Podle obžaloby Havlíček svého otčíma v garáži rodinného domu nejprve střelil do spánku jateční pistolí, poté ho opakovaně pořezal na zápěstí obou rukou a následně ho omráčil elektrickým paralyzérem. Nakonec ho v garáži uzamkl a odešel do domu za svou těžce nemocnou matkou.
Jen díky dvěma svědkyním, které tehdy procházely ulicí kolem domu a zaslechly mužovo volání o pomoc, nakonec nedošlo k větší tragédii. Právě zmíněné ženy totiž zalarmovaly policii.
„K rozsudku nás vedlo dílčí doznání obžalovaného a stěžejním důkazem byla výpověď poškozeného. Významně k němu přispěla i výpověď svědkyň, které krátce po skutku procházely kolem rodinného domu, kde se událost odehrála. Soud dospěl k závěru, že obhajoba muže byla účelová. Podstatným způsobem k tomu přispěly i závěry znaleckého posudku v oboru psychologie, z něhož vyplynulo, že obžalovaný vypovídá účelově a manipuluje fakty ve svůj prospěch,“ sdělil po vyhlášení rozsudku předseda senátu Jiří Blažek.
Ačkoliv Havlíčkovi hrozilo až 20 let ve vězení, soud se nakonec rozhodl uložit mu trest na spodní hranici zákonné sazby, a to i vzhledem k tomu, že obžalovaný dosud nebyl nikdy trestán.
„Měli jsme za to, že je potřeba ukládat trest v dolní polovině zákonné trestní sazby, ale vzhledem k okolnostem případu, míře plánování a jednání obžalovaného a také k tomu, že útok byl veden postupně dvěma různými podstatnými zbraněmi, nebyly splněny podmínky pro uložení trestu na spodní hranici sazby,“ zdůvodnil Blažek.
Státní zástupce pro Havlíčka navrhoval trest ve výši 14 let vězení, proto byl s verdiktem senátu spokojen. „S rozsudkem se v zásadě ztotožňuji, byl uložen o půl roku nižší trest než jsem navrhoval. Nechal jsem si ale lhůtu pro případné odvolání,“ podotkl státní zástupce Vladimír Jan.
Chtěl jsem ho jen vystrašit, tvrdí obžalovaný
K osudné události došlo na Štědrý den loňského roku. Podle vyšetřovatelů dorazil Havlíček za svým nevlastním otce do garáže se záminkou, že jde opravit poškozený zámek svého vozu.
Následně vzal podle obžaloby z podlahy jateční pistoli, kterou koupil měsíc před činem na internetu, a střelit otce do levého spánku. Poté ho shodil ze židle a opakovaně řezal nožem na zápěstí obou rukou. Následně otčíma omráčil paralyzérem, uzamkl ho v garáži a odešel zpět do domu.
„Udělal jsem strašnou kravinu, lituji toho. Zabít jsem ho ale opravdu nechtěl. Vím, co jsem provedl, zmrzačil jsem člověka, je to neomluvitelné. Bylo to ale vygradování situace, která byla v poslední době neúnosná,“ sdělil obžalovaný před soudem.
Podle něj se otčím odmítal starat o domácnost a o jeho těžce nemocnou matku, která čekala na transplantaci ledviny. Doma jen popíjel alkohol a zanedbával i svou vlastní hygienu.
„Jeho jedinou zálibou bylo denně vypít flašku nebo 15 až 20 piv,“ hájil se u soudu s tím, že muže však nechtěl usmrtit, ale jen vystrašit. Pojistka jateční pistole však byla citlivější, než čekal.
„Ani jsem si nevšiml, že jsem ho střelil, nebyla vidět žádná krev,“ vypověděl také u soudu. Vzápětí mu prý nechtěně přejel přes zápěstí nožem, který byl zrovna v garáži, a paralyzér prý použil ve chvíli, kdy mu omylem vypadl z kapsy.
Otčím po jeho útoku utrpěl středně těžká zranění, měl poškozené oko a také šlachy na rukách. Byl hospitalizován a musel podstoupit několik operací. Podle znalkyně z oboru lékařství Andrey Vlčkové bylo štěstí, že útočník muži nezpůsobil vážnější zranění.
„Zranění muže nijak zásadně neohrožovalo na životě, ale vzhledem k tomu, že útočník neměl dostatečné zdravotní vzdělání, jen těžko mohl vědět, do jaké části hlavy má zbraň namířit, aby mu nezpůsobil smrtelné zranění. Kdyby to šlo jen o kousek dál nebo byla pistole přiložena pod jiným úhlem, jednoznačně by došlo k poškození mozku a jednalo by se o poranění, které by ho na životě ohrožovalo. Víceméně šlo o náhodu, že oběť utrpěla jen středně těžké zranění,“ podotkla.
Podle znalců nejednal v afektu, ale racionálně
Další znalkyně Jindřiška Záhorská z oboru psychologie pak potvrdila, že muž nejednal v afektu, ale naopak částečně racionálně.
„To dokresluje i fakt, že obžalovaný neprojevoval odpovídající emoce, jeho jednání je egocentrické. Pocity viny, kdy sděloval, že činu lituje, byly pouze verbalizovány a nebyly u něj vnitřně prožívány. Opakovaně zdůrazňoval špatné chování poškozeného s tím, že nějak už situaci řešit musel,“ sdělila před senátem.
Před soudem již dříve vypovídal i napadený muž. Uvedl, že činu nepředcházela hádka, jak jeho nevlastní syn tvrdil. Přišel prý za ním do garáže, na což se ho i v průběhu dne i neobvykle zeptal, a zaútočil na něj ve chvíli, kdy seděl na židli.
„Najednou ke mně přistoupil zezadu a pak už jsem viděl jen tmu. Myslel jsem si, že mě praštil nějakým obuškem. Byla to šílená bolest, nevěděl jsem, co se děje. Pak mě řezal do jedné ruky a následně do druhé. Cítil jsem i štípání na zádech. Když mě pořezal, utekl a garáž zamkl,“ sdělil poškozený.
Proč na něj jeho nevlastní syn zaútočil, si prý nedokáže vysvětlit. „S klukem jsem měl vždycky dobrý vztah, vychovával jsem ho od tří let, miloval jsem ho. Před tím jsme nikdy žádný konflikt neměli, bral jsem ho jako vlastního,“ dodal.
