Vydáno 21.12.2020 | autor: redakce
Nejlepší československé desky roku 2020? Nemáme definitivní žebříček s pořadím od prvního do třicátého nejlepšího alba, místo toho jsme sepsali nahrávky, které provázely redaktory iREPORTu podivným rokem 2020. Máme pro vás další část, první desítku najdete zde.
TOP 30 českých desek roku 2020 (2. část)
Čerstvě pětačtyřicetiletá písničkářka ze sebe na novém album Řeka smývá zbytky rockového mainstreamu, s nímž koketovala především v 90. letech, později například také s kapelou Čechomor. Zpěvačka je v roce 2020 svébytnou umělkyní, která možná pořád ráda hledá a experimentuje, moc dobře ale ví, co chce.
ROZHOVOR | Lenka Dusilová: Pojmenovat, čistit a odplavovat zátěže minulosti
Řeka jde proti trendům současné hudby, která funguje na singlech, jež se jako zboží rychlé spotřeby valí na posluchače ze všech stran i žánrů. Většina skladeb má téměř sedm minut, pod čtyři jde pouze Hlubina, a to jen o dvě vteřiny. Závěrečná Tma je rozehrána na bezmála čtvrt hodiny. Řeka s sebou unesla i téměř dvě desítky hostů, přesto je konzistentní a pevná v toku. Aktuální album Lenky Dusilové je sebevědomou i křehkou koláží zvuků, harmonií a nálad. Teče spíš pozvolna a světlých míst má pomálu, jako by snad tekla pouze v noci. Když se do ní ale posluchač položí a nechá se unášet, může vidět hvězdy. (Ondřej Horák)
Sólový projekt Štěpána Hebíka alias 7krát3 vznikl přibližně před rokem a již od jeho prvního singlu s názvem Promiň na sebe strhl notnou dávku pozornosti. Svými texty i originální produkcí vnesl na scénu velmi svěží vítr a pod svá křídla si ho vzal jinak hiphopový label BiggBoss.
TOP 30 českých desek roku 2020 (1. část)
Koncem ledna vydal album o šesti skladbách s jednoduchým názvem I, které obsahovalo kromě čtyř již dříve vydaných singlů písně Roky a Boh Dal Love, v níž účinkují PSH. Zlatým hřebem je hit Tygrovanej sprej s Jiřím Kornem, který se již po prvním poslechu řádně vryje do paměti. Přesně tohle tuzemská scéna potřebovala. (Dominik Pavliš)
Kurtizány z 25. Avenue mě provází takřka po celý můj hudební život. Uhranuli mi kdysi dávno na Sázavafestu, ještě když se konal vedle řeky Sázavy, a s původním zpěvákem Simonem, nebo na živelných klubových koncertech v Praze. Jejich energie mě vždy dokázala vtáhnout stejně jako hutné kytarové riffy linoucí se z oranžové zdi reproboxů Orange Tomáše Varteckého. To vše obsahuje i aktuální album Honzíkova cesta, na které fanoušci čekali dlouhých jedenáct let. Kapela neztratila nic ze své naléhavosti a dokazuje, že poctivé rockerství ještě zdaleka nevymizelo. (Michal Ivanega)
Pokud máte slabost pro komorní atmosféru akustické kytary, piana a smyčců, při koupi alba Anety Langerové máte téměř jistotu, že se nespálíte. Na aktuálním CD Dvě slunce zpěvačka pracuje s básnickým jazykem a dokáže texty prostoupit zvláštním kouzlem. Ať už totiž zpívá o jakkoliv tíživých nebo závažných problémech, v jejím hlase je vždy cítit cosi pozitivního, co posluchači dodá jistotu toho, že vše dobře dopadne. Dvě slunce dokáží takzvaně pohladit na duši tak, jak to v rámci české populární hudby dokáže jen málokdo. (Tomáš Kocian)
ROZHOVOR | Aneta Langerová: Slunce je pro mě symbol věčného života
Tomáše Tkáče jsem poprvé zaznamenal díky kapele Pris. Pak se dal dohromady se zpěvačkou Alžbětou Trusinovou a začali společně nahrávat hudbu. Začíná je něco, co by se dalo nazvat weirdpopem, ale ve skutečnosti dvojice trochu žánrově skáče.
