Když Aneta s Martinem žili v nájemním bytě nedaleko Prahy, byli spokojeni a nové bydlení nijak neřešili. Pak jim před domem začala růst novostavba, která je nezajímala do té doby, než měla postavené poslední patro s velikou terasou. Už na dálku, na kterou dohlédli, se do terasy zamilovali a doufali, že by u ní mohl být i pěkný, dosud volný byt.
Neváhali, rychle si objednali prohlídku a měli štěstí hned dvakrát. Byt ještě nebyl prodaný a velikostí i dispozicí jim naprosto vyhovoval. Má 64 metrů čtverečních a stejné rozměry skýtá i terasa, která se přes sezonu mění na „letní byt se zahradou“.
V době koupě bytu už nebylo možné provádět jakékoli zásahy. Byla hotová koupelna s toaletou, osazené dveře a vymalováno. V podstatě majitelům tento stav vyhovoval, jen by se jim více hodil sprchový kout místo vany. V pokojíku nakonec zrušili výklenek připravený na vestavěnou skříň, který zbytečně ubíral místo v sousedním obývacím pokoji.
V něm také měnili přívody elektřiny, protože chtěli situovat televizní stolek na protilehlou stranu. Zařízení bytu měla v režii Aneta. Jediné, na čem se s Martinem neshodli, byla podlaha.
Aneta chtěla dekor betonu, což by působilo chladně, a tak přistoupila na Martinův návrh dřeva, které prostor pocitově zahřívá. Inspiraci k nadčasovému a střídmému interiéru čerpala Aneta z časopisů a z internetu. Líbí se jí bílá barva, která posloužila jako neutrální základ, k němuž ladila další vybavení.
Středobodem hlavní obytné místnosti se stala bílá lesklá kuchyň s hladkými dvířky z IKEA, kterou si Aneta sama navrhla. Varné centrum a jídelnu soustředila do ostrůvku. Téměř veškeré další zařízení je ze švédského řetězce, naopak vestavěné skříně a doplňky v podobě černého květníku či bílých dřevěných věšáčků jsou vyrobené na zakázku.
V létě se veškeré dění přesouvá na terasu, kde se stoluje, griluje, odpočívá a zahradničí. V plánu je ještě vířivka, která bude sloužit k osvěžujícímu relaxu v parných letních dnech.