V Česku vystupňoval problém s nedostatkem psychoterapeutů

V Česku je nedostatek odborníků, kteří mohou poskytovat lidem psychoterapii. Dlouhodobý problém se podle odborníků vystupňoval letos s koronavirovou epidemií, během které se více lidí potýká s psychickými obtížemi. Problému si je vědomo i ministerstvo zdravotnictví. Jak tento stav změnit má řešit pracovní skupina, která na ministerstvu vznikla, sdělila ČTK mluvčí resortu Barbora Peterová.

Psychoterapii ve zdravotnictví mohou poskytovat kliničtí psychologové a psychiatři nebo lékaři, kteří si doplní vzdělání v psychoterapii. Počty těchto odborníků jsou podle Juraje Rektora z Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně nedostatečné a problém se dlouhodobě neřešil.

"Malé kapacity v klinicko-psychologické péči jsou dlouhodobé. Trvají řadu let, kdy se stále rozšiřuje agenda, co musí kliničtí psychologové dělat. Ale tempo rozšiřování sítě služeb o nové samostatné ordinace klinických psychologů, které by se věnovaly jak vyšetřování, tak psychoterapii, neodpovídá požadavkům populace," řekl ČTK Jan Bažant z Asociace klinických psychologů ČR.

V době koronavirové epidemie se přitom více lidí potýká s psychickými obtížemi. Studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) na více než 3000 dospělých v Česku ukázala, že letos stoupl výskyt duševních poruch proti roku 2017 z 20 na více než 30 procent. Počet lidí s depresí a sebevražednými myšlenkami vzrostl třikrát, s úzkostnými poruchami na dvojnásobek. Prokázané potíže přitom významně souvisely s obavami o zdraví či živobytí kvůli pandemii.

Situací se proto zabývala i Rada vlády pro duševní zdraví a na základě její výzvy nyní některé zdravotní pojišťovny připravily programy na podporu psychosociální péče. Kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která má asi 5,9 milionu klientů, bude lidem, kteří potřebují psychosociální pomoc, přispívat i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) se zhruba 1,3 milionu klientů. Podle mluvčí Elenky Mazurové se nyní tvoří seznam odborníků, kteří poskytnou své služby pojištěncům. "Podmínky a výši příspěvku z fondu prevence zveřejníme v průběhu ledna," napsala ČTK Mazurová.

Podle odborníků ale toto není dlouhodobé řešení. Jednou z cest je zvýšit počet psychoterapeutů. Kvůli legislativním komplikacím je podle Rektora už čtyři a půl roku zastavena možnost, aby si lékaři udělali atestaci z psychoterapie. "To je neúnosná situace. Jsou tu desítky lidí, kteří jsou vycvičeni a nemají možnost završit svoje vzdělání," řekl ČTK Rektor. Podobné komplikace podle Bažanta byly i u klinických psychologů. "Vzdělávání klinických psychologů se podařilo v loňském roce odblokovat a tento rok už zase probíhají atestace v psychoterapii," uvedl Bažant.

Kromě toho je podle odborníků také potřeba nastavit pravidla pro poskytování psychoterapie. Ta v současnosti existují jen ve zdravotnictví, kdy je ze zdravotního pojištění hrazena například individuální, rodinná nebo skupinová psychoterapie. Řada psychologů či terapeutů ale poskytuje své služby mimo zdravotnictví, má živnostenský list a klienti jejich služby musí platit. V takovém případě se jedná o poskytování psychologického poradenství, ale nemělo by se mluvit o psychoterapii. Podle Bažanta je toto pro veřejnost matoucí. Odborníci se proto shodují na tom, že je potřeba dát této péči, která existuje rovněž v sociální oblasti a ve školství, řád a srozumitelně oddělit psychoterapii od další psychosociální péče.

Problém vnímá i ministerstvo zdravotnictví. K síti péče hrazené ze zdravotního pojištění vznikla na VZP pracovní skupina, která za účasti Asociace klinických psychologů (a dalších odborných společností, pozn. ČTK) a zástupců ministerstva zdravotnictví nastaví optimální rozložení sítě a zajištění dostupnosti klinicko-psychologické a psychoterapeutické péče ve všech segmentech, tedy v ambulantním sektoru, lůžkových zařízeních a nových multidisciplinárních službách, napsala ČTK Peterová.

VZP má v současnosti smlouvu na proplácení péče s 1172 pracovišti, které poskytují psychoterapii ve zdravotnictví. Za poslední tři roky se jejich počet zvýšil o 164. Největší tuzemská pojišťovna odhaduje, že letos na tuto péči vynaloží zhruba 413 milionů korun. Na nedávné konferenci České asociace pro psychoterapii zaznělo, že mimo systém hrazený ze zdravotního pojištění funguje asi 1200 psychoterapeutů, kteří pečují asi o 40.000 lidí. Tito klienti vynaloží ze svých peněz na psychoterapii asi půl miliardy korun ročně.

Související

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

Více souvisejících

lékaři psychologie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy