Karel Sedláček a nově i Adam Gawlas. To jsou dvě česká šipkařská želízka, která se mají možnost měřit s těmi nejlepšími hráči světa a svoji účastí otevírají dveře dalším, ve světe neokoukaným hráčům.
„Je vidět, že v Čechách je o šipky větší a větší zájem. Můžeme vidět, že ta líheň nových hráčů má budoucnost a je třeba s hráči z této země počítat,“ prohlásil na nedávném Players Championship v současnosti šipkový expert a trojnásobný mistr světa John Part.
  |
Své o tom ví i osmnáctiletý Adam Gawlas, první Čech v historii šipek, který se zúčastnil Grand Slam of Darts, kde do posledních šipek trápil jedny z nejlepších hráčů světa. A to hraje šipky pouhé dva roky.
„České šipky jsou na vzestupu, je velká škoda, že to zabrzdil koronavirus. Dost to omezilo tuzemské turnaje i účasti na zahraničních turnajích, naopak pomohla česká Premier League. Šipky se dostaly do povědomí více lidem, kteří to zahlédli a baví je to. Chodí mi zprávy od neznámých lidí, kteří šipky neznají, ale zajímá je to. Je vidět, že házení baví širokou sortu lidí,“ říká dvojnásobný mládežnický vicemistr světa Adam Gawlas v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Lidovky.cz: Je vidět zvýšená úroveň českých hráčů?
Za strašně krátkou dobu se raketově zvedl level hráčů. Ať už co se týče přístupu, náhozů na tři šipky a vlastně i zavírání. Hodně tomu pomohl Karel Sedláček, který získal PDC kartu (ta opravňuje hráče se měřit na velkých turnajích s těmi nejlepšími, pozn. redakce) a motivoval tím ostatní. Myslím, že ten proces jde postupně a přirozeně. Těší mě, že se hodně hráčů připravuje na Q-school (kvalifikační turnaje, kde se dá získat PDC karta pozn. redakce). Jmenovat můžu Daniela Barbořáka, Alexandra Maška, Vítězslava Sedláka, Romana Beneckého, Pavla Jirkala či Tomáše Houdka.
Vítězslav Sedlák hází na terč.
Lidovky.cz: Jak berou ostatní hráči české šipkaře, speciálně třeba Britové?
Hodně přátelsky, až mě to překvapilo. Když jdou okolo vás, tak pozdraví, ptají se co a jak. Je ale jasné, že když se ráno probudí a čeká je těžký zápas, tak jsou soustředění hodně na sebe a tolik okolí nevnímají. Karel Sedláček mezi tu užší špičku už patří, berou ho mezi sebe a neztratí se mezi nima, má už takové skalpy a potrápil tolik špičkových hráčů, že už ho nemůžou podcenit. A co se týče mě? Myslím si, že jsem hodně přátelský a už jsem si našel nové přátelé. Třeba Dimitri Van den Bergh či Jermaine Wattimena, trénoval jsem i se současnou hvězdou José de Sousou. Karel se baví i s těma nejstaršími v organizaci, ti nejzkušenější už ho začlenili mezi sebe.
Lidovky.cz: Vy jste hrál na Grandslam of Darts i na World Cupu, kde jste reprezentoval Česko. Jaký to byl zážitek hrát proti těm nejlepším?
Bylo to samozřejmě skvělé, hrozně moc jsem si to užíval, stát na té velkém pódiu je úplně něco jiného, moc mě to posunulo. I když tam nemohli fanoušci, furt jsem cítil ten obrovský tlak. Stojíte na velkém podiu a víte, že hrajete o něco sakra velkého. Furt jsem to ale bral tak, že tam jedu především nasbírat cenné zkušenosti. Určitě jsem tam chtěl udělat nějaký úspěch, ale tentokrát se ode mě štěstí odvrátilo. Doufám, že se ke mně vrátí při Q-School a získám PDC kartu a s ním i řadu nových poznatků.
