Herecká profese mu byla dána již sudičkami do kolébky. Pocházel totiž z herecké rodiny Heinricha Georgea a Berty Drewsové. A "prkna, která znamenají svět" se pro něj staly hřištěm již odmala. Na jevišti se poprvé objevil ve dvanácti letech v roli mladého pastýře ve hře Williama Saroyna Mé srdce je v horách. O pět let později absolvoval herecké kurzy pod vedením Elsy Bongersové ve studiu UFA a stal se členem divadelního souboru Deutschen Theater v Gottingenu. Čím dál tím víc ho ale lákala kamera.

Musel si projít šesti filmy, než na sebe výrazněji upozornil rolí válečného dezertéra Roberta Mertense ve filmu Posvícení. Poté ho diváci mohli zaregistrovat v kultovních adaptacích knížek Karla Maye Poklad na stříbrném jezeře, Mezi supy a Vinnetou a míšenka Apanači. To už jeho filmová kariéra "jela na plné obrátky". Ročně účinkoval klidně i ve čtyřech filmech a až do roku 2014 neměl ani roční pauzu od natáčení. V kuse tedy natáčel 57 let!

"Tragédie, komedie, komorní hra, klasika, thriller, akce – George dokázal rozpracovat všechny druhy žánrů a do každé role vložil svoji kůži a ke svým postavám přistupoval každou buňkou tak, jak jeho kolegové herci, režiséři a producenti potřebovali," píše pro server faz.net v hercově nekrologu redaktor Michael Hanfeld (www.faz.net/aktuell, červen 2016). Možná kvůli své houževnatosti a pracovní vytíženosti to měl ale těžší v soukromém životě. Manželství s herečkou Loni von Friedl mu vydrželo pouze deset let. Poté žil s Gabi Paulerovou, která ho ale také opustila. Nakonec se usadil s o mnoho let mladší novinářkou Marikou Ulrich, se kterou se v roce 2014 oženil. O dva roky později ale charismatický herec, který se zapojil také do boje proti rakovinovým onemocněním a pracoval zdarma v charitativním projektu „Rainer Wahnsinn“ nebo bojoval za rovné zacházení, proti xenofobii a rasismu, zemřel ve věku 77 let. Při potápění ho přejel motorový člun s německými turisty. (Zdroj: www.de.wikipedia.org, Götz George)