Odložení tendru na dodavatele nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by pro společnost ČEZ znamenalo částečné propouštění a odliv jaderných odborníků do zahraničí. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl Pavel Cyrani, místopředseda představenstva společnosti ČEZ, která je za přípravu nového bloku zodpovědná. Odklad tendru by podle něho taky znamenal taky pozdější spuštění elektrárny. Aktuálně je plánované na rok 2036.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha 6:43 21. prosince 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Po posledním jednání vládního výboru pro jádro ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček oznámil, že se tendr na stavbu nového bloku Dukovan letos podle původního plánu nevypíše. O jeho dalším osudu rozhodnou šéfové sněmovních stran na konci ledna. Ve hře je odklad tendru do doby po příštích volbách. Co to pro ČEZ znamená?
Krátkodobě z toho pro nás plyne, že musíme zkrátka počkat do konce ledna, kdy se dozvíme, jestli se tendr vypíše. Pokud by to rozhodnutí na konci ledna padlo, byla by to pro projekt dobrá zpráva. Pokračovalo by se v zásadě podle původního harmonogramu, maximálně s tím měsíčním zpožděním.

Pokud by ale docházelo k dalšímu posunu, tak to samozřejmě už dopad na projekt má negativní. Posunutí tendru na dobu po volbách by znamenalo ve skutečnosti posunutí minimálně ještě o další rok po volbách, protože bude trvat, než se znovu všechno usadí, zanalyzuje a připraví k rozhodnutí.

A pokud se takovýto projekt zastaví na dva roky, tak to může znamenat, že ti nejlepší, které máme v týmu, se prostě rozutečou po jiných projektech, dodavatelé ztratí zájem, přealokují své kapacity někam jinam. A startovat pak znovu znamená de facto startovat od nuly.

Na projektu zatím pracuje zhruba stovka zaměstnanců. Jak s nimi v případě odložení tendru naložíte?
Na konci první fáze bychom měli mít připravených víc než 200 lidí, abychom mohli spustit druhou fázi. V ten moment, pokud všechno dopadne tak jak se očekává, se totiž podepisuje smlouva a začíná se s projektováním a přípravou stavebního povolení. A v tu chvíli prostě musí být připraveny naše kapacity.

Senát vyzval vládu, aby do tendru na dostavbu Dukovan nepřizvala firmy z Ruska a Číny

Číst článek

Pokud se projekt odloží, určitě nebudeme zatím nabírat další lidi. A ty, kteří teď pracují na části výběrového řízení, bychom buď propustili, nebo je museli převést na jinou práci. Jsou to nepříjemná rozhodnutí. Ale dokud to máme v rukou my, je to ještě relativně jednoduché. My máme ale jiný problém: Přesvědčili jsme zhruba 20 nejlepších lidí, aby k nám přešli z jiných projektů ze zahraničí, ze Slovenska, z Finska. Pokud se projekt odloží, mohou zase jít dál do světa. A za dva roky už se třeba nebudou muset chtít vrátit.

Co by to odložení znamenalo pro harmonogram celého projektu? Podle současného plánu by měl být dodavatel vybraný do konce roku 2022.
Ten výběr dodavatele je na kritické cestě. Každé zpoždění v zahájení tendru znamená fakticky zpoždění ve výběru dodavatele. A v celém tom řetězci až zpoždění uvedení elektrárny do provozu (spuštění zkušebního provozu je aktuálně plánováno rok 2036 - pozn. red.).

Kromě možného odložení tendru uvedl Karel Havlíček další tři možné varianty, o kterých se bude v lednu rozhodovat: ihned oslovit všech pět případných uchazečů, oslovit pouze tři nerizikové uchazeče anebo oslovit jen tři nerizikové a zároveň ponechat Rusku a Číně možnost účastnit se v konsorciu. Ke které variantě se kloní ČEZ?
My jsme připraveni na všechny varianty. Když jsme kdysi dělali první tendr (na dostavbu Temelína), tak jsme jako obchodní firma přizvali všechny uchazeče, kteří měli zájem. Za normálních okolností bychom postupovali znovu tak. Nicméně plně chápeme roli státu a hlídání bezpečnostních zájmů, takže čekáme na rozhodnutí státu koho oslovit.

