Prešov je jedním z hlavních tahounů smart řešení na Slovensku, podobně jako česká Plzeň. Investují zejména do inteligentních řešení v oblasti dopravy. S investicemi jim často pomáhají prostředky z EU, potýkají se však s jejich složitostí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prešovská primátorka Andrea Turčanová.
Andrea Turčanová (Kresťanskodemokratické hnutie) je primátorkou města Prešov a zároveň jedním z devíti slovenských zástupců v Evropském výboru regionů.
Prešov je jedním z osmi měst ve Visegrádské čtyřce, které rozvíjejí chytrá řešení s podporou od Evropské investiční banky a odborného útvaru Jaspers. Jaká smart opatření se Vám již podařilo ve městě realizovat?
V první řadě jsme chtěli smart řešení v oblasti dopravy. Máme proto zpracovaný strategický dokument tzv. Master plan (tzv. Strategie udržitelného rozvoje dopravy města Prešov). Zpracovávali jsme ho ve spolupráci s pražskou společností, která se věnuje podobným projektům. Nyní mohou řidiči v Prešově využívat systém Easy Parking. To už je takový standard v řadě měst. S pomocí mobilní aplikace se zaregistrujete a ona pak identifikuje, kde parkujete a podle toho vyměří poplatek za stání. Od ledna 2021 bude v Prešově zavedený ještě modernější systém regulovaného parkování, včetně nové mobilní aplikace.
Máme také několik nabíjecích stanic pro elektromobily i elektrokola. S pomocí platformy Bolt jsme do města dostali 250 sdílených elektrokoloběžek.
Zaměřujeme se také na inovace vozového parku v rámci městské hromadné dopravy. Už nyní máme 25 nových ekologických trolejbusů. Máme schválen i nákup elektrobusů a předběžně schválený nákup parciálních trolejbusů, což jsou trolejbusy, které mohou tam, kde není trolejové vedení, jet jako autobusy díky akumulátorové baterii. To je výhodné zejména pro linky do okrajových částí města.
Máme také informační tabule ve vozidlech MHD a na vybraných zastávkách, k nimž postupně přidáme další. Dále máme kryté parkování pro kola s využitím solární energie, kde je kamerový systém, osvětlení, otevírací mechanismus na elektronický čip a přenos dat o využívání cykloboxů.
Proč jste se zaměřili zrovna na oblast dopravy? Jedná se o nějaké stěžejní téma pro Prešov?
To je dlouhý příběh. My jsme třetí největší město na Slovensku, které dosud nemělo žádný obchvat. Až v posledních letech se začal budovat severní obchvat města a jihozápadní obchvat. Chybělo nám napojení na silnice D1 a R4, které buduje stát. Například mezi Prešovem a Košicemi trvalo spojení velmi dlouho.
Na základě toho jsme si uvědomili, že doprava v Prešově není ideální. Například, když hlásili nějaké zácpy, tak to bylo v hlavním městě a v Prešově. Dopravní zácpy v Prešově jsou často daleko horší, protože se tu dopravě dlouho nikdo nevěnoval. Proto jsme si to stanovili jako naši prioritu, aby to bylo smart a udržitelné na dlouhé období. Snažíme se zároveň odklonit dopravu z města, abychom zde snížili emise.
Postupně rekonstruujeme a modernizujeme světelné křižovatky, abychom více podpořili městskou hromadnou dopravu. Pro rok 2021 máme připravený projekt, v rámci kterého vybavujeme naše autobusy a trolejbusy systémem, jenž upozorní na světelnou křižovatku a řidič podle toho může uzpůsobit jízdu tak, aby při dojezdu na křižovatku měl zelenou a nemusel na ní zbytečně čekat. Kromě toho připravujeme i vyznačení pruhů pro autobusy.
Město samo chce jít příkladem. Takže pokud inovujeme vozový park, tak kupujeme buď elektrovozidla, nebo hybridní vozidla, abychom byli ti, kdo ukazují správnou cestu ostatním.
Kromě dopravy, realizujete i další smart řešení?
Ano, postupně modernizujeme veřejné osvětlení, které nyní můžeme ovládat na dálku s pomocí dispečinku a umožňuje nám vyhodnocovat úspory pro další modernizaci. Smart veřejné osvětlení je rozšířené o poskytování meteorologických dat z meteostanic umístěných v různých částech Prešova. Inteligentní propojení meteostanic s dálkovým řízením veřejného osvětlení poskytuje informace o aktuální teplotě, vlhkosti, tlaku, hodnot ozónu, prachu v ovzduší, CO, SO2, NO2 či UV index.
