Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nakažených ve Španělsku přibývá, mohou za to slevy a nákupy. Konají se i násilné demonstrace, říká Češka

Češi v cizině

  13:20
Kateřina Ferenčíková Nolasco žije ve španělském Baskitsku již dlouhá léta. Situaci na Pyrenejském ostrově popisuje pro serveru Lidovky.cz od jara, nyní zde přibývá nakažených stejně jako v Česku. „Příčinou nárůstu počtu nakažených byly pravděpodobně jednak nákupy během slevové akce Black Friday, a také prodloužený víkend na začátku prosince. Všichni mají proto obavy, že po Vánocích by to mohlo být ještě horší,“ říká.

Kateřina Ferenčíková Nolasco foto: Archiv Kateřiny Ferenčíkové Nolasco

Lidovky.cz: Jak to nyní ve Španělsku vypadá a jaká opatření zde platí?
Situace ve Španělsku se v posledních dnech zhoršila. Plán opatření na vánoční svátky byl vypracován 2. prosince, ale kvůli epidemiologické situaci musely mnohé regiony některá z nich zpřísnit. Příčinou nárůstu počtu nakažených byly pravděpodobně jednak nákupy během slevové akce Black Friday, a také prodloužený víkend na začátku prosince. Všichni mají proto obavy, že po Vánocích by to mohlo být ještě horší. Některá média dokonce hovoří o případné třetí vlně epidemie, která by mohla hned navázat na vlnu druhou.

Další příběhy Čechů v cizině čtěte zde

Lidovky.cz: Dodržují lidé opatření nařízená vládou?
Celkově bych řekla, že ano, a také na jejich dodržování na mnoha místech dohlíží policie, případně soukromá ochranka v obchodech. Často upozorňuje na nesprávně nasazenou roušku, na to, že zákazníci nepoužili dezinfekční gel na ruce nebo nedodržují rozestupy. Najdou se ale také ti, kteří se snaží nařízení obejít, s větším či menším úspěchem. Problém je hlavně v městské hromadné dopravě, protože lidé někdy váhají neukázněného spolucestujícího požádat o to, aby si roušku nasadil. Výjimkou bohužel nejsou ani násilné demonstrace proti opatřením - minulý týden se například u nás v San Sebastiánu konaly hned dvě, zúčastnili se jich hlavně mladí lidé a v obou případech proti nim musela zasáhnout policie.

Lidovky.cz: Jaká nařízení budou platit o Vánocích? Jak Španělé vánoční svátky prožívají?
Vánoční svátky ve Španělsku jsou delší než v Česku. Tady se slaví ještě Tři králové, kteří 6. ledna nosí dětem dárky, a tak je to pro ty nejmenší ten nejoblíbenější den. Delší sváteční období a také tradičně větší rodinné sešlosti ale znamenají i mnohem vyšší riziko nákazy. V původním návrhu opatření ze začátku prosince se hodnotila hlavně možnost cestování mezi regiony za účelem návštěvy příbuzných a známých.

Počet lidí u svátečního stolu byl stanoven na 10 maximálně ze dvou rodin. Dále se mělo lidem umožnit na Štědrý večer a Silvestra být venku až do půl druhé vlastně následujícího dne. To vše s tím, že regionální vlády měly zhodnotit situaci a podle toho opatření zpřísnit. A to se také v různé míře stalo. Momentálně je na tom nejhůře region Aragonie, dále Katalánsko a Madrid - tam byla epidemiologická situace nejhorší i na jaře při první vlně.

Naopak Baleárské a Kanárské ostrovy, které na tom byly dříve v porovnání se zbytkem země relativně dobře a zachránily letní turistickou sezonu, vykazují teď vysoké počty nemocných a nakažených. A podobné je to i v regionu Valencie a Baskicku. V důsledku toho bude například Valencie uzavřená úplně a nemůže se z ní odjet ani za rodinou a známými. Madrid naopak jako region uzavřený nebude, pouze budou zpřísněna opatření v některých čtvrtích a počet lidí na rodinných oslavách byl omezen na 6.

V Katalánsku situace dopadne nejvíce na provozovatele restaurací a kaváren, které mohou obsluhovat zákazníky na místě pouze mezi 7,30 - 9,30 v době snídaně a 13,00 - 15,30 v době oběda. Jinak mohou prodávat jen jídlo s sebou. Baskická vláda situaci vyhodnotí a případná nová omezení oznámí 22. prosince, těsně před svátky. V záplavě těchto informací je určitě jednoduché se ztratit, ale lidem jsou k dispozici na internetu interaktivní mapy, kde si kliknutím na příslušné místo každý může ověřit, co je momentálně povoleno a co ne. Většina Španělů, podle médií až 80 %, počítá ale s tím, že letošní svátky stráví jen se členy své domácnosti.

Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe? Nejsou už lidé unaveni z neustálých změn?
Dlouhotrvající nejistota se určitě podepsala na celkové náladě ve společnosti. Jako asi všude jinde - někteří to zvládají lépe, jiní hůře. Nejhorší je situace pro seniory, zejména ty, kteří žijí sami nebo v domovech důchodců. Vyčerpání pociťuje i zdravotnický personál a také lidé, kteří pracují v lékárnách nebo obchodech s potravinami - ty nebyly zavřené ani během přísného lockdownu na jaře. Jinak spíše než ze změn bych řekla, že jsou mnozí unaveni z celkové situace a z toho, že je pořád daleko k normálu.

