Krutý konec vlády: Trump nechal zabít deset lidí a na další tři se chystá

Sedmnáct let federální vláda USA nikoho nepopravila a od roku 1963 jen tři trestance (vesměs za prezidenta Bushe mladšího). Donald Trump těmito statistikami radikálně zamíchal. Loni v létě jeho vláda ohlásila, že z šedesátky vrahů odsouzených federálním soudem k smrti jich čtvrtinu v brzké době skutečně popraví.

Je to záležitostí ministerstva spravedlnosti, v jehož čele stojí Anthony Barr, ale těžko by se k tak radikálnímu kroku odhodlal bez posvěcení, ne-li příkazu svého šéfa Trumpa.

Zrušit trest smrti?

„Myslím, že trest smrti se má zastavit jeho zrušením,“ řekl agentuře AP ministr Barr. „Ale když po porotách chcete, aby vynášely rozsudky smrti, a poroty rozsudky vynášejí, měly by pak být vykonány.“

A tak se 14. července Daniel Lewis Lee (†47) stal prvním popraveným federální vládou po 17 letech. Dalších šest následovalo do konce léta, osmý „Trumpův“ popravený dostal smrtící injekci 19. listopadu. A další popravy se naplánovaly na polovinu prosince.

Muž znásilnil dívku (†16), mlátil ji lopatou a pak ji pohřbil zaživa: Popravili ho smrtící injekcí

Osmým popraveným se ve čtvrtek stal Brandon Bernard (†40) za účast na únosu a vraždě manželského páru před 21 lety. To mu bylo osmnáct. Další dospělý komplic byl popraven v létě, tři další členové jejich gangu byli mladiství a vyvázli s menšími tresty.

Pět členů poroty, jež Bernarda odsoudila, přitom už změnilo názor, stejně tak federální prokurátorka Angela Mooreová. Nic moc už nezmohli, leda apelovat na prezidenta, ať mu trest změní na doživotí. A u prezidenta Trumpa naléhala i hvězda reality show Kim Kardashianová. Trest smrti prý má být vyhrazen těm „nejhorším z nejhorších“, kdežto Bernard přímo své oběti nezabil – jen unesl, spoušť stiskl komplic. Ještě v březnu si Trump Kardashianovou rád pozval do Oválné pracovny konzultovat reformu vězeňství, to milosti dával - ne však od trestů smrti.

„Jak můžete pomoci zachránit Brandonův život? Tweetujte Donaldu Trumpovi!“ napsala v minulých dnech hvězda na twitter. Marně.

Desátým popraveným za Trumpova úřadování pak je Alfred Bourgeois (†56), za týrání (včetně sexuálního) a vraždu své dvouapůlleté nemanželské dcery. Hlavu ji rozdrtil o okno nákladního vozu. K činu se nikdy nepřiznal, jeho rodina jej označila za monstrum.

Covid zachraňuje životy

Smrtící pandemie má paradoxní efekt na popravování. Právě při listopadové exekuci Orlanda Halla se nejméně osm ze čtyřiceti přítomných lidí nakazilo koronavirem – popravčí neměli roušky, píše Huffington Post. Covid-19 tak prodloužil život (dá-li se tak čekání na popravu nazvat) Lise Montgomeryové, jež se má stát první ženou po 70 letech popravenou federálními úřady.

Smrt jí naplánovali na 8. prosince – jenže oba její obhájci se také nakazili, poprava se odkládá na 12. ledna. Dva dny po ní má odejít ze života Cory Johnson a nakonec Dustin John Higgs, 15. ledna, pět dní před výměnou v Bílém domě.

Vražedkyni zbývá 7 týdnů života: Popravit ji mají za smrt ženy (†23), které vyřízla dítě z těla!

Pokud vykoná i zbylé tři ohlášené, stane se Trump nejpřísnějším prezidentským popravčím od konce 19. století. Poslední federální vláda, jež popravila přes deset trestanců během jednoho roku, byla administrativa Grovera Clevelanda roku 1896, a to 14.

Vedle federálních zločinů také má trest smrti uzákoněno 28 států, ale 13 z nich má buď na popravy formální moratorium, nebo nejméně 10 let nikoho nepopravilo. Zbylých patnáct letos kvůli pandemii tempo zvolnilo, neboť se u popravy musí sejít obhájci, svědci a popravčí. Za první pololetí dostalo smrtící injekci od úřadů v USA jen sedm lidí a od července nikdo.

Na popravu čeká asi 2500 Američanů, z čehož 54 odsoudil federální soud (všechny za kruté vraždy s přitěžující okolností), zbytek soudy státní. Popravovat smí své vojáky (námořníky, letce…) i vojenské soudy, naposledy se to ale stalo roku 1961. Většina z federálních odsouzenců k smrti čeká na popravu ve věznici v Terre Haute ve státě Indiana, od roku 1963 také federální úřady ani jinde nepopravovaly. Vesměs se podává smrtící injekce, někde si trestanci mohou místo ní zvolit třeba elektrické křeslo, plynovou komoru nebo popravčí četu.

Biden popravy zruší?

Za 130 let je Donald Trump také prvním prezidentem, který popravuje trestance po volební prohře, píše BBC. Situace je o to napjatější, že volební vítěz Joe Biden (úřadu se ujme 20. ledna) slibuje federální trest smrti zrušit a apelovat na jednotlivé státy, aby také popravovat přestaly.

„Je těžké pochopit, proč by kdokoliv v této fázi prezidentství měl cítit nutkání zabít tolik lidí…“ diví se podle AP Robert Dunham, šéf nestranického Informačního centra pro trest smrti.

Joe Biden neměl vždy tak ostrý postoj vůči trestu smrti, naopak roku 1994 se zasadil o přijetí zákona, který ho rozšiřoval na šedesátku dalších federálních zločinů. Nikdy se to v praxi neaplikovalo, všichni zabiti federální vládou byli odsouzeni za vážné vraždy.