Lidovky.cz: Už jste měl možnost se potkat s Garym Andersonem a vyříkat si váš incident? (Anderson nařkl Gawlase z podvádění, které se neprokázalo pozn. redakce).
Já ani vlastně po zápase nevěděl, co řekl v tom rozhovoru, dozvěděl jsem se to až na pokoji. Druhý den jsem ho potkal, ale slovo jsme spolu neprohodili.
Strange Gary Anderson ✈️ post match interview from today at the GSOD! #darts pic.twitter.com/bgb7R4BsCN
— dartsnewschannel (@dartsnewschan1) November 16, 2020
Lidovky.cz: Gary Anderson byl do té doby tvůj vzor, házel jste i s edicí jeho šipek.
Ano, to je pravda. Po tom incidentu už samozřejmě není, ale rozhodně se nebudu chovat nepřátelsky. Kdybych ho někdy potkal v budoucnu, tak ho pozdravím a budu se k němu chovat úplně normálně. Podobný incident se může stát komukoliv a neměli by se z toho dělat takové důsledky.
Lidovky.cz: Po tomto incidentu vás podpořili ostřílení hráči James Wade či Devon Peterson. Co vám říkali?
James mi říkal, že se to stává a ať si z toho nic nedělám, ať jdu dál. Říkal mi i hodně zajímavých tréninkových tipů i poznatků okolo techniky házení či zvládání tlaku. Co se týče Devona, ten mi hodně radil okolo manažerských smluv. Říkal mi, že je k ničemu mít manažera, který bere 50% z výher, a pak z toho nic hráč nemá. Pak jsme se bavili i celkově o házení, bylo příjemné slyšet názory ostřílenějších hráčů.
Lidovky.cz: Šipky hrajete pouhé dva roky. Jaktože jste tak rychle výsledkově vyletěl?
Asi to tak mělo být. Soused, který mě k tomu přivedl, už sledoval šipky dříve. Poté dostal terč a bylo to, do dvou let jsem si zahrál na téměř největších turnajích na světě (smích).
Lidovky.cz: Kdy jste si poprvé řekl, že to můžete dotáhnout někam daleko?
Vlastně ani nevím, přišel jsem k tomu jako slepý k houslím. První turnaj byl mistrovství republiky juniorů v Bělčicích, kde jsem skončil čtvrtý ze šesti, pak jsem odletěl s reprezentací do Turecka. Dva měsíce nato jsem došel v turnaji Development Tour až do semifinále, týden na to jsem vyhrál kvalifikaci na European Tour v Rakousku, kam jsem se dostal do druhého kola. Ne, že bych si říkal, že jsem nejlepší, ale pochopil jsem, že to někam můžu dotáhnout. Pak bylo mistrovství světa juniorů, kde jsem se dostal do finále. Byl jsem strašně rád, ale zároveň jsem si to snažil nepřipouštět.
Lidovky.cz: Dělal jste před tím nějaký jiný sport?
Rok jsem hrál házenou, pak florbal i tenis. Zkoušel jsem toho hodně, ale nebyl žádný sport, který mě držel dlouho. Až pak přišly šipky.
Lidovky.cz: Kolik hodin denně trénujete?
Abych pravdu řekl, tak teď trochu méně. Záleží ale hrozně na náladě, někdy přijdu k terči a padá mi to, tak si zaházím třeba jenom hodinu. Je hrozně důležité v tomto poslouchat svojí hlavu a případně se nepřevařit. Potřebujete si ale zároveň udržet takové to sebevědomí, že to v té ruce prostě je. Pohoda u terče je hrozně zásadní, pokud jí nemáte, tak se vám vždycky bude hůře házet.
Lidovky.cz: Jaké jsou vaše cíle?
Nejbližším je určitě zisk PDC karty, abych se pravidelně mohl měřit se špičkou, druhým je určitě maturita. Co se týče dlouhodobějších cílů, tak ty si v současnosti nedávám, chci se dostat mezi nejlepší hráče, získávat nové zkušenosti a co nejdéle se mezi nimi udržet.
