Pátek, 26 dubna, 2024

Jižní Amerika

Archeologie, Civilizace a Cestování | Tomáš Stěhule

Jižní Amerika
Historie

Za třicetiletou válkou je i peruánský vulkán

Vulkán Huaynaputina (foto nahoře),[1] nacházející se u jezera Titicaca, je zřejmě v pozadí pohnutých událostí v průběhu 17. století na severní polokouli. Probudil se roku 1600. Výbuch byl velmi silný, láva se rozlila až na vzdálenost 120 km. Do atmosféry se dostalo ještě větší množství prachu a popela (uvažuje se až o 30km2 sedimentu), než při výbuchu sopky Krakatoa v jihovýchodní Asii v roce 1883. 

Obr.: Malá doba ledová - chladnější období od 16. století, podle 10 různých studií. Zdroj: [3]
Obr.: Malá doba ledová – chladnější období od 16. století, podle 10 různých studií. Zdroj: [3]

Vědci Kalifornské univerzity Kenneth L. Verosub [2] a jeho student Jake Lippman podrobně analyzovali historické události po výbuchu této sopky. [3] Došli k závěru, že se na severní polokouli prudce ochladilo – prach a popel zakryl nebe natolik, že to způsobilo rozsáhlé podnební změny. A ty jak z historie už známe, vyvolaly sociální nepokoje. 

Například už roku 1601 bylo léto v Rusku tak deštivé, že skoro všechna úroda uhynula. Chlad trval 3 roky. Cena obilí se zvýšila desetkrát. Nastal hlad a selské povstání. Lid podpořil roku 1604 samozvance Lžidimitrije, který, když vešel do hlavního města za pomoci Poláků, přikázal zabít pravého carova nástupce Fedora Gudunova (syna Borise Godunova, který vládl v letech 1598 – 1605). A jeho sestru Xenii udělal svou souložnicí.
Ve Francii a v Německu se v roce 1601 neurodilo víno, v Německu byla sklizeň vína roku 1602 na 5 % průměrných hodnot za 75 let!
Ve Švýcarsku patřily právě roky 1600 a 1601 mezi nejchladnější v období mezi léty 1525 a 1860.
Ve Švédsku bylo v zimě 1601 rekordní množství sněhu a následující jarní záplavy byly nejhorší v dosavadní historii. Letní sklizeň byla velmi špatná, což vedlo k hladu a nemocem. Intenzivní srážky a regionální záplavy proběhly ve Spojených státech.
V Japonsku došlo k zamrznutí jezera Omiwatari v centrálním Japonsku, což se nestalo uplynulých 500 let. Chlad a silný vítr zaznamenali v těchto létech i mořeplavci.
Na počátku 17. století zaznamenává pokles teplot i Střední Evropa a Čechy. [4] Špatné sklizně vyvolaly nemoce a hladomory, ekonomické napěti. Až nakonec roku 1618 začala v Evropě třicetiletá válka. (1618-1648).

Vulkán Huaynaputina v datech.

Zdroje:

[1] Huaynaputina. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Huaynaputina
[2] Kenneth L. Verosub. University of California. Online: http://geology.ucdavis.edu/people/faculty/verosub.php
[3] Kenneth L. Verosub – Jake Lippman: Global Impacts of the 1600 Eruption of Peru’s Huaynaputina Volcano. EOS, Vol. 89, No. 15, 8.4.2008. Online: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2008EO150001/epdf
[4] Malá doba ledová. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_doba_ledov%C3%A1
[5] Před 330 lety byla celá Evropa ledovou říší. Bohumil Řeřicha. 24.07.2017. Online: https://www.freemag.one/2017/07/24/pred-330-lety-byla-cela-evropa-ledovou-risi/

Přečtěte si také:  Jak to bylo s Inky

Tomáš

cestovatel, publicista.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..