Nejspíš věřil nějakým polopravdám od matky. Ta byla doslova posedlá úklidem. Já přitom doma pomáhal, jak to šlo, vařil jsem a dokonce i myl okna,“ podotkl muž, který byl v invalidním důchodu.
Kvůli hádkám s manželkou, s kterou řešili i majetkoprávní záležitosti ohledně domu, prý v létě uvažoval o rozvodu. Z něj ale sešlo. „Dlouho jsem nechápal, proč mi to udělal, ale asi to bylo kvůli tomu baráku. Myslím, že se mě chtěli zbavit,“ podotkl muž před senátem.
Na závěr dodal, že už nikdy nebude žít tak, jak předtím. „První měsíc byl nejhorší, musel jsem brát prášky na spaní. Na jedno oko nevidím. Pořád na to myslím, psychicky se toho asi už nikdy nezbavím. Jsem závislý na své sestře a příbuzenstvu, na nohy jsem se od té doby už nepostavil,“ dodal poškozený, jenž u soudu žádá také o náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši dva miliony korun.
Hlavní líčení bude pokračovat v pátek.
