• Ministerstvo průmyslu na příkaz Evropské komise prověřuje další dotace pro firmy z holdingu Agrofert, který současný premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenského fondu.
• Kontrolováno je i dvanáct projektů za téměř 58 milionů korun, jež resort financí Bruselu preventivně nepředložil k proplacení. Ze státní kasy už ale společnosti peníze dostaly.
• Žádanky o proplacení zadržuje ministerstvo financí společně s dalšími třemi projekty. Dohromady tak účet za unií „nekryté” dotace činí zhruba 163 milionů korun.

Tento článek je více než rok starý.

Původní zpráva Praha 6:00 26. prosince 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Když se koncem roku 2018 chystala v Bruselu auditní mise, která měla v Česku prověřit možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše a dotace pro firmy z Agrofertu, ministerstvo financí preventivně přestalo Evropskou komisi žádat o jejich proplacení.

Stopka tehdy padla na jediný projekt spolufinancovaný z unijního rozpočtu za zhruba tři miliony korun. Od té doby ale suma podstatně narostla. Jak zmapoval server iROZHLAS.cz, nyní se zastavila na zhruba 163 milionech korun.

DOKUMENT: Babiš porušuje zákon o střetu zájmů, trvá na svém Evropská komise. Prostudujte si celý dopis

Číst článek

U některých projektů už je jisté, že je Evropská unie nikdy neproplatí — jde například o dotaci na toustový chléb Penam. Nad částí balíku peněz ale stále visí otazník.

I když je auditní řízení prakticky u konce, na ministerstvu průmyslu se na pokyn z Bruselu rozběhla nová prověrka.

„K předmětu, obsahu či průběhu probíhajících kontrol v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost není vhodné se vyjadřovat,“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu David Hluštík. Potvrdilo ji ale také ministerstvo financí.

Požadovaná prověrka

Dodatečnou kontrolu Evropská komise požaduje kvůli velkému počtu chyb v tomto operačním programu.

Auditoři během své loňské mise, kdy řešili premiérův střetu zájmů, prověřovali pouze vybraný vzorek – a ten ukázal 67procentní chybovost.

„Tato velmi vysoká chybovost značí závažné nedostatky ve funkčnosti řízení i v kontrolním mechanismu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 v oblasti výběru i řídící kontroly ve vztahu k vybranému vzorku operací skupiny Agrofert,“ píše se k tomu v posledním dopisu, který do Česka poslali na podzim.

Na seznamu dotací, které ministerstvo neposlalo Bruselu k proplacení, figuruje patnáct projektů. Do plošné prověrky jich spadlo celkem dvanáct.

Následující tabulka ukazuje všechny projekty, které ministerstvo financí nepředložilo Evropské komisi k proplacení, ale už je vyplatilo z českého státního rozpočtu:

Mezi ohrožené projekty se dostaly i ty, které bruselští auditoři ve svých závěrech neoznačili jako problémové. Jde například o více než 5,7 milionu korun pro Kostelecké uzeniny nebo bezmála 2,6 milionu pro Penam, které firmy čerpaly na úsporná opatření.

„Na projekty (…) se nevztahuje nález na střet zájmů, ale jelikož se jedná o projekty podpořené z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, vztahuje se na ně požadavek Evropské komise na opětovné ověření výdajů ze strany řídicího orgánu (ministerstva průmyslu a obchodu, pozn. red.),“ vysvětlil mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.

Jestli nakonec Česko z unie peníze získá, bude podle něj jasné až po úplném ukončení auditu ke střetu zájmů. „Do doby dokončení kontroly, jejího potvrzení ze strany Auditního orgánu a úplného uzavření všech nálezů v auditní zprávě nebudou výdaje projektů vykázány Evropské komisi,“ dodal.

Stažené projekty

U čtveřice takto prověřovaných projektů — za cca 12,5 milionu korun — se ministerstvo financí rozhodlo vzít zpět žádost o proplacení z Bruselu doslova na poslední chvíli.

Peníze šly rovněž na energeticky úsporná opatření v provozech firem Primagra, Fatra a Penam už v roce 2018, tedy ještě předtím, než v Česku začal audit vůbec probíhat. Na začátku února si ale resort financí žádost rozmyslel.

„Tyto projekty patří mezi projekty, o nichž jsme v první odpovědi uvedli, že byly Evropské komisi předložené v žádosti o platbu před zahájením auditu a následně v únoru 2019 byly ze strany ministerstva financí stažené zpět,” vysvětlil mluvčí Vojtěch.

Vykazování výdajů komisi probíhá ve dvou fázích. Nejprve ministerstvo zašle průběžné žádosti o platbu, poté se každoročně uskuteční takzvané uzavírání účtů. Při něm musí členský stát definitivně potvrdit, že jsou všechny výdaje, které už dříve předložil, způsobilé: že u nich není žádný rozpor či pochybení a žadatel na ně má opravdu právo.

Uzavírání účtů probíhá s výrazným časovým odstupem po průběžných žádostech, vždy až v únoru dalšího roku. Během tohoto procesu má stát možnost pochybné projekty ještě vyjmout. A přesně to udělalo v únoru 2019 preventivně ministerstvo financí s žádostmi Fatry, Primagry a dvěma žádostmi Penamu.

„To znamená, že v tu chvíli bylo rozhodnuto, že tyto projekty nebudou předloženy Evropské komisi k proplacení,“ dodal Vojtěch.

