Zmutovaný koronavirus není důvod k panice, uklidňují vědci

Změny ve virech jsou většinou jakési bezvýznamné vyladění, píše expert BBC James Gallagher. Virus se podle něj mění tak, že se jeho schopnost infikovat snižuje, a nakonec nový kmen jednoduše vymře. Případně jej přemůže nový vítězný vzorec.

Dosud neexistovaly žádné jednoznačné důkazy o tom, že i nynější nová varianta koronaviru označená N501, která byla identifikována v jihovýchodní Anglii a už se dostala také do Londýna, zvládne přenášet nákazu snadněji, může způsobit vážnější problémy nebo znehodnotit účinky vakcíny. Jsou ale dva důvody, proč vědci mutace pečlivě sledují.

Prvním důvodem je skutečnost, že je mutace vyšší tam, kde se vyskytuje větší počet případů nákazy. Toto varovné znamení lze ovšem interpretovat dvěma způsoby. Virus mohl zmutovat tak, že se snadněji šíří a způsobuje více infekcí. Nové verze ale také mohly mít jen „štěstí”, že jednoduše infikovaly „správné lidi na správném místě”, upozorňuje BBC. Jako příklad se uvádí „španělská letní mutace”. Šíření tohoto kmene během léta se vysvětluje tím, že ho lidé chytili na dovolené a poté si jej přivezli domů.

Budou zapotřebí experimenty v laboratoři, aby se ukázalo, zda je zmíněná nová varianta ve Velké Británii skutečně „šikovnějším šiřitelem” viru než ty ostatní, napsala BBC tento týden. Vláda premiéra Borise Johnsona z obav před rychlým šířením nákazy raději přistoupila k přísným opatřením  a oznámila přechod na nejvyšší stupeň protiepidemického omezení v Londýně a na jihu a východě Anglie. Opatření začínají platit ihned, tedy od nedělního rána, a potrvají nejméně dva týdny.

Vědci už delší dobu zkoumají, jak koronavirus mutuje. „Má velké množství mutací. Více, než bychom čekali. Několik z nich vypadá zajímavě,“ vyjádřil se pro BBC profesor Nick Loman z britského konsorcia COVID-19 Genomics UK.

Existují dvě významné sady mutací, přičemž obě se nacházejí v důležitém proteinu, který tvoří charakteristické „hroty” viru, jež koronavirus používá k „odemykání dveří” do buněk lidského těla, aby pak způsobil onemocnění covid-19.

Mutace H69/V70 se už objevila dříve, u dánských norků. Zřejmě snižuje účinnost už vytvořených protilátek v krvi, a proto se cenné chovy 17 milionů norků vybily. Opět si ale situace vyžádá více laboratorních testů. Mikrobiolog a odborník na infekční choroby Alan McNally z Birminghamské univerzity k tomu uvedl: „Víme, že je tu tato varianta, ale nevíme, co to biologicky znamená.” Dodal, že na finální závěry je ještě brzy.

Nová mutace N501 zato mění nejdůležitější část „korunky” viru známou jako receptory vázající doména (RBD). Ve virovém s-proteinu, který umožňuje průnik do hostitelské buňky, se právě touto částí hrotu koronavirus účinně váže na lidskou formu receptoru ACE2, který se nachází na vnější straně plicních buněk. Hrot tak provádí první kontakt s povrchem našich buněk. Jakákoli změna, která viru usnadňuje vniknutí, mu podle Lomana asi poskytne výhodu.

Daná mutace s-proteinu, tedy hrotu, jímž se koronavirus napojuje na napadenou buňku, vyvolává otázky ohledně účinnosti vakcín. Změna se totiž týká právě té části RNA, která popisuje onen hrot.

Např. AstraZeneca, Pfizer i Moderna mají za cíl naučit imunitní systém „zaútočit na hrot”, tedy připravují imunitní systém očkovaného, aby reagoval na virus s tímto proteinem. Imunitní systém nicméně v důsledku očkování reaguje na různé části s-proteinu. To je důvod, proč jsou zdravotničtí odborníci podle Gallaghera nadále přesvědčeni, že vakcíny budou očkované chránit i proti této mutaci.

Nicméně dosud zjištěné mutace nebyly z hlediska účinnosti očkování podstatné, protože se týkaly jiných oblastí RNA, než těch, které využívají vakcíny. Aktuální mutace N501 se však týká právě této části RNA. Vědci jsou přesto ohledně účinků vakcíny optimističtí.

Samotný nový koronavirus prodělává podle BBC od svého odhalení před rokem v čínském Wu-chanu zhruba dvě základní mutace měsíčně - takže od prvních sebraných vzorků vzniklo cca 25 základních mutací. Většina z nich tedy prokazatelně nebezpečnějších není.

Pokud by to však vyvolalo větší evoluci viru, budeme muset pravidelně obnovovat vakcíny, jako se to dělá třeba u chřipky. Frekvence mutací u chřipky je totiž - pro někoho možná překvapivě - stále mnohem vyšší než u nového koronaviru.