Hlavní navigace

Sezóna v pálenicích zřejmě skončí až v únoru. Koronavirus na ni neměl vliv

16. 12. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
V pěstitelských pálenicích momentálně vrcholí sezóna. Jak ji hodnotí a jak jejich profesi ovlivnil koronavirus?

Unie destilatérů v souvislosti s přijetím krizového opatření z 21. října doporučila nepřerušovat provoz pálenic s tím, že se jedná o potravinářskou výrobu. Většina z nich tedy neomezovala svůj provoz, jen přijala potřebná opatření nebo provedla změny.

Co se dozvíte v článku
  1. Co změnil koronavirus?
  2. Kolik stojí opatření?
  3. Nahlédněte do zlínské Navrátilovy pálenice: 
  4. Jaká je sezóna?
  5. Jaké ovoce se nejčastěji pálí?

Co změnil koronavirus?

Z důvodu vládních nařízení, a tudíž pro ochranu zdraví pěstitelů a páleničářů, probíhá pěstitelské pálení „distančně“. Pěstitel si svůj kvas přiveze, pálení proběhne bez jeho přítomnosti a pak si svůj destilát odveze. Také jsme omezili službu drcení a moštování ovoce. Tato opatření pěstitelé chápou, respektují a dodržují, za což jim děkujeme. Používáme roušky, dezinfikujeme prostor pálenice, dodržujeme odstupy, dodává Lumír Hyneček z Pálenice Hukvaldy. Situace nás ovlivnila zejména dodržováním nařízených opatření, zpřísněním hygienických norem, omezení vstupu a dodržování předepsaných počtů osob a vzdáleností, popisuje Pavel BartošekPěstitelské pálenice Vizovice.

Pálenici Březnice museli předělat celý interiér a organizaci přítomnosti lidí při pálení. Markéta Kroupová zodpovědná v pálenici za obchod, administrativu a účetnictví zmiňuje, že dříve zákazníci brali pálení jako velkou rodinnou událost a v dnešní době je vyžadováno, aby byl přítomen vždy jen jeden člověk. Jim v pálenici onemocněli nebo byli v karanténě někteří zaměstnanci a ti potom chyběli v procesu a tuto absenci museli nahrazovat ostatní pracovníci v prodloužených směnách. Přesto jedeme dle objednávek a nemusíme prozatím omezovat provoz, který je 24 hodin/7 dní v týdnu. Ve většině případů zákazníci respektují zavedená opatření, doplňuje.

Zaměstnanci Pálenice u Skřivánků a Antonín BernardPalírny Dubsko se shodují, že je koronavirus a s ním spojená situace v pálenici nijak neovlivnila. V Pěstitelské pálenici a ovocném lihovaru v Nemochovicích letos zahájili první ročník pěstitelského pálení. Rozhodli se proto z důvodu, že vysadili dva hektary švestkových sadů a chtěli být nezávislí na odběratelích, zda dokážou včas ovoce prodat. Podle Soni Bolfové není situace na vesnici tak vyhrocená a lidé nejsou tak vystresovaní jako ve městech, kde se s opatřeními setkávají na každém kroku.

Kolik stojí opatření?

Někteří na tuto otázku nechtěli odpovídat, podle pracovníků z Pálenice u Skřivánků do dnešního dne nelze přesně vyčíslit částku, kterou museli vynaložit, protože opatření i nadále přetrvávají. Pavel Bartošek uvádí, že v jejich pěstitelské pálenici šlo o náklady v řádu jednotek tisíců korun. Podobně v Březnici je opatření, aby se ochránilo zdraví zákazníků a zaměstnanců, stála kolem třiceti tisíc. Šlo o přestavbu interiéru – nový nábytek, aby byl zajištěn rozestup mezi zákazníky, pořízení plexiskel, nákup desinfekce, papírových ručníků, vyjmenovává Markéta Kroupová. Lumír Hyneček podotýká, že opatření jsou spíše organizační a určité finanční prostředky vynaložili za dezinfekční a ochranné prostředky. Zdraví a bezpečnost je pro ně nejdůležitější a věří, že to vše společně jak pěstitelé, tak zaměstnanci zvládnou.

Nahlédněte do zlínské Navrátilovy pálenice: 

Jaká je sezóna?

V Březnici byla nejúspěšnější sezóna 2018/2019, kdy od července do března vypálili cca 32 tisíc litrů 100% alkoholu. Sezona o rok později (2019/2020) byla naopak velmi mizerná a vypálili jen něco přes 6 tisíc litrů 100% alkoholu. Letošní sezona je podle nich dobrá, ve srovnání s minulým rokem ale bude zhruba o 40 % horší než sezona 2018/2019. V jednotlivých letech jsou velké výkyvy ve vypáleném množství, např. letošní rok se vůbec nepálilo letní ovoce, tj. třešně, meruňky, jelikož v květnu hodně pršelo a také mrzlo. Předpokládáme, že budeme pálit do konce února 2021, popisuje Markéta Kroupová.

Podle Lumíra Hynečka je letošní pěstitelská sezóna, co se týká množství ovoce, průměrná a vyšší ve srovnání s loňskou sezónou ovlivněnou neúrodou. Také podle Antonína Bernarda je letošní sezona lepší jak v loni. Letošní sezóna je výjimečná vzhledem k vysoké úrodě ovoce. V loňském roce byla naopak úroda velmi nízká. V současné době píšeme termíny na pálení na konci února, prozrazuje Pavel Bartošek.

Podle Pálenice u Skřivánků sezona začala špatně, protože jim pomrzly meruňky, takže dva měsíce, kdy měli pálit meruňky, měli oddechové. U nich v pálenici jsou na prvním místě švestky, ale meruňky vládnou mezi letními kvasy. Když porovnají letošní sezonu s minulou sezonou, tak bylo tento rok nejvíce švestek, které i nadále budou do února ještě pálit. Soňa Bolfová, přestože zahájili provoz, tak letošní sezonu hodnotí velmi dobře. V nejbližších dnech nám vyjde první reklama, a přestože jsme zatím nikde neinzerovali, zakázek máme prozatím dostatek. Investovali jsme do kvalitní technologie a výsledná pálenka je velmi kvalitní a chutná a lidé jsou velmi spokojení, doplňuje. 

skoleni_15_4

Jaké ovoce se nejčastěji pálí?

Pěstitelé pálí kvasy z různých druhů ovoce. V Březnici v letošní sezonně pálí nejvíce trnky, a to asi 98 % a zbylé 2 % tvoří jablka. Letos se zde vůbec nepálilo letní ovoce, jako jsou třesně nebo meruňky. Nemochovice se nacházejí v kraji, kde se teplomilným stromům, jako jsou meruňky, moc nedaří. Meruňkový kvas je podle Soni Bolfové navíc velmi choulostivý na správnou technologii přípravy kvasu, velmi rychle se kazí a výsledky nejsou natolik stabilní, jako tomu je u švestek. Také výtěžnost z letního ovoce (meruňky, třešně) je nižší než u podzimního ovoce, a některé pálenice proto zahajují sezonu až v září, aby se vyhnuly pálení méně produktivního ovoce. 

Ve Vizovicích se nejčastěji pálí švestky, následují jablka a hrušky a výjimečně mirabelky, jahody, oskeruše i kdoule. Také v Pálenici Hukvaldy se budou letos pálit hlavně kvasy z švestek a jablíček. Ale najdou se občas i zajímavosti, jako je např. kvas z lesního ovoce = maliny, ostružiny a lesní jahody nebo z černého bezu, vyjmenovává v závěru Lumír Hyneček.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).