‚Čekáme na jasný pokyn‘

V listopadu jsme informovali o výrazně kritických připomínkách bezpečnostní skupiny státu k zadávací dokumentaci, kterou ČEZ připravil k tendru. Zapracovali jste tyto připomínky důsledně?
My jsme dostali dokument, s kterým jsme měli pracovat. Rizika, která v tom dokumentu byla, jsme v naší zadávací dokumentaci adresovali. To znamená, že jsme zapracovali desítky požadavků: že ty bezpečnostní systémy musí dodávat firmy z Evropské unie nebo NATO, že dostaneme veškerou dokumentaci, abychom nebyli na nikom závislí při samotném provozu elektrárny…

Pak je tu ale jeden základní požadavek, který visí ve vzduchu, ale my jsme ho formálně nikdy nedostali, a sice koho do tendru pozvat a koho ne. To je výlučné právo státu. Potřebujeme tu instrukci dostat zcela jednoznačně, tam nemůže být prostor pro pochyby, co tím požadavkem bylo myšleno.

Vy jste ale dostali dokument, který na jaře schválila vláda, a v němž identifikuje rizikové uchazeče, tedy Rusko a Čínu.
Ano, ale tam takový požadavek nebyl.

Není v něm tedy explicitně napsáno, že by se tyto státy neměly tendru účastnit?
Přesně tak. Samozřejmě, jakmile tento požadavek dostaneme, tak pozveme přesně ten okruh uchazečů, který vláda identifikuje, jako ten správný.

Vy tedy žádnou z variant, koho do tendru přizvat nebo případně vyloučit, nepreferujete?
My nevybíráme mezi variantami. My zkrátka potřebujeme stanovit, jak máme postupovat. Zároveň si ale potřebujeme pohlídat, aby v tendru byla maximální soutěž mezi uchazeči, abychom jako Česká republika měli co nejnižší cenu bloku a následné elektřiny.

Podle modelu poradenské společnosti Rothschild & Sons, která na projekt dohlíží, výslednou cenu elektřiny ovlivní především cena financování, tedy úroky. To, zda bude samotná vysoutěžená cena bloku o pět miliard vyšší nebo nižší, až takovou roli nehraje. Není tedy argument pro co nejvyšší počet účastníků v tendru, tak aby se vysoutěžila co nejnižší cena, částečně lichý?
Rozhodně náklady financování jsou v případě jaderné elektrárny ten nejzásadnější parametr, proto se financováním jako takovým zabýváme od samého začátku toho projektu. Byla diskuze, jak financování zajistit tak, aby z toho následně „vypadávala“ levná elektřina. To je bez debat.

Nicméně pořizovací náklad na ten blok je druhý velice důležitý parametr. Vemte si příklad vaší hypotéky: jasně, čím vyšší úrok, tím více zaplatíte. Ale on je to součin úroku a původní pořizovací ceny. To znamená, že když se mi o deset procent zvedne pořizovací cena, tak se mi o deset procent zvedne i ten sloupeček úroků. Ten dopad je taky velký.

Celou dobu se mluví o předpokládané ceně 160 miliard korun za jeden blok (v nákladech overnight costs – tuto cenu by investor zaplatil, pokud by elektrárnu postavil přes noc.). Jenže pořizovací cena ještě nebyla vysoutěžená. Má tedy smysl s takovým odhadem počítat?
Je to náš nejlepší odhad v tuto chvíli. My jsme ho odvozovali od obdobných projektů, které byly dokončeny, nebo nějakým způsobem vysoutěženy - ty se pohybovaly v těchto cenách. Stejně tak jsme sledovali francouzskou EDF, která připravovala dalších šest bloků ve Francii. Zjišťovali jsme, jakou mají oni jako majitelé jedné z těch technologií cílovou cenu. I EDF počítá s cenou do pěti tisíc euro na kilowatt. To znamená šest miliard euro za jeden blok, tedy zhruba 150 až 160 miliard korun. Z toho bychom tedy neměli vybočit. Nakonec vysoutěžíme cenu určitě někde kolem těch 5000 euro na kilowatt.

Zásadní ale bude, abychom ten projekt skutečně zvládli v rozpočtu a v této ceně. To znamená dobře připravit organizaci práce, nastavit odpovědnosti dodavatele, kapacity na naší straně a tak dále.

