Nemáme technologii, která by pravost Kristova hřebu potvrdila, přiznal geofyzik. Předci o něm ale nepochybovali

Našli v Česku hřeb z Ježíšova kříže? Archeologové objevili v tajné chodbě milevského kláštera nečekaný poklad

Lidovky.cz: Co pro vás historický objev v Milevsku znamená?
Mou funkcí je přinášet moderní metody a technologie do historických a archeologických oborů. V Milevsku jsme si sáhli ke kořenům naší vlastní státnosti. Jde o výjimečný objev, jak z dobrodružného románu. Jde o jeden z nejvýznamnějších úspěchů, který se nám kdy podařil. Ačkoliv si to spoustu lidí neuvědomuje, Česká republika stojí na křesťanských kořenech, my se nemůžeme otáčet zády k naší historii. Hodnotu nálezu bych přirovnal k tomu, když zkoumali starou královskou hrobku na Pražském hradě.

Lidovky.cz: Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu, který má údajně pocházet z Pravého kříže, jste nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera.  Jak probíhalo samotné vyzvednutí schránky?
Rozpadlý relikviář jsme vyzvedli jako celek, protože jsme si hned po prvním kamerovém průzkumu uvědomili, že bude moc důležité zaznamenat a studovat jednotlivé vztahy rozpadlých dílků. V té době jsme ale netušili, co se uvnitř schránky skrývá.

Lidovky.cz: Co bylo dál?
Pracovali jsme s teorií, že by se tam mohlo skrývat dřevo z Pravého kříže. Měli jsme obavy, že bude těžké rozpoznat, co všechno jsou trosky relikviáře a které dřevo je hlavní relikvií. Pro výzkumný tým je svým způsobem překvapivé, že byly určeny dva druhy dřeva. Vysvětlujeme si to tím, že jde o dvě krabičky a vlastní relikviář byl uložený do transportní krabičky. Vytvořili jsme úplně novou metodiku a připravili společně s jeskyňáři z Chýnovské jeskyně speciální přístrojové vybavení, které umožnilo vyzvednutí nálezu vcelku. Následovalo focení a postupné odkrývání relikviáře kousek po kousku.

Lidovky.cz: Jak vypadal převoz z kláštera?
V podstatě hned po ukončení terénní části jsme nálezy zabalili a převezli do laboratoří Archeologického ústavu AV ČR Brno v Mikulčicích.

Lidovky.cz: Co bude teď následovat?
V Mikulčicích jsou jedny z nejkvalitnějších dílen na restaurování historických předmětů. Dojde tam tedy ke konzervaci částí výzdoby a zároveň proběhnou nejrůznější přírodovědné analýzy, které nám budou přinášet zásadní informace, jaké je třeba skutečné stáří, či kde a jak se nález v Milevsku vzal. Cílem je, aby bylo zachováno toto kulturní dědictví i pro další generace.

Lidovky.cz: Kdy se tedy veřejnost dozví, jestli je hřeb tak starý, jak se předpokládá, a potvrdí se, že jde opravdu o originál pocházející od císaře Konstantina, který nechal údajné hřeby z kříže rozsekat, nikoliv o rozšířené falzum z doby konce římské říše?
Pokud se nebudeme dívat do daleké budoucnosti, kdy bude mít třeba lidstvo kvalitnější a lepší možnosti vědeckého výzkumu, při současných možnostech se to nedozvíme. Nemáme teď technologii, která by nám stoprocentně dokázala říct, zda jde o pravý hřeb, který byl použitý při ukřižování Ježíše Krista. 

Nicméně, když si složíme všechny indicie, nálezové okolnosti a informace z místa, tvrdíme, že jsme vyzvedli relikvii, která byla ve středověku společností chápána jako bezpochyby pravý hřeb z Pravého kříže. Samozřejmě ještě musíme provést radiokarbonové datování na kontrolních vzorcích. To by mělo vyloučit případnou chybu a potvrdit, že jde o opravdu o nález ze čtvrtého století našeho letopočtu.

Lidovky.cz: Jak takové kontrolní měření vypadá?
Prakticky shodně jako proběhlo na prvním vzorku. Je to obdobné jako s pozitivním dopingovým testem u sportovce.

Jiří Šindelář Vystudoval geologii (obor – Průzkum ložisek) a geodézii.  Dlouhodobě se zabývá využitím geovědních disciplín v rámci archeologie a historického výzkumu.  Mezi realizované projekty, na kterých se podílel, patří například průzkum staré královské hrobky na Pražském hradě, rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě, dále také průzkum a vytvoření digitální kopie Svatováclavské koruny, relikviáře sv. Maura a Závišova kříže.

Lidovky.cz: Jaké jsou plány s artefakty, až skončí jejich zkoumání?
Souběžně s úterním zveřejněním jsme spustili webovou stránku Milevskyrelikviar.cz, kde budeme postupně sdělovat, co nového se podařilo zjistit a podobně. V úterý jsme se dohodli jak se zástupci premonstrátského řádu, který má Milevský klášter v majetku, tak i s Jihočeským krajem na tom, že si všichni přejí, aby nález zůstal v Milevském klášteře. V horizontu jednoho, či dvou roků se všichni budou snažit o vznik nové expozice, která přiblíží samotný příběh této významné relikvie a zároveň se lidé podívají na konzervované originální části. Také jsme se domluvili s Andrejem Šumberou na tvorbě repliky, aby lidé viděli, jak relikviář vypadal v celé své kráse. Šumbera restauroval například známý relikviář svatého Maura.

Lidovky.cz: Jak na objev reagovala zahraniční vědecká komunita?
S odborníky z Cambridge jsme již zahájili spolupráci. Reakce jsou až neuvěřitelně pozitivní. Kolegové mě mile překvapili – zahraniční i u nás – všichni nám vycházejí vstříc. Nabízejí nám spolupráci zdarma nebo za uhrazení nákladové položky, protože si uvědomují význam nálezu. Díky tomu, že jde o tak výjimečnou záležitost, bude na projektu spolupracovat opravdová „elita“, tedy ty nejlepší laboratoře u nás i v zahraničí. Také se postupně rozšiřuje tým odborníků o opravdové kapacity v oboru.

Lidovky.cz: A očekáváte stejně hodnotné nálezy podobného typu v tuzemsku i v budoucnu?
Řeknu to takhle, stále je co objevovat… (úsměv)