Betlémy v koronavirové době. K vidění jsou za výlohou či na nádvoří zámku

  9:52
Výstav betlémů je letos kvůli koronavirovým omezením poskrovnu. Přesto lze navštívit rarity: mechanické jesličkové scenérie v Kroměříži nebo třeba dvacítku zapůjčených betlémů v nedalekém Holešově.

Vzácný mechanický betlém ze sbírek Muzea Kroměřížska | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Vzácný mechanický betlém ze sbírek Muzea Kroměřížska je možné letos pozorovat jen za výlohou v podloubí na Velkém náměstí. Jde o reakci na vládní omezení kvůli pandemii koronaviru.

Betlém pochází z roku 1959 a původně zdobil kostel sv. Kateřiny v Prusinovicích. Muzeum jej získalo v roce 1995 ve špatném stavu a jen díky úsilí konzervátorů se jej podařilo vzkřísit.

Na jeho 3,5 metru dlouhé a 1,5 metru vysoké konstrukci je vyobrazeno betlémské město, okolní krajina, jeskyně i modrá nebesa. Díky mechanismu lze rozpohybovat postavy, větrný i vodní mlýn. Do pohybu vše uvádějí tři malé motory.

„Údržba není jednoduchá. Motory se už několikrát měnily, často odcházejí. Figurky jsou křehké, a tím, že jsou pohyblivé, jsou velmi namáhané a je třeba jim každoročně věnovat náležitou péči,“ řekl konzervátor Dušan Kočner.

Betlém je možné si prohlédnout až do 8. ledna – jeho mechanismus je spuštěn denně od 9 do 12 a od 13 do 21 hodin.

Skvosty z ovčí kůže i papírového kartonu

Tradici betlémských výstav letos zachovali také na zámku v Holešově. Zámek je uzavřený, proto je umístili do prosklených venkovních arkád a prohlédnout si je lze z nádvoří. V Holešově je k vidění dvacítka betlémů zapůjčených od různých tvůrců a sběratelů.

Návštěvníci v každém kousku uvidí něco jiného. Některé betlémy jsou z papíru, jiné z kukuřičného šustí, sádry nebo keramiky.

„Nejvíc je těch klasických, nejpracnějších, řezbovaných ze dřeva,“ uvedla organizátorka Jana Slovenčíková z Městského kulturního střediska.

Najdou se i perličky. Například betlém výtvarnice Lenky Stanovské z Bystřice pod Hostýnem je vyroben z vyčiněné ovčí kůže.

Sběratelka Jitka Růžičková zase zapůjčila betlém z barevného papírového kartonu, který je kopií slavného betlému Josefa Wéniga z roku 1916.

„Je zajímavý tím, že celá scéna je poprvé zasněžená. Je to typická scenérie Vánoc, kterou potom používali další tvůrci. Dominantní postavou je tu český král Jiří z Poděbrad,“ popsala Slovenčíková.

Lidé si v Holešově mohou betlémy prohlížet až do 3. ledna denně od 10 do 20 hodin.

V Horní Lidči museli betlém uzavřít

Pohyblivý betlém je každoročně k vidění v kostele P. Marie Růžencové v Popovicích na Uherskohradišťsku. Letos bude v provozu od 25. prosince do 3. ledna vždy od 10 do 17 hodin a ještě druhý lednový víkend od 12 do 17 hodin.

„Při návštěvě betléma platí hygienická opatření a vstup je povolen nejvýše 6 jednotlivým osobám nebo nejvýše dvěma skupinám v celkovém počtu 10 osob, pokud každou skupinu tvoří členové stejné domácnosti,“ upozorňuje na svém webu obec.

Mechanický betlém v Horní Lidči je otevřen celoročně, ale před Vánocemi sem tradičně míří velký počet zájemců. Letos však nejprve fungoval ve speciálním režimu a pracovníci pouštěli jen omezený počet lidí.

„Na základě usnesení Vlády ČR je od pátku 18. prosince uzavřen provoz betlému v Horní Lidči. Rádi vás uvítáme, jakmile to epidemiologická situace dovolí. Děkujeme za pochopení,“ uvádí se na webu betlému.

Betlém v Horní Lidči patří k největším unikátům v zemi. Jeho součástí je až 230 figur, z toho 75 pohyblivých, a 110 staveb. Jsou mezi nimi nejznámější a nejnavštěvovanější místa Zlínského kraje, figury zase ukazují typické valašské tradice.

Dvacítku betlémů z nejrůznějších materiálů od autorů převážně z regionu ukazovali také ve výstavní síni Staré radnice ve Valašských Kloboukách.

Výstava měla být přístupná až do svátku Tří králů, kvůli zpřísněným protiepidemickým opatřením je však také Městské muzeum ve Valašských Kloboukách uzavřené.