Tampa jela na Stanley Cup, chtělo to změnu, hlásí Mašín. S azbukou si docela tyká
Foto: hcamur.ru
Loni se zúčastnil letního kempu dospělé reprezentace v Jihlavě, tehdy ještě pod vedením trenéra Miloše Říhy, první ostrý start v elitním dresu ovšem Dominik Mašín prožije až teď. Talentovaný bek po přesunu z farmy Tampy Bay do ruského Chabarovsklu velice rychle zahnízdil a na východě Ruska si řekl o pozornost štábu v čele s Filipem Pešánem. „Hrozně moc se těším. Po odchodu z Ameriky jsem doufal, že by šance mohla přijít," říká.
Čtyřiadvacetiletý odchovanec Kolína, který před odchodem za Atlantik nastupoval za pražskou Slavii, patří k největším tuzemským talentům ročníku 1996. Kapitán vicemistrů světa do 18 let 2014 bojoval o uplatnění v Tampě Bay, která si ho téhož roku zamluvila v draftu. Leč marně.
„Už jsem cítil, že by to chtělo změnu," komentuje přesun do Ruska. V Amuru se hned zařadil mezi stabilní beky a dokázal, že kvality rozhodně má. Teď je před Dominikem výzva, o které snil – ve čtvrtečním duelu Channel One Cupu proti Finsku poprvé nastoupí za reprezentaci dospělých.
Po stěhování ze zámoří do ruské KHL vás čeká první akce s národním týmem dospělých. Jste ve velkém očekávání?
Je super, že po těch letech v Americe si mohu zahrát v nároďáku. Že mě trenér vybral. Hrozně se těším, až začne první zápas a konečně nastoupím za reprezentaci. Když jsem se vracel do Evropy, doufal jsem, že šanci dostanu.
Našel jste v kabině vesměs známé tváře?
Většinu kluků znám. Buď z mládežnických reprezentací a klubů, nebo jsme spolu v létě trénovali. Třeba s Andrejem Šustrem jsem byl v Tampě na kempech, právě s ním jsem hrál svůj první přátelák za Lightning. Je super být se všemi kluky zase pohromadě.
Foto: Markéta Křížová
Byl těžký přechod z farmy Tampy Bay do Amuru?
V Chabarovsku máme stejně velké hřiště jako předtím v Americe, ale myslím, že hokej v Rusku není tak tvrdý, spíš víc techničtější. Zatím mi to docela vyhovuje, všechno v pohodě.
Pomohli vám v začátcích krajané Langhamer, Jordán a bratři Zohornové?
Jo, to určitě. Hlavně ze začátku mi hrozně pomohli. Všichni se starali, abych si našel ubytování, restaurace a podobně. Hodně mi překládali, čemu jsem nerozuměl. Určitě bylo fajn, že tam nejsem sám.
Jsou podmínky pro hokej v Chabarovsku hodně odlišné v porovnání s tím, co jste zažil za Atlantikem?
No, hlavní rozdíl je přeletech. Hodně se létá, všude to máme daleko. Hrajeme čtyři zápasy a pak totéž zase venku. Na farmě jsme k utkáním venku jezdili po okolí, maximálně pět nebo šest hodin, tady to trvá mnohem dále. Například do Petrohradu jsme letěli přes jedenáct hodin. To je trošku změna. Navíc tam jsou jiná časová pásma, třeba Moskva je o sedm hodin jinak. S tím se ještě srovnávám, ale zatím to docela dávám.
Co vám v tomto ohledu pomáhá?
Snažím se držet spíš moskevský čas, protože do sedmi do večera všichni u nás stejně spí, takže si s nikým nemohu napsat. Spát chodím později, tréninky máme většinou odpoledne, tudíž mi to vyhovuje. Tělo zatím v pohodě. Máme tam docela dost lidí na masáže a na fyzio, starají se dobře. Až jsem byl překvapený, že to takhle dobře funguje.
? | První celý den na turnaji Channel One Cup jsme zvládli hned dva plné tréninky na ledě ? Ve středu nás čeká jeden dopolední a ve čtvrtek už jdeme do zápasu ?
Zveřejnil(a) Česká hokejová reprezentace dne Úterý 15. prosince 2020
A jak vypadá srovnání se Spojenými státy z hlediska osobního života?
V Chabarovsku se mi docela hodně líbí. Bydlím hned u stadionu, mám to fakt jen pár metrů. Jídlo je moc dobré. Jelikož jsme kousek od oceánu, dokáží připravit výborné ryby, chutné sushi a podobně. Kluci mi ukázali pár dobrých restaurací, z toho pohledu zatím super. Jasně, lidé mají trošku jinou mentalitu než Američané. Ale zvykám si na to. V kabině máme suprové klima, takže za mě dobrý."
Umíte rusky?
Ruštinu jsem měl na základní škole, asi dva roky. Azbuku jakoby přečtu, i když u některých slovíček občas nevím, co znamenají. Ale není to problém. Jeden z asistentů umí anglicky, takže s ním konzultuju, pokud něčemu nerozumím. Víc se ptám našich kluků. Nějaké zápasy jsem hrál s Michalem Jordánem, s ním nebo s kluky Zohornovými někdy proberu, co přesně trenér říkal. V kabině na mě kluci zkoušejí mluvit trošku anglicky a já zase trošku rusky. Tak nějak se dorozumíme.
Musel jste v Amuru hodně změnit svůj hokejový styl, na který jste byl zvyklý v zámoří?
Pořád se snažím hrát svůj hokej – tedy hlavně dobře dozadu a podporovat útok. V Tampě chtěli především defenzivu, na útok a přesilovky tam měli jiné hráče. V Amuru se na ně dostanu, i na oslabení, za což jsem rád. To je určitě pozitivní.
Dlouho jste byl členem organizace Lightning. Mrzí pořád, že jste nikdy nedostal šanci v NHL?
Určitě mě to mrzí, ale na farmě jsem byl docela dlouho a chtěl změnu. Tenhle krok, že jsem šel do KHL, by mi mohl pomoci k návratu do NHL. Možná si mě trošku víc všimnou a nebudu tam úplně zakopanej. Myslím, že jsem se rozhodl dobře. Soutěže v Americe navíc zatím stále stojí, kdežto já od září hraju.
Bral jste v úvahu koronavirovu nejistotu za Atlantikem?
Jo, určitě. Ale i tak jsem chtěl zkusit něco jiného. Pořád mi říkali, že šance přijde. Měl jsem tam hodně povedené sezony, několikrát už bylo, že bych mohl jít nahoru. Ale nikdy to nakonec nepřišlo. Tampa jela na Stanley Cup, měla hodně obránců na jednocestných smlouvách. Takže už jsem si řekl, že to chce změnu.
Foto: syracusecrunch.com
Share on Facebook