Dále jsme zrekonstruovali několik budov, abychom snížili jejich energetickou náročnost.
Máme také strategii adaptace na nepříznivé důsledky změny klimatu, která se primárně zaměřuje na předcházení záplav a veder. V současné době realizujeme projekty na zadržování vody v přirozeném prostředí, na ochlazování území výsadbou vzrostlé zeleně, živými ploty nebo ekokoridory.
V oblasti e-governmentu poskytujeme až 30 elektronických služeb pro veřejnost. Prešov je dlouhodobě slovenským lídrem v otevřených datech. Získali jsme za to několik ocenění.
V rámci projektu smart cities jste před třemi lety navštívila Plzeň, která je v ČR průkopníkem v této oblasti. Co jste si z návštěvy odvezla, resp. v čem jste se nechala inspirovat a třeba po vzoru Plzně zavedla v Prešově?
Primátor Plzně byl v té době rovněž členem Výboru regionů, kde hovořil o úspěších svého města, co se smart agendy týče. Jelikož Plzeň není tak daleko a nemáme s ní takovou jazykovou bariéru, tak jsme se rozhodli ji navštívit, abychom se učili od nejlepších. Bylo navíc příjemné, že jsme tam našli rodačku z Prešova, která žije a pracuje v Plzni.
Velmi příjemně nás přijali na radnici, kde jsme se dozvěděli o konceptu i realizaci smart cities opatření. Viděli jsme, že smart se používá při parkování. Mají kartu pro veřejnou dopravu, což nás velmi oslovilo. Prešov a Košice nyní také spolupracují v rámci integrovaného dopravního systému, čímž jsme se rovněž nechali inspirovat v Plzni.
V Plzni nás toho ale zaujalo více. Nejen v souvislosti se smart opatřeními. Viděli jsme například moderní spalovnu odpadů. Nás čeká v nejbližší době komplexní řešení systému komunálního odpadu ve městě.
Největším zážitkem byla návštěva kreativní zóny DEPO, která vznikla v roce 2015 v souvislosti s oceněním Evropského hlavního města kultury. Nachází se na místě bývalé vozovny městského dopravního podniku. Mají tam přístup architekti, jsou tam sdílená pracoviště, komunitní zahrada, kancelář pro druhotné zpracování odpadů a další. Bylo to velmi zajímavé a rádi bychom obdobný koncept kreativního průmyslu realizovali i v Prešově, a to mimo jiné v souvislosti s tím, že aspirujeme na podobné ocenění Evropského hlavního města kultury pro rok 2026.
Klimatická agenda
Prešov se stal členem Paktu starostů a měst v oblasti klimatu a energetiky. Co vás k tomu přivedlo?
Na počátku jsme si nechali zpracovat hodnocení města, abychom věděli, zda má smysl do Paktu jít a zda budeme schopni se reálně zavázat k úsporám energie. Zpracovávalo nám to energetické centrum v Bratislavě. Z hodnocení vyplynulo, že se město může zapojit do Paktu, pokud přijme akční plán a nastaví některá opatření.
Co se týká budov a jejich produkce oxidu uhličitého, snižování jejich energetické náročnosti se nám daří. Je to díky zateplování, řešíme vnitřní topení inovativním způsobem atd.
Co se nám ale nedaří naplnit, je pokles produkce CO2 z automobilové dopravy. Pokud se však bavím s primátory jiných měst, tak mám pocit, že je to společný problém, že se to netýká jen Prešova. I proto jsme se rozhodli investovat do inovací v dopravním sektoru, abychom měli krásnou moderní městskou dopravu. Lidé pak budou mít motivaci ji využívat a přestupovat na ni z aut.
Jaké výhody Vám přináší členství v tomto Paktu?
Přihlášení k Paktu jsem považovala za naši společenskou zodpovědnost. Díky členství jsme zpracovali akční plán, který se postupně snažíme naplňovat. Máme zpracovanou strategii.
Díky tomu, že jsme členy Paktu, také realizujeme několik projektů. Jsme pilotním městem pro implementaci dvou mezinárodních projektů. Jedná se o projekt Life Tree Check, tj. zmírňování efektu městského ostrova tepla pomocí zelené infrastruktury. Na základě toho se můžeme porovnávat s dalšími městy a zjišťovat, kde nám vznikají tepelné zóny, které je potřeba do budoucna řešit a přijímat k tomu vhodná adaptační opatření.
