V zemi, která sousedí s Rumunskem, je úředním jazykem rumunština, dříve nazývaná moldavštinou. Ruština se používala v minulosti, předloni však příslušný zákon zavrhl ústavní soud. Ve středu ho ovšem ve třetím, konečném čtení schválila sněmovna hlasy vládních socialistů. Opozice podle agentury Moldpres jednání bojkotovala.
Podle nového zákona se při ústním či písemném styku s úřady, podniky a organizacemi v Moldavsku „používá státní jazyk a/nebo ruština jako jazyk sloužící ke styku mezi národnostmi podle výběru občana“. V budoucnu tak mohou být úřady povinny poskytovat dokumenty v překladu do ruštiny.
Pro Rusko je používání ruštiny důležité. I jako nástroj a příležitost k uplatnění vlivu. Na Ukrajině, která s Moldavskem sousedí, ztratila ruština v posledních letech na významu, a to právě k velké nelibosti Moskvy, připomněla agentura DPA.
Moldavský parlament ve středu večer také přijetím příslušné novely povolil vysílání ruských televizí a rozhlasových stanic, zakázaných před třemi lety v rámci potírání cizí propagandy, uvedl ruský internetový list Gazeta.ru. Přijetí změn v pravidlech pro televizní a rozhlasové vysílání oznámila předsedkyně parlamentu Zinaida Greceaniiová, která stojí v čele vládnoucích socialistů.
Prezidentka přišla o dohled nad tajnou službou
Moldavané si do čela státu nedávno zvolili proevropskou prezidentku Maiu Sanduovou, která po svém vítězství rusky oznámila, že chce bojovat proti silám snažícím se rozdělit zemi. Slibuje boj proti korupci a pokrok v cestě do Evropské unie. V moldavském parlamentu má ovšem stále většinu strana odcházejícího proruského prezidenta Igora Dodona.
Sanduová, která jako první žena v historii této postsovětské země zvítězila v prezidentských volbách, proto vyzývá k předčasným volbám do parlamentu. Její možnosti ve funkci prezidentky však budou právě kvůli Dodonově vládě výrazně omezené.
Političky státům během pandemie svědčí. Moldavsko sází na Maiu Sanduovou |
Počátkem prosince jí parlament odebral dohled nad tajnou službou státu. Návrh předložený vládnoucími socialisty schválilo 51 z celkem 101 členů parlamentu, uvedla agentura AP s tím, že provládní většina také bez debaty schválila státní rozpočet na příští rok.
Těsné hlasování odráží hluboké politické rozpory mezi proruským a prozápadním táborem v jednom z nejchudších evropských států. Moldavsko se od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu ukazuje politicky strategickým místem jak pro Západ, tak pro Rusko.
A tah proruské většiny v parlamentu se považuje za pokus o udržení vlivu navzdory prohře ve volbách. Dodon, který udržoval úzké vztahy s Ruskem, byl pokládán za favorita prezidenta Vladimira Putina a voličům sliboval, že bude pokračovat v podle něj výhodné spolupráci s Ruskem. V zemi, kde většina lidí mluví rumunsky, prosazoval také povinnou výuku ruštiny.
Sanduová naopak mimo jiné slíbila i vytvoření pracovních míst, což má zastavit odchod obyvatel do zahraničí. Mandát Dodonovi mu vyprší 23. prosince. Na protest proti omezování pravomocí příští prezidentky vyšlo do ulic Kišiněva přes 50 tisíc lidí a demonstrovalo za demisi vlády a rozpuštění parlamentu.
„Igor Dodon nechce přiznat svou porážku, chce znesvářit zemi, vyprovokovat chaos a dostat Moldavsko do mezinárodní izolace,“ prohlásila Sanduová na demonstraci. Protestující skandovali hesla jako „předčasné volby“ či „pryč se zloději a korupcí“.
„Shromáždili jsme se zde, abychom hájili naši demokracii a právo na vlast bez korupce a chudoby a právo na zemi, kde by vládla spravedlnost,“ řekla. „Lidé umírají v nemocnicích a docházejí jim léky, další nemají co jíst, ale parlamentní většina se zabývá omezováním prezidentských pravomocí,“ prohlásila. Podle ní jí parlament sebral kontrolu nad tajnou službou, aby po nástupu do úřadu nemohla bojovat s korupcí.
V moldavské veřejnosti velmi rezonoval skandál údajného zmizení jedné miliardy dolarů (zhruba 22 miliard korun) z účtů tří největších tamních bank. Částka podle AFP představuje zhruba osminu hrubého domácího produktu (HDP) malé a chudé země. Moldavská prokuratura obvinila ze zmizení prostředků oligarchu Vlada Plahotniuce.
Moldavsko bude mít první prezidentku, expremiérku žádající sblížení s EU |
Maia Sanduová stála v čele moldavské vlády od června do listopadu loňského roku. Loni v listopadu však musela odstoupit kvůli sporům mezi jejím hnutím ACUM a stranou prezidenta Dodona.
Hned výhře v prezidentských volbách si popudila Moskvu výroky, že s ní hodlá začít jednat o odchodu ruských vojsk z Podněstří, které od počátku 90. let ovládají ruští separatisté. Podle ní by ruskou armádu mohli nahradit civilní pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Rusko výzvu odmítlo a dál drží linii, že „mírové jednotky“ chrání ruskou menšinu a zůstanou v regionu až do vyřešení vleklého konfliktu. Mezinárodně neuznané Podněstří se od Moldavska odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Konflikt si vyžádal asi 1 500 mrtvých.
Už tak slabá moldavská ekonomika utrpěla v pandemii nemoci covid-19. Stát s 3,5 miliony obyvatel zaznamenal více než 100 tisíc potvrzených případů nákazy koronavirem a přes dva tisíce úmrtí.
Moldavsko už v roce 2014 za vlády proevropské koalice podepsalo s EU dohodu o užších politických a ekonomických vazbách. Ale od té doby Brusel stále víc kritizuje chabý pokrok země v zavádění nutných reforem.