Pokud máte rádi kombinaci mužského a ženského hlasu, analogové synťáky kombinované se samply i skutečnými nástroji, tak si budete chrochtat blahem. Jasně, je to hudba plná kýče, občasných klišé postupů, ale tady jde o atmosféru. Ještě lépe to všechno vyzní naživo. Trošku blbé je, že desku vydala dvojice v březnu, takže moc šancí, jak ji naživo obdivovat, úplně nebylo. Ale když hrála pro těch pár lidí v pražském Underdogs' Ballroom v mezeře mezi karanténami, byl to skvělý zážitek. (Aleš Harazim)
Titulem Weird & Wonderful, tedy podivný a krásný, popsala zpěvačka Lenny čtyři roky, během nichž skládala své druhé album. Žánrově je velmi členité, posluchači v něm najdou jak artovou záležitost, tak rockové a popové skladby. Oproti zpěvaččině debutu Hearts, na němž dominovala kytara, hudebnice tentokrát častěji usedla ke klavíru. Album opět produkoval Ondřej Fiedler. (Andrea Štipčáková)
ROZHOVOR | Lenny: Občas jsem dost tvrdohlavá
„Ryby už nahoru břichem plavou, přemýšlej hlavou / jak můžeme zastavit tuhle pohromu, dej si pozor, co vypouštíš z domu,“ zpívali Koňe a Prase dlouho předtím, než vymřely desítky kilometrů řeky Bečvy, která protéká jejich rodným Valašským Meziříčím.
Debut Bramborové hity mezi událostmi roku 2020 lehce zapadl a bylo by škoda ho při rekapitulování opomenout. Po letech celkem pršelo a do toho vypukla pandemie nového koronaviru, takže na globální oteplování a další ekologická témata eco-disco-punku, jak trio svou tvorbu popisuje, nezbyl moc čas, respektive mediální prostor. Výše zmíněná ukázka textu písně Les ale ukazuje, že v jednotlivostech dokáží být Koňe a Prase nejen aktuální, ale dokonce snad i proročtí.
Texty o obsesivním materialismu a fetišistickém drancování planety jsou nicméně natolik univerzální, že rok 2020 jistě přežijí. Další výjimečností alba je lehkost a vtip, s nímž Koňe a Prase tak těžká témata uchopili. Bramborové hity jsou textově i hudebně překvapivě zábavnou deskou, která může být protipolém všudypřítomnému bolestínství, jež už léta válcuje mainstream i alternativu. (Ondřej Horák)
Kéž by takto vypadal pop aktuálně rotující v rádiích. Kdybych tvorbu Kláry Vytiskové neznal, myslel bych si, že jde o zahraniční produkci. A to především kvůli tomu „zvuku“ alba, které obsahuje jednu hitovku vedle druhé. Klára Vytisková bere život na Love is Gold s nadhledem a pozitivně. (Tomáš Kocian)
Slezsko-ostravský bard odložil všechna pozlátka, cingrlátka, balast, orchestr, kapelu, filharmonii či stadiónové halekání a vydal nové, zcela intimní album. Vrací se v něm k dřevnímu folkovému písničkářství a návrat to je vskutku nečekaný a místy až fascinující.
Patnáct skladeb jen za doprovodu akustické kytary a nakřáplého hlasu. Smutek, nostalgie, ztráty, návraty, smrt. Mnohovrstevné básnické obrazy, emoce, lyrika i dynamika. Nohavica jako by se vrátil v čase třicet let nazpátek, a přesto, nebo právě proto, se od poslechu nového alba téměř nelze odtrhnout. Kdo čeká laciné popěvky, nedočká se. Kdo chce naopak slyšet mnohdy až naturalistické vyznání protkané drsnou osobní zpovědí, nové Nohavicovo album čeká na něj. (Aleš Materna)
Relativně nové jméno, pod kterým se ovšem skrývají matadoři, kterým nikdo nemusí vysvětlovat, o čem je punk-rock. Parta pojmenovaná poněkud podivně se ani na druhý pokus nenamáhala s vymýšlením názvu alba, což jen podtrhuje její bezstarostný přístup. Skladby nejsou podbízivé, přitom nepostrádají hitový potenciál. Sice se hned úvodní track jmenuje Názor, ale skupina svá stanoviska nikomu nevnucuje, dokonce ani Prezident není agresivní politickou agitací. Peter Koňýk Schredl a jeho Zóna A se studiu už dlouhé roky vyhýbají, Bratislavské dievčatá jsou pro fanoušky slovenské legendy vhodnou alternativou. (Tomáš Rumler)
Text: redakce iREPORT, foto: proma interpretů
Témata: Lenka Dusilová, 7krát3, Kurtizány z 25. Avenue, Aneta Langerová, Něco něco, Lenny, Koňe a Prase, Klára Vytisková, Jaromír Nohavica, Bratislavské dievčatá
