Na volné ploše po pomníku maršála Koněva bude půl roku výstava

Hlavní částí výstavy bude audiovizuální objekt připomínající žulový podstavec pod sochou maršála Koněva. Návštěvníci do něj budou moci vstoupit a prohlédnout si videa o složité historii vztahů mezi Československem a Sovětským svazem.

„V Praze 6 není mnoho míst spjatých s historií 20. století více než toto náměstí. Po válce zde na lavičkách sedávaly manželky Rusů, které po příchodu Rudé armády do Prahy v květnu 1945 zatkli agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ a odvlekli je do gulagů. Zde si dodávaly naději, že se zase se svými muži shledají nebo se alespoň dozvědí, co se s nimi stalo. Řada z nich však zemřela dříve, než krutá pravda vyšla najevo. Ironií osudu právě na tomto místě spojeném s ruskou emigrací před bolševickým terorem byl 9. května 1980 odhalen pomník maršála Koněva, jehož příchod do Prahy v čele Rudé armády měl pro ruské emigranty tragické následky. Stál tu téměř 40 let. Nyní zde nabízíme vzpomínky pamětníků na události 20. století uložené ve sbírce Paměť národa, jež vypovídají o naší minulosti více než hrdinské mýty vytvořené na objednávku totalitního režimu,“ uvedl ke smyslu výstavy místostarosta Prahy 6 Jan Lacina (STAN), který odpovídá za oblast kultury, školství a vzdělávání.

Paměť národa je jednou z nejrozsáhlejších pamětnických databází v Evropě, která je každému přístupná on-line. Archiv více než deseti tisíc pamětníků spravuje nezisková organizace Post Bellum ve spolupráci s Českým rozhlasem.

V průběhu konání výstavy má Praha 6 ambici vypsat architektonicko-urbanistickou soutěž na budoucí podobu místa. „Soutěž by měla stát tři miliony korun a budou v ní soutěžit celé týmy, neboť půjde o architektonické řešení náměstí, umístění pomníku a návrh pomníku samého. Přesné kontury soutěže vznikají v debatě s komisí pro umění ve veřejném prostoru hlavního města Prahy, které jsme v listopadu představili základní záměr soutěže a na začátku příštího roku se k nim vrátíme, abychom soutěž mohli co nejdříve vypsat. Termín realizace si v tuto chvíli netroufám odhadnout,“ dodal místostarosta Lacina.

Kontroverzní Koněv zmizel během nouzového stavu

Rozporuplné reakce budící sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva nechala šestá městská část odstranit letos na začátku dubna v době nouzového stavu. Vyvolalo to velké emoce u části společnosti.

Někteří lidí tento krok uvítali, jiní odsoudili. Rozdílné názory na toto téma byly a jsou i mezi politiky. Odstranění například kritizoval prezident Miloš Zeman, stejně jako to vadilo Rusku. Řada politiků naopak Prahu 6 podpořila za odvahu.

Koněv (1897 – 1973) byl odveden do armády za první světové války. Po bolševické revoluci se dal do služeb nového komunistického Sovětského svazu.

Vojsko pod jeho vedením se v dubnu 1945 účastnilo dobytí Berlína. Následně osvobodilo severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostalo v květnu 1945 do Prahy. V ní už den před tím kapitulovala německá armáda.

V padesátých letech se stal Koněv hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. V roce 1956 jeho armáda potlačila maďarské povstání.

Koněvova socha v nadživotní velikosti byla v Praze odhalena 9. května 1980 a je dílem sochaře Zdeňka Krybuse a architekta Vratislava Růžičky.

Socha, oceněná znalkyní na 13 milionů korun, je nyní uložena v depozitáři v Měšicích u Prahy. Má se následně přesunout do Muzea paměti 20. století, jehož vybudování chystá hlavní město. Jeden čas se také zvažovalo, že by socha byla přesunuta do Ruska.