V San Sebastiánu si lidé užívají slunce a pláže i v době předvánoční

Lidovky.cz: Jak ve Španělsku staví k vakcíně proti koronaviru a kdy by měla být v zemi dostupná?
Španělský ministr zdravotnictví minulý týden oznámil, že očkování proti koronaviru začne 27.prosince ve všech autonomních oblastech. Zdůraznil, že je to počátek konce epidemie a proto nemůžeme ztrácet čas. Zatím ale neuvedl přesný počet dávek, který na každý region Španělska připadne. Je jasné pouze to, že rozhodující nebude celkový počet obyvatel, ale jen těch, kteří budou patřit do skupiny přednostně očkovaných: seniorů a zdravotnického personálu v takzvané první linii. V pondělí 21. prosince schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky vakcínu firem Pfizer a BioNTech. 

Španělsko má přislíbeno celkem 20,8 milionů dávek. Pokud jde o odpůrce vakcíny, nejsou k dispozici přesné údaje, ale ze sledování sociálních sítí a médií mám pocit, že jich je o něco méně než v Česku. Možná to souvisí s tím, že je tady podle mého názoru méně odpůrců očkování jako takového. Ti jsou logicky i proti této vakcíně, a pak jsou tady ještě obavy z nového a neznámého. A v neposlední řadě hraje roli i politika - ti, kteří nesouhlasí s vládou, nesouhlasí ani s omezeními a vakcínou - a konspirační teorie. Argumenty jsou podobné jako v jiných zemích: od čipů ve vakcínách a toho, že nám změní DNA, až po záměrně způsobenou pandemii.

Lidovky.cz: Dokázala byste porovnat situaci ve Španělsku a v Česku?
Hlavní rozdíl vidím v tom, jak jsou řízena omezení - to je dáno územním uspořádáním Španělska. Tady o nich ve velké míře rozhodují regionální vlády podle toho, jaká jsou v daném okamžiku epidemiologická kritéria, zejména počet nakažených na 100 000 obyvatel a obsazenost jednotek intenzivní péče. Centrální vláda prostřednictvím ministerstva zdravotnictví opatření koordinuje a až do 9. května 2021 bude platit nouzový stav.

Lidovky.cz: Jak prožíváte situaci vy?
Není to jednoduché. Onemocnělo bohužel hodně přátel, některým zůstaly po prodělání koronaviru následky. Vidím také, jak mají mnozí velké finanční problémy a chybí nám i to, že nemůžeme dělat hodně věcí, na které jsme byli zvyklí a které jsme považovali za samozřejmost: setkávat se s přáteli, chodit na kulturní akce, cestovat a sportovat. Ale priority jsou teď jiné. Nezbývá než vydržet a doufat, že se k tomu normálu vrátíme.

Restaurace a kavárny v Baskicku obsluhují nejvíce na teráskách, uvnitř je...

Lidovky.cz: Jak je na tom španělské zdravotnictví? Je k lidem k užitku soukromé zdravotní připojištění, které v zemi funguje?
Státní zdravotnictví, které je základem systému, bylo hlavně na jaře hodně přetížené. Soukromé připojištění tady existuje pro ty, kteří si to mohou dovolit, měsíčně se platí poměrně vysoké částky. Ten, kdo ho má, si tedy může vybrat, jestli se nechá ošetřit v systému státním, nebo u lékaře či v nemocnici, která spadá pod jeho příslušnou pojišťovnu. To je veliký rozdíl oproti Česku a často jsem to musela svým známým vysvětlovat: španělské státní zdravotnictví je totiž jedna instituce; různé zdravotní pojišťovny jsou pouze součástí systému soukromého. Na jaře většina těch, kteří tu možnost měli, v případě nákazy koronavirem právě využili nemocnic soukromých, a to znamenalo alespoň částečnou úlevu pro státní zdravotnictví, které se muselo potýkat s obrovským počtem pacientů. Teď během druhé vlny je tam situace o něco lepší.

Lidovky.cz: Mohou lidé chodit na testy zdarma?
V rámci státního zdravotnictví i soukromého připojištění jsou testy zdarma, když pacienta pošle lékař s tím, že existuje podezření na koronavirus, případně v rámci předoperačního vyšetření nebo hospitalizace. Také jsou posíláni na testování ti, kteří byli s nakaženými v přímém kontaktu. Některé soukromé firmy i univerzity testují své zaměstnance a studenty zdarma v rámci prevence. Pokud ale někdo chce test proto, že cestuje, nebo pro informaci, musí si ho zaplatit. Ceny jsou různé podle místa, pohybují se mezi 100- 150 eury. Během druhé vlny pandemie se testuje mnohem více než při té první, kdy se testy dělaly jen hospitalizovaným pacientům a byl jich nedostatek. Cekem jich už bylo provedeno okolo 10 milionů a jsou důležitou zbraní v boji s koronavirem.