‚Vyhazov‘ Babiše z vlády

Šance na proplacení z Bruselu je u dotace za více než dva miliony pro Výzkumný ústav organických syntéz, který peníze čerpal na energetickou úsporu pro vytápění své budovy v Rybitví. Tu nejdříve auditoři ve svých předběžných závěrech označili za problémovou, Češi ale uspěli se svými argumenty a v závěrečné zprávě už mezi nimi nefigurovala.

Přes 27 milionů zpátky do státní kasy. Česko může žádat Brusel o proplacení dvou projektů Agrofertu

Číst článek

Zafungoval argument, že v květnu 2017 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odvolal Andreje Babiše z postu ministra financí. Do vlády se pak šéf hnutí ANO vrátil až po podzimních volbách v prosinci, a to jako předseda vlády. Sedm měsíců tudíž nebyl členem kabinetu a česká legislativa ke střetu zájmů se na něj nevztahovala.

Přesně v té době byla dotace Výzkumnému ústavu udělena a díky tomu nakonec auditoři uznali, že u ní porušen zákon nebyl. V „síti“ nakonec uvízla opět kvůli už zmíněné prověrce operačního programu Podnikání, která nyní musí na ministerstvu průmyslu probíhat.

Tento pardon se týkal také dotace 25 milionů korun pro firmu Navos, která do té doby rovněž figurovala na seznamu ministerstva financí. U ní ale mohl resort o proplacení Brusel požádat, protože projekt byl podpořen z operačního programu Životní prostředí. A u něj žádné dodatečné překontrolovaní Evropská komise nepožaduje.

Bez odpovědi

Nejhodnotnější položkou na seznamu ministerstva financí je známá dotace na inovativní toustový chléb Penam pro Pekárnu Zelená louka ve výši 100 milionů korun. Právě u ní je už stoprocentně jisté, že ji unie Česku neproplatí. Bruselští auditoři si stojí za tím, že projekt nebyl inovativní a tuzemským úřadům se je nepodařilo přesvědčit o opaku.

‚Boj‘ o 100 milionů na toasty Penam je definitivně u konce. Evropská komise dotaci neproplatí

Číst článek

„Komise nadále trvá na tom, že projekt neměl být ze strany českých orgánů vybrán a že je nezpůsobilý pro spolufinancování z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ zní z Bruselu.

Češi závěry kontrolorů vyvraceli dokonce ve dvou odpovědích, které v průběhu uplynulých dvou let Evropské komisi zaslali. Marně. V argumentačním ping pongu s Bruselem Češi neuspěli a diskuse nad tímto projektem je definitivně uzavřena, jak vyplývá z posledního dokumentu, který komise do Česka zaslala.

Uzavřené se jeví také dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů korun pro pardubickou firmu Cerea, které auditoři taktéž od počátku rozporovali. Výměny sušáren zrnin ve dvou podnicích ministerstvo průmyslu proplatilo, podle výsledků auditu ale neoprávněně. Kontroloři zde upozorňovali ještě na jiný střet zájmů než ten českého premiéra. Přišli na to, že dodavatelem nových sušáren zrnin, ke kterým finálně mířily dotace, byla společnost TIS-CR, kterou řídí bratr manažera Cerey.

Jenže z dopisu komise vyplývá, že české úřady se v uplynulých měsících tato pochybení ani nepokoušely vyvrátit, a částku tak ještě zachránit: „Členský stát neposkytl žádnou odpověď k závěrečné zprávě k auditu. Proto komise setrvává na svém stanovisku uvedeném v závěrečné zprávě.“

Konečná částka

Ze seznamu by mohla ještě nějaká dotace „vypadnout“, rozrůstat by se ale nyní už dále neměl.

Ministerstvo průmyslu aktuálně peníze holdingu Agrofert neposílá, jak serveru iROZHLAS.cz potvrdil jeho mluvčí Hluštík.

Po toastech i hnojivo. Dotaci 50 milionů má vrátit podle Evropské komise také Lovochemie

Číst článek

„Společnostem s vazbou na holding Agrofert dotčené auditem Evropské komise nejsou propláceny žádosti o platbu. Projekty jsou posuzovány s ohledem na poslední vyjádření v rámci auditu,“ uvedl.

Dokud bude stopka ze strany resortu průmyslu platit, ministerstvo financí seznam nerozšíří. „V případě neproplacení výdajů firmám z holdingu Agrofert ze strany ministerstva průmyslu a obchodu je seznam konečný,“ vysvětlil mluvčí resortu Vojtěch.

Přesto existuje ještě jedna dotace, která na seznamu ministerstva financí nefiguruje, byť byla proplacena z českého rozpočtu, ale už ne z unijního. Řeč je o padesátimilionové dotaci pro Lovochemii, jejíž historii server iROZHLAS.cz popsal už dříve.

Projekt pro lovosickou firmu se v mnohém podobá známe dotaci pro Penam na linku na toustový chléb. I u něj auditoři zpochybnili inovativnost, ale české úřady — na rozdíl od dotace pro pekárnu — na výtky přistoupily. Dotaci proto vyňaly z evropského financování a 50 milionů je nyní zaplaceno z české státní pokladny.

Premiér Babiš i Agrofert od začátku jakékoli pochybení odmítají. „Naznačené závěry auditu jsou dle našeho názoru absurdní. Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv,“ uvedl dříve pro iROZHLAS.cz mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka s tím, že všechny dotační projekty tuzemské úřady v minulosti kontrolovaly „bez nálezu jakýchkoli zásadních závad“.

Tereza Čemusová, kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít