Pokoronavirová obnova představuje jedinečnou příležitost pro zintenzivnění kroků směrem ke snižování emisí skleníkových plynů. Přispět k tomu může nejen transformace dopravy a průmyslu na méně energeticky náročné prostředky a postupy, ale také energeticky účinnější budovy a s tím související rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Od dnešní jedné hodiny odpolední diskutují hlavy států a vlád v Bruselu o řadě klíčových témat, které v posledních dnech, týdnech a měsících rezonují na unijní agendě. Jedním z nich bude i schválení zvýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 z nynějších 40 na 55 procent.
České republice se od roku 1990 podařilo díky restrukturalizaci ekonomiky a vlivem zvyšování energetické účinnosti snížit emise CO2 o 35 procent. Zbývajících 20 procentních bodů je podle zástupců Šance pro budovy a Komory obnovitelných zdrojů technicky i ekonomicky možné dosáhnout.
A přispět k tomu mohou ze dvou třetin až tří čtvrtin právě kvalitní renovace rodinných, obytných a veřejných domů včetně fotovoltaiky na střechách a rozvoj obnovitelných zdrojů energie, které budou spolufinancovány z unijního a národního rozpočtu. Prostředky na obnovu ekonomiky po koronavirové pandemii pro to představují jedinečnou příležitost.
Vyplývá to i z nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle níž již k dotování energeticky účinných opatření v souvislosti s po-koronavirovou obnovou dochází například v USA.
Další investice do renovace budov a rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) může v ČR vést nejen k lepšímu bydlení a čistšímu ovzduší, ale přinést může také přes 900 miliard nových investic zejména pro malé a střední podniky a řemeslníky, zvýšit konkurenceschopnost firem díky podpoře inovací a vytvořit nejméně 80 tisíc pracovních míst. Kromě toho tento postup přispěje k transformaci energetiky na bezemisní a čisté zdroje, k trvale udržitelnému rozvoji a ke zvýšení energetické soběstačnosti státu, obce i jednotlivců.
„Zvyšování evropského cíle znamená jedinečný impuls pro úspory v budovách a nové obnovitelné zdroje. Další a další evropské fondy na klimatická opatření jsou naprosto výjimečná šance na modernizaci a zotavení ekonomiky Česka, takovou příležitost podruhé nedostaneme. Jestli ji promrháme a peníze rozdrobíme do desítky „taky-klimatických” opatření, hrozí, že stát v post-covidové době nebude mít na transformaci energetiky dost peněz,“ zdůraznil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE).
Včera přitom před vyšším emisním cílem EU a jeho dopadem na evropský průmysl varoval Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle něj na to některé sektory české ekonomiky nejsou dostatečně technologicky připraveny.
Finanční pokoronavirová injekce
Aby Česko bylo schopno dostát svým unijním cílům i za pomoci budov a obnovitelných zdrojů, je potřeba podle zástupců Šance pro budovy a Komory obnovitelných zdrojů navýšit národní cíl pro spotřebu obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 o dva procentní body z nynějších 22 procent na 24 procent.
Hlavní roli v navýšení OZE mají hrát větrné a fotovoltaické elektrárny, které jsou dnes nejlevnější a mohou zajistit až 58 procent snížení emisí CO2 z OZE během následující dekády. S dalšími 21 procenty může pomoci biomasa a bioplyn, podle Chalupy „nejrozvinutější obnovitelný sektor současnosti“. Podle KOZE však nyní Národní klimaticko-energetický plán ČR dostatečně nezohledňuje potenciál větrné a sluneční energetiky a naopak přeceňuje možnosti biomasy.
To by mohlo změnit alokování dostatečných finančních prostředků na ta správná řešení.