Dalším projektem je Life Deliver, celým názvem Sídliště jako živé město odolné vůči změně klimatu. To je zaměřené na sídliště a dopady klimatické změny na ně, snižování uhlíkové stopy atd. V rámci tohoto projektu momentálně probíhá testování nástroje s názvem clima-scan. Na jeho základě budeme schopni porovnávat problematiku klimatické změny s dalšími městy na Slovensku i v Česku a rozebírat důsledky a změny v této oblasti.
Ve městě funguje částečně soukromá a částečně městská firma, která se věnuje komplexně tepelnému hospodářství na území města a spolupracuje už téměř dva roky s českým ČEZem. Díky této spolupráci jsme se byli v Praze podívat na některá energeticky účinná řešení, například na budově Rudolfína nebo v jiných objektech, i historicky starších.
Na podobná opatření se nyní připravujeme, koronavirová krize však práci pozastavila.
Město v době koronavirové pandemie
Během jarní vlny pandemie koronaviru vytvořil Výbor regionů platformu pro sdílení zkušeností s bojem proti viru. Využila jste ve své práci tuto platformu? Nechala jste se inspirovat některými zkušenostmi z jiných regionů?
Když jsem si to porovnávala s jinými městy, tak opatření byla velmi podobná, nicméně jsme také přispěli s našimi zkušenostmi. Naše zařízení pro seniory koupilo elektromobil a rozváželo jím jídlo pro důchodce během koronavirové pandemie.
Nasadili jsme také dobrovolné hasiče na dezinfekci veřejných prostranství, kde se pohybuje nejvíce lidí, například zastávky MHD. Sdíleli jsme zkušenosti s ostatními městy v tom, co je potřeba nakoupit, aby byla zajištěna bezpečnost obyvatel.
Složitost čerpání unijních financí
Měla by podle Vás města čerpat prostředky přímo z rozpočtu EU, nebo je efektivnější jejich přerozdělování z centrální úrovně? Jak v tomto ohledu probíhá spolupráce na Slovensku mezi městy, kraji a centrální úrovní?
Na Slovensku máme velmi komplikovaný implementační systém, a to jak procesně, tak časově. Je to podobné jako v ČR, možná jsme na tom ještě hůře než u vás, co se týče čerpání prostředků z fondů EU.
Přerozdělování zdrojů z národní úrovně má své opodstatnění v případě, že jsou výzvy nastavené na základě požadavků zdola – na základě reálných potřeb regionů. Dosavadní praxe však nereflektovala potřeby regionů v celém rozsahu, podmínky byly často nelogicky nastavované, což v praxi při implementaci projektů způsobovalo velké problémy.
Například v rámci energetického managementu jsme měli před víc jak dvěma lety podpořený projekt, který byl založen na obnově a zateplení jedné ze tří budov městského úřadu. K samotné realizaci však došlo až v tomto roce, paradoxně během koronavirové krize. Reálně ale finance byly schváleny v roce 2017. Zdrželo se to právě kvůli složitému systému kontrol. Navíc, během uplynulých let došlo ke změnám podmínek, což v konečném důsledku vedlo k navýšení rozpočtu a výše spolufinancování ze strany města.
Zjednodušení by tedy v tomto ohledu bylo velmi vítané.
Nyní připravujeme následující programové období, snažíme se aktivně komunikovat s krajem i národní úrovní. Na Slovensku se sníží počet operačních programů na jeden pro celou zemi a připravuje se změna mechanismů čerpání zdrojů. Nyní se zpracovává Integrovaná územní strategie, v níž se vytyčí reálné potřeby regionů a na základě toho se bude vyjednávat Dohoda o partnerství s Evropskou komisí. Změny jsou ale časově náročné, vzniká řada terminologických a procesních nejasností.
Osobně mám proto pocit, že kdybychom byly jako samosprávy v přímém kontaktu s evropskou úrovní, tak by to bylo asi efektivnější. Na druhou stranu, to by kladlo velké nároky na odbornou způsobilost pracovníků – odborné a jazykové dovednosti, ovládání odborné terminologie atp.
V jakých oblastech plánujete využít prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů v dalším programovém období 2021-2027?
Postupujeme v jedné linii, chceme i nadále pokračovat v našich eko-aktivitách, což je dáno i tím, že jsme v klimaticko-energetickém Paktu primátorů a starostů. To znamená zelené střechy, zahrady, stavba městského parku nebo nový koncept odpadového hospodářství.
Chceme pokračovat v podpoře mobility, dopravy a propojenosti. Plánujeme také nasměrovat unijní prostředky do oblasti sociálních služeb, vzdělání a zaměstnanosti.
