Byla to oblíbená pohlednice, zachycující soukromí britské panovnické rodiny: královna Viktorie, její manžel, princ Albert, a jejich děti, radující se v druhé polovině 40. let 19. století z dárků pod rozsvíceným vánočním stromečkem. Měšťanskou vánoční idylu v královském domě pak rychle a nadšeně kopírovala nižší šlechta a po ní i všichni ostatní. A pokud je královna Viktorie považovaná za prababičku většiny dnešních evropských královských rodů, pak její vánoční zvyky a tradice – možná nevědomky – dneska kopírujeme snad úplně všichni.

Dnes už si Vánoce bez vánočního stromku ve velké části světa nedovedeme představit. Ovšem pravdou je, že původně německý zvyk celosvětově skutečně proslavila právě až mladá královna Viktorie se svou početnou rodinou. 

Kdysi byla tradice vánočního stromečku snad spojena s Martinem Lutherem. Ten údajně o zasněžené noci roku 1536 putoval vánicí domů, když tu sněžit přestalo a on skrz vysoký jehličnatý strom uviděl hvězdy. Iluze třpytem sněhu a hvězd osvětleného „vánočního stromu“ mu natolik utkvěla v paměti, že si přál vánoční zázrak zprostředkovat dětem. Od počátku sedmnáctého století se pak v jižním Německu stromy na Vánoce zdobily poměrně běžně. 

Ovšem ani v Německu to nebyly vždy jedle či smrky, co se zdobilo. Barevným papírem, zlatavou fólií, jablky a dalším ovocem totiž německé rodiny, včetně těch šlechtických, často zdobívaly tis, navíc zavěšený od stropu. Jedovatá okrasná dřevina s červenými bobulkami byla po desetiletí mnohem běžnější vánoční dekorací než borové či jedlové větve. 

Na dvoře meklenbursko-strelitzském tomu nebylo jinak. A právě zde vyrostla princezna Charlotte, která se později provdala za anglického krále Jiřího III. Německá manželka na anglickém královském dvoře poprvé ozdobila vánoční strom určitě v roce 1800 – z tohoto roku pocházejí první oficiální záznamy o netypické výzdobě prostor tzv. Queen Lodge ve Windsoru. Tedy v místě, kde letos slaví Vánoce i současná panovnice, královna Alžběta II. 

Královna Charlotte nechala poprvé postavit stromeček do stojánku a spojila vánoční oslavy i s tradiční „koledou“ – oblíbená královna pozvala rodiny místních i s malými dětmi, kterým pod vánočním stromem rozdělovala drobné dárky, malé hračky, obrázkové knížky, ovoce a sladkosti: každý dostal balíček, v němž byly mandle, oříšky a rozinky. 

Tradiční tis později nahradily běžné jehličnaté stromy a půvabnou vánoční výzdobu interiéru si záhy počátkem devatenáctého století oblíbila i anglická šlechta, která nadšeně kopírovala každou novinku, kterou viděla v královském paláci. Z rodinných archivů aristokracie například víme, že už v prosinci 1802 Jiří, 2. lord Kenyon, zakoupil „dvě krabice svíček na stromeček“, který umístil do kreslicího pokoje (Drawing Room) na adrese 35 Lincoln’s Inn Fields v Londýně.

O Vánocích 1804 zase Frederick, pátý hrabě z Bristolu, postavil „vánoční strom“ pro své děti na panství Ickworth Lodge v hrabství Suffolk. A o vánočních svátcích roku 1807 zase sir William Cavendish-Bentinck, vévoda z Portlandu a tehdejší ministerský předseda, nazdobil vánoční strom ve Welbeck Abbey v Nottinghamshire, aby uspořádal „dětskou vánoční oslavu“.

Na tradici „dobré královny Charlotty“ samozřejmě navázali i její další příbuzní s německými kořeny, kteří ji střídali na anglickém trůně. A k dokonalosti vánoční oslavy dovedla královna Viktorie a její muž, princ Albert Sasko-Cobursko-Gothský. Právě on byl nadšeným milovníkem Vánoc, propagátorem rodinných vánočních oslav, společného zpěvu koled, venkovního bruslení a výzdoby interiéru. 

Traduje se, že trval na tom, že rodina nebude mít ozdobený jeden vánoční strom, ale svůj malý stromeček dostane každé z jeho dětí. Připomeňme, že jich s Viktorií měli během jednadvacetiletého manželství devět: nejstarší Viktorie se narodila v listopadu 1840 (přesně devět měsíců po únorové svatbě rodičů), o rok později přišel na svět Albert Edward, příští následník trůnu a budoucí král Eduard VII. V rychlém sledu pak následovala Alice, Alfred, Helena a Luisa, v padesátých letech se pak královskému páru narodili ještě Artur, Leopold a konečně nejmladší Beatrix pak v dubnu 1857. 

Početná rodina, která si zakládala na svých rodinných tradicích a měšťanském způsobu života, si samozřejmě Vánoce užívala naplno a o průběhu jejich oslav i podobě dekorací existuje řada písemných dokladů. Například víme, že největší strom v centrální místnosti vánočních oslav byl zdoben třemi řadami svíček, které stromek zdobily v pravidelném kruhu. Byly vyrobeny z barveného vosku a stromeček byl laděný do modré, červené, zelené a bílé barvy. 

Podrobné záznamy o podobě královských Vánoc za časů královny Viktorie ostatně nedávno využili i tvůrci populárního seriálu Viktorie z pera spisovatelky a scenáristky Daisy Goodwin s Jennou Coleman v hlavní roli, který nedávno reprízovala i Česká televize. I zde jsou královské Vánoce zpodobněny velmi přesně, i včetně populárního vánočního bruslení a výzdoby.

Seriál Viktorie | Foto Archiv BBC

Až budete chystat výzdobu na letošní Štědrý večer, vzpomeňte si, komu za vánoční stromeček vlastně vděčíte. Krásné a poklidné vánoční svátky všem! A Bůh ochraňuj královnu!