Právě k tomuto výročí vydala Městská divadla pražská publikaci nazvanou Divadlo Vlasty Buriana a Komedie (1930–2020).
Editorka knihy Lenka Dombrovská v úvodu upozorňuje, že vedle architektonické stati se publikace věnuje především třem nejvýraznějším érám, kterými si Komedie za těch devadesát let prošla.
Tou první je úvodní období Divadla Vlasty Buriana, které popisuje teatrolog Vladimír Just. Právě tady prý Burian zdokonalil svou „burianovskou frašku“, cosi jako autorský žánr.
„Ať byla východiskem jeho eskapád jakákoli předloha, hlavním autorem divadla zůstal on. To on, byť samozřejmě s neodmyslitelnou pomocí spolupracovníků, vytvořil během dvou desítek let, a v éře divadla v Lazarské je to dokonce čitelnější než kdekoli předtím, cosi jako specifický autorský žánr: burianovskou frašku,“ píše Just.
„Teprve kolem něho se organizovaly, v nejrůznějších historických i společenských kulisách, maskách a převlecích, jednotlivé komponenty představení,“ pokračuje.
Na další silnou divadelní éru si palác musel počkat skoro padesát let až do nástupu Michala Dočekala a Jana Nebeského. Za touto dobou se ohlíží Kamila Černá.
„Osobitost divadla spočívala ve výkladu a podobě inscenace, výběr textů odpovídal tvůrčímu naturelu režisérů - u Nebeského niterné potřebě duchovní roviny textu, u Dočekala možnosti inscenovat hru s výrazně uchopeným tématem, s přesahem k dnešku,“ píše k éře Divadla Komedie v letech 1994 až 2002.
Jako souznění těchto dvou pohledů autorka jmenuje uvedení Marlowovy Tragické historie o doktoru Faustovi ve vyšehradském sále Gorlice s Davidem Prachařem, které bylo zároveň jedním z posledních kusů tohoto divadla. „Nervní, duchovní směřování i efektní, odvážný výklad,“ popisuje Černá premiéru z června 2001.
Následující vysoce oceňované desetiletí Pražského komorního divadla v otěžích Dušana D. Pařízka a Davida Jařaba pak shrnuje Jakub Škorpil.
„Šlo o scénu s nezaměnitelnou a nejen ve své době jedinečnou poetikou a stylem. O scénu, která divákům skýtala příležitost utkávat se s výzvami estetického i intelektuáního rázu. Zejména ve druhé půli svého působení se z Divadla Komedie stal umělecko-společenský fenomén, generující skupinu oddaných, až fanatických přívrženců i odpůrců,“ shrnuje Škorpil výrazné období divadla, které v myslích diváků zůstává živé dodnes.
Knihu vkusně upravenou v grafickém stylu současných Městských divadel pražských doplňuje přehledná časová osa, bohatá fotodokumentace či soupis všech premiér.
Příští rok přitom Komedii čeká další výročí, 9. dubna 2021 uplyne 130 let od Burianova narození. Vydání knihy tak doplní velká výstava Komedie Vlasty Buriana, dále site-specific projekt Stigma týkající se historie divadla, komentované prohlídky, besedy či projekce Burianových filmů.