Zpoždění by se jen velmi těžko dohánělo, říká Hamáček k možnému odkladu dostavby Dukovan

Číst článek

V tom si věříte?
My máme výhodu v tom, že jsme teď zrealizovali relativně hodně velkých projektů. Udělali jsme obnovu celého uhelného portfolia v severních Čechách. Samozřejmě není to jaderný projekt… Ale jsou to projekty, které v sumě překročily sto miliard korun. A zvládli jsme je dobře. S každým tím blokem jsme byli lepší a lepší. Takže už jsme v ČEZ obnovili to výstavbové know-how od doby, kdy se tady stavěla poslední jaderná elektrárna, což bylo před dvaceti lety.

Z těch 160 miliard půjčí 70 procent ČEZu výhodně stát, dalších 30 procent budete financovat z vlastních zdrojů. Kde tyto prostředky vezmete?
My u jednotlivých investičních projektů nerozdělujeme, jestli je financujeme z půjček na investice nebo z vlastních zisků, tedy z vygenerovaného cash flow. Bude to tedy kombinace těchto zdrojů.

Částečně si tedy půjčovat budete - už víte, kde a za jaký úrok?
My si nebudeme půjčovat konkrétně na jadernou elektrárnu. Obecně si půjčujeme na pokrytí všech našich investičních potřeb. To, jakým způsobem budeme řešit toto financování po roce 2029, kdy se spustí výstavba, ještě neřešíme. To je za dlouhou dobu.

Potřebovali byste v případě nějakých půjček záruky státu?
Ten projekt je nastaven tak, aby těch 30 procent bylo pro ČEZ zvládnutelné bez dalšího zapojení státu.

‚Nechceme jít do prodraženého tendru.’ Dolínek vysvětluje, proč smí Dukovany dostavět i Rusko

Číst článek

Odkud si ČEZ vlastně půjčuje peníze?
Většinou prodáváme cenné papíry, které si kupují investoři na celém světě. Často v Evropě a Americe.

Půjčujete si i od bank?
Používáme i bankovní půjčky, ale spíš na krátkodobější provozní financování. Dlouhodobé financování investic v desítkách miliard ročně zajišťujeme spíš dluhopisy. Je to praktičtější nástroj, jak získávat finanční prostředky.

V Česku tedy nehrozí maďarský scénář, kde si na stavbu jaderné elektrárny Paks půjčil přímo stát, a to od Ruska, což se následně ukázalo jako politicky nevýhodné…
To nehrozí, takovýto model nepředpokládáme. Tam to byl dost specifický model. Půjčka byla součástí dohody o výstavbě. My předpokládáme, že tímto způsobem to řešit nebudeme.

Oněch 30 procent tedy ČEZ do projektu vloží sám a akcionáři budou pochopitelně požadovat nějaký výnos. Právě tato míra výnosu bude zásadní pro zmiňovanou finální cenu peněz, která se v budoucnu promítne do cen elektřiny. Jaký výnos tedy budete z projektu požadovat?
Přesné parametry, které se nakonec promítnou do výkupního kontraktu (smlouva stanovující cenu, za kterou bude stát v budoucnu od ČEZ vykupovat elektřinu z nového bloku - pozn. red.), jsou teď předmětem vyjednávání mezi ČEZ a státem. Bude to standardní výnos, který uplatňujeme u svých projektů, ale přesnou hodnotu teď nemůžu komentovat, protože je předmětem jednání.

Když se používaly analýzy pro účely financování, tak se pracovalo s rozpětím cen 50 až 60 euro za megawatthodinu. Vnímám to jako cílovou hodnotu, kam bychom se měli společně s tím vyjednávacím týmem na straně státu dostat a musíme pro to udělat všechno.

Petříček o stavbě Dukovan Ruskem nebo Čínou: Nemůžeme opomíjet to, co si myslí tajné služby

Číst článek

Jak dlouho ta jednání budou trvat?
Myslím, že se povedou více méně po celý rok 2021. Úplně nejpozději bychom měli mít jasno v době, kdy vybereme dodavatele, to znamená na konci roku 2022, ale snad i dříve. Důležité je, že celý ten kontrakt a jeho parametry včetně výnosu ČEZ a státu, bude předmětem zkoumání Evropské komise. Tím pádem to musíme mít dojednáno dřív, aby to mohla projednat komise, a teprve pak to bude potvrzené.

