9°C
Autor „Vždycky upřímné“, spisovatel Petr Macek (39), se s herečkou dohodl, že osloví zhruba šedesátku jejích rodinných příslušníků, kolegů i přátel, a ze vzniklých rozhovorů sestavil opravdu unikátní publikaci.
O Bohdalové se totiž rozpovídali její sestra Jaroslava, dcera Simona Stašová, vnuk Vojta Staš, ale také třeba spolužáci z DAMU včetně Rudolfa Jelínka a Dalimila Klapky, kolegové z divadel i herci, se kterými se nejčastěji objevovala před kamerou. „V knížce tak zazní mnoho takzvaných veselých historek z natáčení, většinu z nich jsem ani já neznal. Jiřina je totiž osobnost, která příběhy doslova přitahuje, a snad každý s ní něco zajímavého prožil. Když se k tomu přiložily unikátní snímky, měl jsem co dělat, aby nám těch dvě stě osmdesát stránek stačilo,“ říká Petr Macek.
Co jméno to hvězda
Autor to demonstruje třeba na kapitole, která je věnována účasti Bohdalové ve známé fotbalové Amfoře, které šéfuje její prezident Petr Salava (65). Klub je se staven z fotbalových nadšenců z řad osobností, Bohdalová v něm figuruje jako čestný výkopářka. Amfora pak reprezentuje Česko na celé řadě charitativních či přátelských utkání doma i ve světě. „Společně jsme navštívili šestadvacet zemí. Od těch dostupných, jako jsou Rakousko, Itálie nebo Německo, až po Austrálii, Japonsko, Nový Zéland či Kambodžu. Celkem byla Amfora ve třiceti čtyřech zemích, takže Jiřina s námi byla v drtivé většině z nich,“ vypočítává v knize Salava.
Kromě Salavy o herečce v knížce hovoří i další slavní členové klubu, třeba Karel Vágner (78), Karel Šíp (75), Martin Dejdar (55), Josef Dvořák (78), Helena Vondráčková (73), Jitka Zelenková (70) a další. A uřídit takovou sestavu osobností dá práci, proto byl Salava rád, když mu Bohdalová se svou příslovečnou rázností při výpravách pomáhala dodržovat plány. „V Brazílii mi velmi efektivně pomáhala dodržovat časový rozvrh. Jednou svým klasickým způsobem vynadala opozdilcům a loudalům, že ani ve čtyřiceti stupních vedra se prostě pozdě na srazy chodit nebude, a on to fakt už nikdo nikdy neudělal,“ směje se v knížce Salava.
Striptéra už nikdy
Na dalekých cestách s Amforou se prý kolem Bohdalové motali i muži. „V Chile se do ní platonicky zamiloval majitel vinic Tarapaca Don Mario. Oni si tedy jazykově vůbec nerozuměli, ale byli v podobném věku a tam šlehaly plamínky z očí do očí. To bylo moc pěkné,“ vypráví Salava.
Ne vždycky se ale odehrávaly příhody příjemné. Martin Dejdar v publikaci Vždycky upřímná Jiřina Bohdalová vzpomíná i na jeden trapas. „Byli jsme s Amforou v Chicagu, zhruba v roce 2002, byl květen a Jiřina měla narozeniny, bylo jí tehdy okolo sedmdesáti. A místní česká komunita jí uspořádala překvapení, o kterém nikdo z nás nevěděl. Sešlo se asi třicet členů Amfory, další padesátka krajanů, a v sále, kde se to odehrávalo, najednou utvořili kruh a doprostřed postavili křeslo, všichni natěšení. To jsem začal čout, o co asi půjde, přece jen člověk už má leccos za sebou. Taky, že jo!“ předesílá Dejdar.
„Jiřinu posadili do křesla, zhaslo se, začala hrát hudba, bodové světlo a objevil se obrovský černoch, který začal dělat před Jířou striptýz. Pro krajany to byla obrovská zábava, ale my jsme viděli, jak Jiřině tuhnou rysy. Jednalo se o ukázkový příklad blbého a necitlivě zvoleného dárku, jak vzhledem k jejímu věku, tak k události a společenskému postavení. Trapnost té situace byla ohromná, a nám bylo ještě navíc trapně, že u toho musíme být a koukat na to. Jiřina ovšem zachovala dekorum, v inkriminovanou chvíli jsme to zastavili, striptér byl elegantně odsunut a Jiřinu jsme odvedli do salonku za rohem,“ prozradil v rozhovoru s Petrem Mackem herec a moderátor.