Česku se díky podpůrným unijním prostředkům pro transformaci energetiky a pokoronavirovou obnovu totiž otevírá řada možností, jak zintenzivnění energeticky účinné činnosti financovat. Kromě již známých zdrojů ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a evropských strukturálních a investičních fondů (zejm. Operačního programu pro životní prostředí/OP ŽP, OP podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a IROP), jsou tady také nové zdroje
Těmi je Modernizační fond založený na centrální distribuci výnosů z emisních povolenek, jež mohou během následujících 10 let dosáhnout nejméně 154 miliard korun. Dále Fond pro spravedlivou transformaci (Just transition fund, JTF) s alokací 40 miliard korun na čtyři následující roky (2021-24) pro tři české uhelné regiony (Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký) a zejména unijní Fond obnovy s alokací pro ČR ve výši 182 miliard korun na následující tři roky (2021-23).
Na zelenou transformaci mohou v následujících dvou letech (2021-22) jít podle Petra Holuba, ředitele Šance pro Budovy, také prostředky z programu REACT-EU.
Výnosy z emisních povolenek by měly podle odborníků představovat nejvyšší podíl financí, které budou moci být čerpány rovnoměrně po celých nadcházejících 10 let. Následují ESI fondy, JTF a alokace z Fondu obnovy, které však bude možné čerpat v omezené (kratší) době.
Pomoci může rovněž nová Zelená úsporám, národní program ministerstva životního prostředí (MŽP) spravovaný státním fondem životního prostředí (SFŽP), který poskytuje dotace pro energetické úspory. Nově se bude zaměřovat nejen na rodinné domy, ale i na ty bytové.
V programu by podle odborníků měly být upřednostňovány také malé a střední zdroje namísto velkých solárních panelů, které už v budoucnu možná nebudou potřebovat takovou podporu.
Potřeba by bylo v národním programu rovněž více finančních prostředků, alespoň 7 miliard korun ročně pro nadcházející dekádu. S tím ale vláda zatím nepočítá a má v plánu vyčlenit na každý rok 4 miliardy. Holub přesto věří, že se dostatek prostředků najde a vyčlení, protože „nová zelená úsporám je úspěšná a populární a MŽP a SFŽP ho řídí dobře.“
Odborníci v souvislosti s čerpáním prostředků z různých zdrojů rovněž zdůrazňují nezbytnost zajištění efektivní koordinace finančních alokací napříč státní správou.
„Ministerstva se snaží renovace budov v příští dekádě investičně podpořit. V řadě případů ale přelévají potřebnou alokaci z fondu do fondu, bez jasné koncepce. Žádný ministr neřekne, že renovace budov nechce, ale nyní je potřeba něco navíc: Jednotná koordinace vlády a prioritizace, která zajistí dostatečnou politickou a manažerskou kapacitu pro přípravu všech programů. Tyto investice jsou výborným nástrojem pro nastartování ekonomiky a mohou reálně zlepšit kvalitu bydlení stovkám tisíc domácností,” uvedl Holub ze Šance pro budovy.
Další nezbytné kroky
Energetičtí odborníci rovněž doporučují podporovat lokální výrobu z obnovitelných zdrojů energie, zejména z podprogramu Nové zelené úsporám či za přispění Modernizačního fondu. Důležitá pro kvalitní renovace budov a instalace OZE je také precizní příprava projektů za pomoci energetických specialistů a projektantů. Taková opatření podle Chalupy přispějí k decentralizaci a tzv. demokratizaci energetiky.
Nezbytným dílkem celé energeticko-klimatické skládačky v ČR má být i dokončení transpozice evropských předpisů ze zimního energetického balíčku EU a zelené dohody.
Důležitá je rovněž revize a následná implementace Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) pod novelou zákona o podporovaných zdrojích energie. Vláda by podle Chalupy měla jednou za tři až pět let vydávat konkrétní plán toho, jak bude NKEP naplňován včetně předpokládaných objemů investic a finanční podpory pro OZE a budovy.
Pomoci ve snižování emisí mohou i další kroky, které ale zatím v Česku nejsou tolik diskutovány.
„V zahraničí vidíme intenzivní přípravy a zavádění zdanění uhlíku, i toto téma, například v podobě zavedení minimální ceny uhlíku, v ČR fakticky zcela chybí, přitom je to jeden z nejúčinnějších nástrojů přinášející navíc úsporu na potřebné dotace i prostředky pro jejich financování včetně speciálních nástrojů nízkopříjmovým domácnostem,“ dodává Chalupa z KOZE.
