Praha (Pressweb) - Když vám chce lékař při návštěvě v ordinaci změřit EKG neboli srdeční frekvenci, většina lidí má okamžitě pocit, že není něco v pořádku. Většinou je to však jen preventivní vyšetření, zejména u starších lidí. Nemusí to opravdu nic znamenat. Pokud však přijdete s konkrétními obtížemi, například s dušností, bušením srdce, nebo bolestí na hrudi, pak vám vyšetření může zachránit život. Aby lékař mohl zahájit léčbu, musí znát podrobně váš zdravotní stav. „Natočení srdce“, jak se tomuto vyšetření lidově říká, může odhalit změny srdeční činnosti, které se dají poměrně úspěšně léčit.
Křivka EKG ukáže, zda srdce pracuje správně nebo je nemocné
Elektrokardiogram – EKG je záznam srdeční činnosti. Projevuje se jako křivka s kopečky a údolími. Zaznamenává stahy komor a síní a jejich následné uvolnění. To vytváří charakteristikou křivku, které je pro určité věkové skupiny prakticky stejná. Díky tomu se dají rozlišit změny, které ukazují na nějakou nepravidelnost. Většinou jde o arytmii, tedy občasnou chaotičnost vzruchu, která nepůsobí žádné zdravotní komplikace. Pokud však EKG odhalí výrazně změny v srdeční frekvenci, lékař musí přistoupit k léčbě.
Někdy se přistoupí k zátěžovému EKG, pokud klidové měření nic neukáže
Měření EKG se provádí v klidu v ordinaci. Pokud toto vyšetření nic neukáže, a pacient si přesto stěžuje na srdeční potíže, lékař může zvolit tzv. zátěžové vyšetření. Při něm pacient šlape na upraveném rotopedu nebo běží na běhacím páse, a lékař pořizuje záznam srdeční činnosti. Protože svaly a další orgány potřebují více kyslíku, který rozvádí krev, srdce se musí při pumpování více namáhat a při této činnosti se odchylky od normálního stavu projeví výrazněji. Zátěžové vyšetření většinou spolehlivě prokáže nějaké srdeční onemocnění. Toto měření podstupují i sportovci, aby se ukázala jejich výkonnost.
