Rektor Škoda Auto Vysoká škola a někdejší ministr financí Pavel Mertlík diskutuje s hlavním ekonomem ČSOB Martinem Kupkou v debatě Svět 2021. Témata jsou daná. Je to covid a jeho dopady do ekonomiky, Čína, změny v dodavatelských řetězcích, ale i další integrace EU, včetně jednoho evropského dluhopisu.
Martin Kupka v rozhovoru s Pavlem Mertlíkem upozorňují na geopolitická rizika. Konkrétně uvádí Čínu: „Koncem roku 2020 to vypadá, že Čína, kde pandemie začala, je první zemí, které se podařilo eliminovat její dopady. To znamená dostat se v produkci na úroveň před pandemií. Jistým způsobem tedy můžeme říci, že je Čína vítězem.“
Podle Pavla Mertlíka měly západní země s Čínou problém již před covidem. Mnoho svých vlastních problémů řeší i sama Čína. Co se týče ekonomiky a politiky je dle jeho názoru její tendence zřejmá. Je jí snaha diverzifikovat obchod a prosadit se i na dalších trzích, nejen americkém a evropském.
„Postoj západu vůči Číně a obráceně se bude dál vyostřovat,“ myslí si Mertlík.
Globalizace a její budoucnost
„Co se týče změn v současných globálních dodavatelských řetězcích, dojde k jejich zkrácení, ale že by došlo k jejich zániku, to si nemyslím,“ tvrdí.
Argumentuje tím, že zatímco ceny vybrané „globální“ produkce klesají, lokální produkce ve vyspělých zemích jen zdražuje. Tyto protichůdné tendence se do značné míry vyrovnají.
„Že by došlo k nějaké výrazné regionalizaci dodavatelských řetězců, to si moc nemyslím. A to z toho důvodu, že by to bylo drahé,“ upozornil Mertlík.
Do problému dle něj vstupuje i politika, což je podle něj vidět velice dobře na voličích Donalda Trumpa. Jakkoli mnohým z nich globální produkce svou nízkou cenou snižuje náklady na život, mnozí globalizaci viní z toho, že nemají práci, anebo mají práci nekvalitní.
Globalizace se vymkla kontrole, říká americký ministr obchodu
V tomto ohledu pak Martin Kupka upozorňuje: „Průměrná mzda čínského dělníka ve velkých aglomeracích se už příliš neliší od průměrné mzdy českého dělníka. […] Ten aspekt pracovní síly bude ztrácet na důležitosti. Je chyba se dívat na Čínu jako zásobárnu levné pracovní síly.“
Pracující chudí s mizernou penzí
Problém západních států jsou podle Pavla Mertlíka i takzvaní pracující chudí. To jsou lidé, kteří pracují, ale nevydělají tolik peněz, aby dokázali generovat úspory, přičemž jejich následná penze je stejně mizerná, jako byl jejich příjem.
„Jejich rodiče se třeba i stejnou prací dobře uživili, oni už ne, musí si vypomáhat různými dávkami,“ uvedl Pavel Mertlík.
Dodal, že problém rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými se v posledních několika letech významně prohloubil. Dokonce tak, že se stal hrozbou pro demokratické procesy.
„Česko si letos prostřednictvím proticovidových podpůrných programů koupilo čas a odložilo dopady pandemie covidu do ekonomiky na příští rok a další rok,“ říká v rozhovoru Pavel Mertlík s tím, že dopady covidu budou jednoznačně dlouhodobé.
Zároveň varuje před některými investicemi vlády zejména do infrastruktury. Podle něj vláda nesmí pro „beton“ zapomínat na nové trendy, jako jsou digitalizace, automatizace a zejména pak vzdělávání.
Pavel Mertlík: Význam eurozóny roste. A nejen jí
Martin Kupka s Pavlem Mertlíkem se dotkli i dalšího vývoje Evropské unie. Podle Mertlíka covid-19 posílil integrační a odstředivé tendence. Ukázal potřebu spolupracovat, ale zastihl unii v klíčových chvílích „rozhádanou“ a ve chvíli, kdy ji opouští Velká Británie.
„EU má tendenci integraci dál posilovat [už kvůli covidu]. Avšak ne všichni jsou spokojeni. Například Maďarsko…. To přináší posilování dvojrychlostní Evropy, vzdalování evropského jádra od evropské periferie,“ řekl.
Pěkně to bylo podle něj vidět u jednání o evropském fondu pomoci, v jehož případě se předpokládá, že bohatší evropské země přispějí na ty chudší. Avšak za podmínky, že budou všechny státy dodržovat principy právního státu.
„Není možné, aby pro některé země, myslím, že to platí i pro Českou republiku, vidíme to na různých úrovních, byly ty západní země levným bankomatem s takřka neomezeným přístupem,“ uvedl Mertlík.
Za pozornost podle něj pak stojí návrh, kdy po nesouhlasu Maďarska, Polska a Slovinska s navrhnutým fondem pomoci, ostatní unijní země řekly, že si záchranný fond vytvoří mimo EU, a tedy bez nesouhlasících států.
„Dnes vidíme, jak posílil význam eurozóny. Jak si řeší své problémy, a pak řešení sdělí ostatním,“ uvedl jako další příklad dvojrychlostní Evropy.
Migrace, klimatická změna a Evropa
V závěru rozhovoru se oba ekonomové dotkli migrace do Evropy a společného evropského financování.
„Evropa je geograficky blízko a je i lákavá,“ řekl Mertlík s tím, že bohaté státy budou muset investovat do chudých a rozvrácených zemí, aby dokázaly zvládnout migraci.
Dokáže si představit i migraci třeba jen uvnitř Evropy, kterou způsobí klimatická změna.
„Ne teď, ale za několik desítek let,“ upozornil.
Martina Kupka v souvislosti s problémy, jimž bude muset Evropa čelit, zmínil její společné financování. Jeho průchodnost ostatně ukázal covid, kdy například EK nakupuje vakcínu pro všechny unijní země zároveň a stejně tak antigenní testy. Což je ovšem jen kousek toho, co všechno bude muset společně Evropa zaplatit. I proto se dle Kupky stává stále aktuálnější téma jednotný evropský dluhopis.
–DNA–
[Pozn. red.: Svět v roce 2021 volně navazuje na ekonomické fórum Kostelec 2020, na němž přední experti na ekonomiku, byznys a riziko diskutovali výzvy a příležitosti. Záznam celého „českého Davosu” najdete na stránkách AlterEko.info.]
