Vinou koronavirové epidemie se také Moravskoslezský kraj dostal do složité ekonomické situace. Po výrazném propadu příjmů se zástupcům kraje podařilo sestavit rozpočet na příští rok, výpadek pokryjí také úvěrem ve výši tří miliard korun rozloženým i do dalších let a se splátkami do roku 2035.

Rozpočet na příští rok i úvěr ve čtvrtek schválili krajští zastupitelé.

„Bylo velmi těžké připravit rozpočet tak, abychom pokryli veškeré závazky,“ přiznal finanční náměstek hejtmana Jaroslav Kania (ANO).

Na dotaz MF DNES uvedl, že jde o nejvyšší úvěr za dvacet let novodobé existence krajů. „Ale věříme, že tyto peníze budou velmi účelně vynaloženy,“ dodal.

Kraj v příštím roce bude hospodařit s rozpočtem přibližně 9,9 miliardy korun, plánované příjmy jsou však o takřka 1,3 miliardy korun nižší. Schodek srovná jednak úvěr, ale také úspory hospodaření z letošního roku i minulých let. Ve srovnání s letošním rozpočtem se příjmy propadly o šestnáct procent (krajský rozpočet 2021 podrobněji zde).

Kraj do rozpočtu zatím nezapočítal peníze z nového dotačního období Evropské unie a také z podpůrných programů, které mají pomoci regionu vzpamatovat se z koronavirové krize.

„Na příští rok máme chudší rozpočet, ale taková je doba. Nezbývá než věřit, že se podaří zbavit nepříjemnosti s názvem covid-19,“ řekl hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Úspory jsou nutné

Hejtmanství současně počítá s provozními úsporami. Například výdaje na provoz příspěvkových organizací kraje, jako jsou divadla a muzea, se oproti letošku sníží o dvanáct procent.

„Určitě také budeme muset krátit dotace do sportovních a kulturních akcí, které se navíc nějakou dobu nejspíše ani nebudou konat. A na rozdíl od minulých let budou jistě problémem i individuální dotace. Musíme hlavně myslet na krajský majetek, na školy a nemocnice,“ vysvětlil hejtman.

Jak vedení kraje upozornilo, na příští rok a další léta je v plánu tolik důležitých investic, že bez pomoci úvěrů by některé z nich muselo předčasně ukončit.

To už není zapotřebí, protože krajští zastupitelé odhlasovali přijetí půjčky ve výši tři miliardy korun, ze kterých příští rok vyčerpají téměř miliardu. Další peníze z půjčky může kraj vybrat až do roku 2024, poté mezi roky 2026 až 2035 bude splácet přibližně 300 milionů ročně. Půjčku na základě výběrového řízení poskytne Česká spořitelna.

Kraj pomůže sociálním službám

„Máme seznam investic za 2,8 miliardy korun a bez úvěru by je nebylo možné hradit,“ potvrdil náměstek Kania.

Upřesnil, že se to týká například novostavby krajské vědecké knihovny, domu seniorů v Kopřivnici, výstavby speciální školy pro zrakově postižené, přípravy rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy na mošnovském letišti nebo stavby moderních dílen pro praktické vyučování ve Frýdku-Místku.

Průtahy způsobené dosavadním neschválením státního rozpočtu přímo kraj nijak výrazně neovlivňují. Kania sdělil, že se to týká jen zhruba patnácti milionů korun, což v téměř desetimiliardovém rozpočtu není mnoho.

To však neplatí u sociálních služeb, které jsou na státu závislé. Proto kraj schválil půjčku 146 milionů korun na první pololetí příštího roku. „Díky tomu 191 služeb na území kraje může pokračovat, než dostanou dotace ze schváleného státního rozpočtu,“ poznamenal náměstek pro sociální služby Jiří Navrátil (KDU-ČSL).

Opozice nebyla proti

Z 61 přítomných zastupitelů se zdrželo hlasování o přijetí navrženého rozpočtu jen osm z nich, proti nebyl nikdo.

Například komunista Josef Babka poznamenal, že uznává složitost sestavení rozpočtu. „Proto věřím, že se zcela uvolněné vedení kraje bude snažit mezi Ostravou a Prahou a možná i Ostravou a Bruselem získat další zdroje. Větší šanci mají ti rychlejší,“ konstatoval Babka s tím, že opoziční komunisté rozpočet i úvěr podpořili.

Obdobně hovořila i Zuzana Klusová z Pirátů. Zmínila, že ani oni nebyli proti úvěru, který je plně směřován do investic určených na rozvoj regionu.