Kvůli nedávným teroristickým útokům se Evropská komise rozhodla pospíšit si se svou novou protiteroristickou agendou, a místo příštího roku ji zveřejnila už tento týden. Jak nové plány vypadají?
Podzimní teroristické útoky donutily Evropu zamyslet se nad tím, jak lépe s hrozbou terorismu a radikalismu do budoucna bojovat. Skupina lídrů okolo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a rakouského kancléře Sebastiana Kurze vyzvala k efektivnější spolupráci a implementaci řady (staro)nových opatření. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na výzvy přislíbila, že její instituce urychlí přípravu plánované protiteroristické agendy, která by měla „zaplnit bezpečnostní mezery“.
Nové plány razící heslo „předvídat, předcházet, chránit a reagovat“ spatřily světlo světa 9. prosince. Jejich hlavním záměrem má být zintenzivnění boje proti terorismu a násilnému extremismu, zvýšení odolnosti EU a „pomoc členským státům lépe předvídat teroristické hrozby, předcházet jim, reagovat na ně a chránit občany“. Novou agendu doplňuje také návrh na posílení pravomocí Europolu.
Jak upozornil vedoucí Centra bezpečnostních studií na Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš, podobně jako unijní Akční plán boje proti terorismu z roku 2001 a protiteroristická strategie EU z roku 2005 i tento dokument obsahuje rozsáhlý katalog opatření, která mají přispět k dalšímu posílení dosud omezených schopností a pravomocí EU v oblasti boje proti terorismu.
„Většina klíčových kompetencí i samotná praktická realizace konkrétních opatření v boji proti terorismu je totiž stále na úrovni členských států EU a jejich bezpečnostních složek. Role EU je proto primárně koordinační a podpůrná a ani nová protiteroristickou agenda na tom nic podstatného nemění,“ uvedl Bureš pro EURACTIV.cz s tím, že nové návrhy jsou „spíše evolucí než revolucí“.
Předvídání hrozeb, boj s radikalizací a silnější Europol
Několik dílčích novinek a inovací nová protiteroristické agenda podle Oldřicha Bureše nicméně obsahuje. „Jedná se zejména o akcent na nové technologie nejen z hlediska zabránění jejich zneužití ze strany teroristů k přípravě, financování a realizaci jejich útoků, ale i z hlediska jejich lepšího využití bezpečnostními složkami k předcházení teroristických útoků a k včasnému odhalování nových možných hrozeb,“ vysvětlil odborník a dodal, že návrhy se snaží reflektovat proměnu aktuálních hrozeb.
Komise zmiňuje, že investice do nových technologií pomohou Unii udržet si při reakci na terorismus náskok. Státům připomíná, že pro efektivnější předvídání hrozeb a potenciálně slabých míst je zapotřebí, aby poskytovaly Zpravodajskému a informačnímu centru (EU INTCEN) vysoce kvalitní data. Větší odolnost a ochranu kritické infrastruktury, jako jsou dopravní uzly, elektrárny nebo nemocnice, chce zajistit vytvořením poradních týmů, které by členským státům pomáhaly. Zároveň plánuje uvolnit finanční prostředky pro města, která se snaží zranitelnost veřejných prostor snižovat.
Předejít problémům mají i systematické kontroly na hranicích a porovnání údajů příchozích s databázemi, s čímž chce Komise členským státům pomoct. Unijní exekutiva „rovněž navrhne systém, který zajistí, aby osoba, jíž nebylo z bezpečnostních důvodů povoleno držet střelnou zbraň v jednom členském státě, nemohla podat obdobnou žádost v jiné zemi Unie“.
„Velký prostor je věnován v agendě i léta diskutovaným opatřením týkajících se radikalizace a deradikalizace, zejména v kontextu tzv. zahraničních bojovníků a jejich rodin – odhaduje se, že se jedná o čtvrtinu až třetinu z celkových více než 5000 občanů států EU, kteří pobývali či stále pobývají v Sýrii či Iráku na územích dříve kontrolovaných tzv. Islámským státem,“ podotkl Bureš, který se výzkumem problematiky boje proti terorismu na úrovni EU se zabývá více než patnáct let.
Evropská komise upozorňuje, že k zamezení šíření extremistických ideologií na internetu je důležité, aby Evropský parlament a Rada bezodkladně přijaly pravidla pro odstraňování teroristického obsahu online. V boji s radikalizací mají pomoct i „měkké“ nástroje, jako je podpora začleňování a poskytování příležitostí skrze vzdělávání, kulturu, práci s mládeží a sport. Speciální pozornost si pak má vysloužit rehabilitace a opětovné začlenění radikálních vězňů po jejich propuštění.
Za „tradiční“ označil Oldřich Bureš návrhy, které míří na posílení pravomocí klíčových nadnárodních agentur, v tomto případě zejména Europolu, a na jejich lepší spolupráci se soukromými firmami i globálními aktéry. To podle něj reflektuje fakt, že boj proti terorismu probíhá na mnoha úrovních a EU je pouze jednou z nich.
Z konkrétních návrhů lez zmínit například plán na „unijní kodex policejní spolupráce“ nebo na vytvoření sítě finančních vyšetřovatelů zaměřených na boj proti terorismu. Komise také jmenuje protiteroristického koordinátora, který bude „odpovídat za koordinaci unijní politiky a financování v oblasti boje proti terorismu a úzce spolupracovat s členskými státy a Evropským parlamentem“.
Klíčový problém je implementace
Francouzský prezident Macron v listopadu zmínil, že prioritou Evropské unie musí být implementace všech opatření navržených už po útocích v roce 2015. Společný boj proti terorismu totiž nejvíce pokulhává právě tam.
Na dlouhodobý „implementační deficit“ dříve přijatých opatření poukázal i Oldřich Bureš. Za tímto problémem vidí historicky odlišné pohledy členských států EU na problematiku terorismu a jejich neochotu přesunout další pravomoci v oblasti vnitřní bezpečnosti na supranacionální úroveň.
„EU tedy sice může přicházet s novými strategiemi a vyvíjet vlastní aktivity skrze Europol nebo Eurojust, ale pokud členské státy přijatá opatření neimplementují a jejich zpravodajské, policejní a justiční složky nespolupracují, EU s tím kromě opakujících se apelů k solidaritě a spolupráci příliš nenadělá,“ upozornil Bureš.
Některá navrhovaná opatření mají i další problematickou dimenzi. Vedle „politické neprůchodnosti“ šlo podle Bureše také o jejich kontroverzní dopad na lidská práva a svobody. Jako příklady uvedl návrh na rozšíření databáze se jmény cestujících EU Passenger Name Record (PNR) také o monitoring letů uvnitř EU, nebo prolomení šifrování komunikačních platforem jako WhatsApp.
„Ani v tomto ohledu však není nová agenda EU v boji proti terorismu ničím specifická – problematika vyvažování hodnot spravedlnosti, práva a bezpečí provází všechna opatření v boji proti terorismu bez ohledu na to, kdo je navrhuje či implementuje,“ uzavřel Bureš.
Konkrétní návrhy navazující na představenou agendu přijdou na řadu v příštím roce. Tématu boje proti terorismu se nicméně už dnes (10. prosince) na summitu Evropské rady věnují lídři členských zemí.