Za nevhodnou vsuvku prý herečka rozhodně nepoděkovala. „Organizátoři dostali obrovský kouř! Myslel jsem, že Jiřina vzteky omdlí. Vykřičela se, dostala to ze sebe a pak vyšla jakoby nic zpátky do zábavy, myslím, že většina lidí ani nepostřehla, že se něco v zákulisí odehrálo,“ dodává Dejdar.
Terč vtipů
Možná i proto, že se dokáže tak báječně zlobit, se Bohdalová stává prý i terčem vtipů a různých zlomyslností. Ta jedna přitom začala dobrým skutkem. „Jiřina buďto někde něco zapomněla, nebo jí ukradli zavazadla, to už si přesně nepamatuju,“ vypráví Karel Vágner. „Ale vím, že v těch ztracených kufrech měla plyšového klokana pro vnoučka. A strašně se těšila, jak mu ho dá. Musím říct, jak ji znám tolik let a tolik jsem toho vedle ní prožil, nikdy jsem ji neviděl upřímněji plakat, než když na to přišla. Já měl těch klokanů plný kufr a řekl jsem si, hele, já mám tolik dětí, že když jedno dostane chobotnici, je to úplně jedno. Toho jednoho klokana jsem jí dal. Nezapomenu na ten šťastný úsměv, když díky tomu mohla vnoučkovi klokana z Austrálie přivézt,“ pochlubil se Vágner.
Jitka Zelenková ale na jeho historku navazuje s tím, že další členové výpravy to Jiřině pěkně opepřili. „Kluci potom kolem ní v Bangkoku na letišti chodili, celá ta partička, a říkali: ,Jiřino, a prohlídla sis toho klokana dobře? Víš, ty bříška, jestli jsi jim prohlídla. Jestli ti tam někdo něco nepřidal.ʻ Ona se divila, co blbnou, co by jí tam měl kdo přidávat. A oni jako, jestli nepašuje drogy. Strašili ji, že je za to jako velký trest. Dost ji tím zlobili, to víte, naši kamarádi jsou takoví dobráci,“ dává Zelenková k dobru.
VIDEO: Unikátní novinka o Jiřině Bohdalové: Na herečku v knize „práská“ rodina i přátelé!
Unikátní novinka o Jiřině Bohdalové: Na herečku v knize „práská“ rodina i přátelé! Petr Macek, Aleš Brunclík
Hádka v Africe
Když se pak Bohdalové něco nelíbí, dokáže to dát najevo. To ví třeba Helena Vondráčková. „V Keni jsme s Jiřinou zažily úžasnou mši dvou farářů, představitelů dvou církví, jednoho černošského a jednoho bělošského. Černošky začaly zpívat gospel a měly přitom v ruce takové knihy na držátku, jimiž si bouchaly do rytmu. Před oltářem byli kluci, poměrně mladí, kteří k tomu hráli na nástroje… Byl to takový zážitek, že jsme z toho s Jiřinou byly úplně perplex, dodnes z toho mám husí kůži,“ vypráví zpěvačka.
A v čem byl tedy problém? „Měla jsem tam s Jiřinou trošku scénku. Oni totiž požádali lidi, ať si mši nenatáčejí na videokamery. Jenomže já jsem to nevydržela. Tajně jsem zmáčkla nahrávání malého magneťáčku, co jsem měla s sebou, protože jsem ten gospel prostě chtěla mít nahraný, tak byl úžasný. Jiřina přitom seděla zleva vedle mě a zmerčila to. Když jsme vyšly z kostela, pěkně mě za to seřvala!“ přiznává Helena.
Kniha Vždycky upřímná Jiřina Bohdalová je prostě pestrou přehlídkou umělců a jejich názorů na skutečně nejvýraznější osobnost současného divadla a filmu. K dostání u všech dobrých knihkupců nebo na webu ikiosek.cz.