70 procent z ceny půjčí ČEZu bezúročně stát, po spuštění elektrárny pak má být úrok dvě procenta. Kdy tuto půjčku státu splatíte?
Přesněji to teď je naformulováno tak, že po spuštění elektrárny bude úrok jedno procento nad náklady financování, minimálně však dvě procenta.

Jak to bude přesně nastaveno, je opět předmětem vyjednávání. Ale v tuto chvíli se pracuje s tím, že by půjčka měla být splacena během prvních třiceti let provozu elektrárny.

Udržet uchazeče namotivované

Na první fázi projektu, tedy do poloviny roku 2024 máte podle prováděcí smlouvy se státem rozpočet 3,4 miliardy korun. Tyto peníze už by se teď tedy měly utrácet. Na co konkrétně jdou?
Ty peníze už se dneska utrácí. A z naprosté většiny padají na tým, který se dnes blíží ke stovce lidí. Ten na tom pracuje a nabíráme další. Kromě samotného výběrového řízení pracujeme na různých povoleních: povolení k umístění, územní rozhodnutí. A na to je třeba zpracovat celou řadu bezpečnostních analýz, analýz souvisejících i s tou lokalitou, vodou atd. Na to se dnes čerpá tento rozpočet.

Jednáte průběžně s potenciálními uchazeči?
My je samozřejmě informujeme o postupu prací, aby věděli, na co si mají připravit kapacity, co a kdy po nich budeme chtít. A samozřejmě aktuálně jim vysvětlujeme, že výběrové řízení nezahájíme do konce roku. Aby počkali do ledna. Případná výstavba jaderného zdroje v Česku není jejich jediný projekt. A my potřebujeme, aby pro nás měli připravené kapacity, aby je nepřesměrovali jinam. Potřebujeme je udržet namotivované a zapojené.

Babiš: Tendr na stavbu Dukovan není připravený, vláda by o něm neměla rozhodovat před volbami

Číst článek

A jak oni tu situaci vnímají?
Myslím, že vnímají to, že se za poslední rok udělalo na přípravě jaderné elektrárny hrozně moc práce. Vymyslel se koncept financování, uzavřeli se smlouvy atd. To byla řada pozitivních signálů, že ten jaderný projekt je na dobré cestě. Teď samozřejmě čekají, co přesně vypadne z té debaty, koho do tendru pozvat a koho ne. Myslím si, že když vyšleme jasný signál, jak se bude postupovat, třeba do konce ledna, tak to bude fajn. Minimálně pro ty, které pozveme. Pokud by se to mělo protáhnout, tak to může být ten moment, kdy se rozhodnou kapacity dál nedržet a poslat je jinam.

A na závěr ještě technická otázka: Proč má mít plánovaný nový blok výkon právě 1200 MW?
My jsme primárně řešili omezení, které v Dukovanech je, a to je dostatek chladící vody. Nechtěli jsme být nuceni v momentě dostavení nového bloku okamžitě uzavírat ty stávající. Z analýzy nám vyšlo, že s daným množstvím vody je maximální souběžný provoz 3200 MW. Aktuální bloky Dukovan mají výkon 2000 MW. Na nový blok nám tak zbylo 1200 MW.

Druhým omezením je, že je to lokalita, která je relativně špatně dostupná z pohledu zavážení těžkých komponent. Velké bloky o 1400 nebo 1600 MW mají zároveň větší komponenty a my je tam prostě nezvládneme dopravit. V řadě věcí se holt musíme podřídit tomu, že jsme vnitrozemská země, nemáme moře. V jiných zemích, které jsou u moře, se staví jaderné bloky na pobřeží, protože jednak se tam mnohem lépe zaváží komponenty a také se to mnohem lépe chladí vodou z moře.

Můžete vyloučit, že se tendr psal na míru některému z potenciálních uchazečů?
Jasně. Ten limit je konkrétně 950 až 1200 MW. A všichni potenciální dodavatelé deklarovali, že to pro ně žádný problém není. Tři z nich už takové bloky staví. A další dva deklarovali, že je připraví, a že se jim tato velikost bloků stejně hodí do strategie, protože je budou nabízet i v dalších lokalitách.

Zdeňka Trachtová, Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít